Ďáblova past

Vynikající atmosférická hudba, hutný, mysteriózní, napínavý příběh. Skvělé herectví. Nádhera. Některé filmy jsou prostě tak dobré, že k nim není moc co napsat. (12.10.2014)

Pěkný pohádkově baladický příběh zasazený do malebné krajiny Moravského krasu. Miličovo kouzlení s kamerou z něho dělá přímo pastvu pro oči. Démonický představitel církve, ztělesněný Miroslavem Macháčkem, tak to je přesně ta postava, které divák nefandí, ale zároveň ho přitahuje nejvíc. Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. (03.04.2015)

Oproti – současně přeestetizované i prvoplánově naturalistické – Marketě Lazarové mě Ďáblova past skutečně oslovila. A to vedle své úspornosti a smyslovosti, které vančurovská adaptace spíš persifluje, svou schopností neutralizovat svým zpracováním ideologii vtisknutou do předlohy. Zatímco povahou servilní Vávra uchoval ve své bezduché adaptaci Kaplického propagandistického Kladiva na čarodějnice v jeho nejšpinavějších výronech a vytvořil v inovovaném, tj. podbízivém, filmovém jazyce předloze odpovídající zrůdnost, Vláčil se nad tím, co může znamenat moc a jakou hrůzu může přinést (v příbuzných inkvisičních konstelacích), skutečně zamyslel. A to jak v rovině duchovní, tak světské. Film nekritizuje ani církev ani se neposmívá víře, naopak úctu k duchovním a touhu dostát svému přesvědčení zdůrazňuje. Víceznačná postava Macháčkova, sugestivní svým démonismem, který odpovídá spíš nevědomosti než vědomě páchanému zlu, nadto dokonale kontrastuje s mocí světskou, se světem zbohatlické pobělohorské šlechty a jejích slouhů, takže svůj soud Vláčil nevyřkl ani tak nad církevně-aristokratickým propletencem jako spíše nad netázavostí, nevidomostí a neláskou. (24.01.2020)

Vláčil je prostě mistr v budování sugestivní a podmanivé atmosféry. Jeho obrazy vtahují do děje, úhly a pohyby kamery vyvolávají pocit drásavého napětí a hluboké tóny zvukové (hudební) stopy působí místy snad až podprahově. Přesně v tom je hlavní síla a kouzlo jeho filmů a ne jinak je tomu i v Ďáblově pasti. Příběh je sice jednoduchý, ale zato velmi emocionálně vypjatý a tudíž i “atraktivní a záživný“, herci hrají skvěle a výběr prostředí pro jednotlivé scény nemá chybu. Budova mlýna na samotě v lese už sama o sobě působí dost děsivě, nehledě na hrůzné neznámé tajemství, co v sobě skrývá. Ale paradoxně je to právě odhalení tohoto tajemství v závěru filmu, co celý zážitek mírně kalí. Až na ten závěr bezchybná filmařina v podání skutečného mistra. (07.01.2009)

Předlohou ceněného filmu byl román Alfreda Technika Mlýn na ponorné řece. Román zpracovává pověst o skutečném mlýně, který stál v Rudickém propadání (v centru Moravského krasu). Jen jako doplnění... (07.10.2008)

CITÁT - O našem kraji od pradávných dob se vypráví divné pověsti a není náhoda, že v každé z nich má Ďábel prsty v lidských osudech......... Podle námětu Alfréda Technika "Mlýn na ponorné řece". Ponurý příběh z temnou atmosférou. (16.08.2014)

Všechny "historické filmy" Františka Vláčila jsou jak říkal on sám "filmy dobovými". Říkal ,že náš národ před dobou Karla IV. je němý ...... Ať už to vše tak bylo či ne, Vláčil umí navodit svými "dobovými snímky" takovou atmosféru ,že já opravdu mám pocit ,že se oknem dívám do doby dávno minulé. (26.04.2008)

Narozdíl od "Kladiva na čarodějnice", tohle dopadlo dobře, ale bála jsem se :) (28.10.2008)

Mě to přišlo jako podivný sestřih. Chyběl mi nějak začátek, rozvíjení děje uprostřed a najednou konec, který také mohl trochu pokračovat. Rozhodně adaptace Technikovy knihy, ktrou jsem si tedy představoval trochu jinak. (12.11.2011)

Vlastně historický romantický film zabalený ve Vláčilově originálním podání. Uspokojí všechny, jak náročné znalce filmového umění, tak široké vrstvy, které chtějí, aby se na konci ti dva hlavně vzali. Tento film nebývá často jmenován v souvislosti s vrcholy Vláčilovy filmografie, ale nepochybně mezi ně patří. (12.05.2008)

Předkrm před hostinou. Formálně vytříbené a velmi působivé, ale ten obsah! Bolševický odvar z Jiráska. Zavilý tmářský jezuita (vytvořený snad při vzpomínce na kreaci Martina Růžka v Temnu) kontra pokrokový mlynář-amatérský speleolog. Že by zrovna jezuita (příslušník řádu, který byl a je intelektuální smetánkou římské církve a který vyprodukoval množství vědců) neměl ani ponětí o působení vody v krasové oblasti...? Ale udělat pořádný scénář z nijaké předlohy (A. Technik, Mlýn na ponorné řece) asi opravdu nešlo. (01.01.2010)

Mám tenhle film rád a současně ho nenávidím. Líbí se mi, protože to je Vláčil, se vším co k tomu patří. Tehdy, pravda, ještě nebyl úplně na vrcholu svého umění, ale měl k němu zdatně nakročeno. --- A proč ten film nenávidím? Vláčil se skoro vždy obracel k historické látce, takže bychom mohli oprávněně očekávat, že měl historii rád a rozuměl jí. Ovšem soudě podle tohoto filmu, buď nic nepochopil, anebo jeho mravní zásady za moc nestály. Technikova předloha i Vláčilův film jsou dobrodružným a romantickým příběhem postaveným na velmi pitomých, jiráskovsko-marxistických historických fabulacích. V jednašedesátém nebylo zas tak temno, a kdyby Vláčil chtěl, mohl by si jistě zvolit důstojnější látku. (11.12.2015)

Vláčil do své Ďáblovi pasti vložil opět kus sebe. Tak jako tomu bylo i u Údolí včel, tak i zde je cítit jeho osobitost a vize. Film je jeho další historickou freskou, ve které je divákovi nastíněno chápání lidí v tehdejších časech. Kdy pověrčivost a síla Církve drtí obyčejný selský rozum. Podmanivá svou atmosférou, věrohodná svou surovostí a hypnotická Vláčilovým démonickým podtrhem, tak jako v každém jeho díle. (09.02.2016)

Vláčilův druhý dlouhohrající snímek ještě nedosahuje takových uměleckých kvalit jako jeho další tvorba, avšak znatelně vytyčuje směr, který je pro Vláčila naprosto osobitý. Baladický, temný, pohanský. Výborně zvolená hudba Zdeňka Lišky ostře kontrastuje s obrazy kameramana Rudolfa Miliče, který se nebál použít na svou dobu novátorské postupy. Je poznat, že by příběhu slušelo delší a rozsáhlejší vyprávění, které mistr potom využil už v následující Marketě. (12.11.2018)

7/10 Dalsi historicky Vlacil, tentokrate z krasu - je to krasa, ono to tak jiste v minulosti skoro presne bylo - stredovek, to neni takova sranda jako 20./21.stoleti... (30.09.2006)

Nádherně natočeno-jako vše od Pana Vláčila :-) Skvělé záběry a úžasná hudba nechávají prostor k vcítění a prožití . Pro mě 100% už jen proto, že i moje (filmově) jinak zaměřená dcera (komerční seriály a sladká romantika) se jen zadívala a už se neodtrhla :-) (11.02.2009)

Když se spojí světská moc s duchovní, je to velmi silný nepřítel, kterému je těžko odolat. Vláčilovo drama je filmovou lahůdkou, která hořce chutná. Jediné, co mi na filmu trochu vadilo, byly ty podivné a zbytečné hrátky se zvukem. (29.09.2004)

Velmi silný snímek s klasickými pozitivy Mistrovy tvorby. Vyzdvihnu především M. Macháčka, který je zajímavě nečitelný. Vizuálně opět mistrně propracováno. Ovšem výšek Markéty nebo Údolí to dle mého nedosahuje. Chybí mi výraznější hudební složka mistra Lišky a film zaujme především na první shlédnutí, pak se jeho kouzlo trochu vytrácí. (16.11.2007)

Frantysek Vlacil bol proste genialny reziser. Tuna rozprava pribeh o zrucnom mlynarovi, ktory skuma tajomstva prirody a dokaze ich vzdy spracovat nielen vo svoj prospech. To sa ale nepaci istemu biskupovi, ktory za tym vidi dabla. A tak je povolany do dediny, a spoji sily s regentom, aby schopneho mlynara znicili. Dialogy, herecke vykony, atmosfera, sikovna rezia : to vsetko je na vysokej urovni. Vlacil natocil vyborny film, ktory pravom patri medzi to najlepsie, co ceskoslovenska kynematografyja vyprodukovala v 60. rokoch. 89 % (08.04.2014)

Od filmu jsem očekával, že to bude "něco jako Kladivo na čarodějnice". A svým způsobemu tomu tak opravdu bylo.....Do Kladiva schází ona údernost a temnota, místo toho se film zaměřuje na téma, které bude žít vždycky - střet výjimečnosti a odlišnosti s průměrností, stádovostí a předsudky. V mnoho momentech snímek doslova mrazí a jen můžeme kroutit hlavou a radovat se, že alespoň co se církevní zaslepenosti týče, udělal civilizovaný svět obrovský pokrok. Naprosto dechberoucí jsou také záběry - jen takové záběry na sečící kosu nebo pro film typický pohled ze sedla koně musí zaujmout. Do plného hodnocení schází jen trochu silnější závěr. (15.12.2008)