Dogville

FILM, VE KTERÉM SE UVIDÍTE JAKO V ZRCADLE (upoutávka, popis filmu z obalu DVD). Po prvních několika minutách, jsem měl chuť film s myšlenkou - ó, co tohle je zase za nesmysl - vypnout. Obzvláště potom, co mě autor zklamal svým dílem EVROPA. Nicméně nyní po filmu musím říct - klobouk dolů před autorem, vynikající dílo. To co dokázal L. V. Trier vytvořit na jediné ploše jeviště za použití minima kulis, jak dokázal barvitě, přesně a detailně zachytit a natočit skvělé dílo, kde se naprosto jasně ukazují lidské vlastnosti a to především ty špatné...vlastně dokázal popsat a natočit to nejhorší z nás a v nás. Vynikající dílo. Jak to vůbec dokázal? Žasnu. (03.02.2016)

Tak som to zluskol,to psycho.Poučení o zvrátenosti ľudskej rasy tu je viac než dosť,ale vražedná dĺžka spojená s ultra pomalým tempom s divadelnými kulisami,to teda nebola moja šálka kávy. (18.05.2016)

Fakt dobrá fantázia. Obdivujem to. A navyše áno. ludia sú dnes už veľké svine, aj ked to od nich nečakáme. Dokážu poprieť aj hviezdy z neba. Samé sklamanie,smútok, využívanie, odplata,... teraz sa tomu hovorí... za dobrotu na žobrotu. V Dogville býva 10 ludi plus mínus, a ani jeden z nich neni komplet. Už sa nečudujem, že sú niekam odstrčený od normálneho sveta. (02.02.2017)

Někdo tady psal: Tři hodiny nudy a my jsme se tomu smáli, protože jak by to mohla být tří hodinová nuda? Pustili jsme si to a nudili se přesně hodinu a šestnáct minut. Zbytek jsme proklikali (nejsme piráti, co to pozorují v kompu, viděli jsme to v kině, klikali jsme a promítač měl pepřák u hlavy - to jen abysme měli jasno) a dopadlo to přesně tak, jak jsme si mysleli. Fascinující je scéna (kompozice prostředí), kdy to vypadá jako Sims - verze pro DOS. Velmi nápadité, akorát, tři hodiny, probůh... kolik stojí gram kokainu? Jednou jsem byl u zubaře a on mi trhal zub a ten zub se zlomil a kořen zůstal v dásni. Byla to stolička, kdesi vzadu v čelisti a on musel použít něco, co se jmenuje separační vrták. A když ho použil viděl jsem krev, která mu cákla na brýle a tak nějak tipuju, že to byla moje krev z dásní, ze kterých se separoval ten zlomený kořen. Pak pomocí různých nástrojů tahal kousky toho zubu, takové pahýlky a střípky, celé to trvalo asi třicet pět minut a byl to životní zážitek. Taky s tím mohl dělat dvě a půl hodiny cavyky a zabít mě nudou, ale ne. Můj zubař není čurák. Naštěstí. A Trier čurák je. Tečka (pro ty co ji nepoznali). (15.02.2019)

Brr.. jakoby si méněcenný Dogville vyléval svoji frustraci a "konečně" zakoušel pocit moci na svém obětním beránkovi. I když se nejednalo o běžný společenství a Grace si svou pasivitou nijak nepomáhala, byla to opravdu silná podívaná. Přesto je i něco úlevného na takto nezaobaleném vykreslení společenského tabu, než když se to jen "mlhavě" tuší. (14.04.2019)

Uznávám, že je to setskramentsky dobře propracovaný. A nevím, jestli to byla zde stokrát zmiňovaná vítězná forma nebo vítězný obsah, co mě na tom tolik neuhranulo, protože v jednotlivostech to byla vážně podívaná, herecky, filmařsky, tvůrcovsky. Ale dohromady to ve mně nezanechalo tu katarzi, kterou jsem na začátku očekával, tu, o které se tu v komentářích píše dost často. Rozhodně to není film, co bych potřeboval shazovat nebo kritizovat, ale znovu se na to už podívat nechci. (29.09.2020)

Je to hodne originalni, zalozene na symbolice a znazorneni holych pocitu tak, ze pozornost divaka nerozptyluje okoli deje. To me zaroven drzelo vetsi cast filmu v tom, ze dam 2 hvezdicky. Ale konec celej ten film spojil a byl perfektni. (17.10.2020)

Nedokoukal... (05.03.2021)

Jsem špatný člověk, když mám z toho konce radost? (25.08.2023)

Nečekaně výborný snímek opírající se o křehkost lidské povahy v kolektivu odříznutého od zbytku světa, která lze zobecnit na celé lidstvo. Scenérie je minimální, ale je to právě to, co podporuje naši fantasii a samotné analyzování prezentovaných problémů. I to je na Dogville geniální - každý odejde s názorem. Silný je také motiv viny a trestu - Erben zvedá palec nahoru. Zvrat, teda spíš obrat příběhu překvapí a těch 180 minut oběhne jak voda. Můj potlesk pro Kidmanovou a další herce se v aplausu sice ztratí, ale stejně tleskám. (03.04.2024)

Kruté, depresivní, (asi) pravdivé, od začátku do konce vás to drží a tlačí níž a níž (a za ty tři hodiny je to proklatě hluboko!). Mimochodem, dá se ten závěr označit jako happy-end? (17.01.2009)

Zmena hodnotenia po čase... Matne si pamätám, ako som tento film pred pár rokmi videla prvýkrát. Sklamanie. Nevedela som, čo čakať a film sa neskutočne ťahal, zdal sa mi rozvláčny, miestami dokonca nudný. Keď som si ho pustila po rokoch, niečo sa zmenilo :) Keď je človek pripravený a vie čo má očakávať, zameria sa skôr na príbeh a odkaz v ňom,hladšie vníma pomerne háklivú tému pranierovania ľudských slabostí. Film nastavil zrkadlo, možno príliš ostré. Vďaka rozprávačovi príbehu však dostal možno až rozprávkový nádych a napriek svojmu koncu, aj tu sa nachádzalo ponaučenie. Zamrzí pár slabších dialógov, trochu apatické postavy a tiež časový rozsah, tie tri hodiny sú predsa len veľa. Ale vidieť sa určite oplatí. (za polhodinku Manderlay, som zvedavá :)) (10.06.2010)

Veľmi zaujímavý a kvalitný film. Som netušila, že cca 3 hodinový film se dá natočit v jednej miestnosti. Je vidieť, že tento film bol natočený len pro úzku skupinu filmových nadčencov. Moc sa tento film páčil. Je vidieť, že kvalita filmu se dá pojať rôznymi spôsobmi. Zaujímavé poňatie interieru a exterieru. Tomuto filmu dávam 5 hviezdičiek, pretože ma v ničom nesklamal a som rada, že tento film sa u nás na Slovensku premieta len s titulkami, pretože dabing by celý dojem z filmu pokazil. Skvele. (27.06.2010)

Za tohle se omlouvám, ale není to film podle mého gusta... (02.11.2010)

Lars von Trier je skutečný humanista...Překrásná romantická komedie o lásce, upřímnosti a dobru ve člověku. Při milostných scénách s Nicole Kidman jsem plakal dojetím. Happyend, ve kterém dojde k definitivnímu usmíření mezi (ne)milosrdným Ježíšem Kidman a vesničany, patří mezi filmové chvíle, na které budu vždy vzpomínat se smutným úsměvem na rtech a slzou v oku. Překrásné a tak LIDSKÉ. (18.01.2011)

Lars von Tier udělil Dogvillem všem dobratvůrcům a pseudo-humanistům, jichž je dnes přehršel, řádný políček. Nepřevrátil jejich doktorínu, nýbrž pouze obnažil přirozený řád věcí, tedy princip zločinu a trestu. Ukázala ho ve fatální variantě, do které míří jeho převracení do pozice, ve které se arogantní jedinec pasuje do role dobra a odpouští všem bez rozdílu, což srovná ovšem morálku do jedné plochy. Až si svůj omyl uvědomí, je příliž pozdě na cestu zpět. Tím také potvrdí teorii jiného strůjce dobra (Tomovo upozornění na neschopnost příjimat). Von Tier umocnil toto sdělení mimo jiné také odhmotněním celého světa, čímž vrhl jasné světlo na lidské skutky. Dalším kladem Dogville je, že napříč komornímu prostředí, působí stále jako film, nikoliv divadlo. (07.07.2011)

U Dogville jsem byl od začátku fascinován zejména malou scénou, která byla vyřešena vskutku originálně, k tomu přidejte velmi dobré herecké výkony, místy pěknou hudbu a značně znepokojující příběh (ať už si ho vysvětlíte jakkoliv) a dostanete filmový zážitek, který vás přinutí alespoň na chvíli přemýšlet... 90 % (01.10.2011)

Forma je sice originální, ale na filmech se mi líbí scény a lokace a když to není, tak mi to chybí.Navíc to byla hrozná nuda. (28.10.2011)

Máš předpojatou představu, že nikdo nemůže dosáhnout stejných morálních standardů jako ty tak je ospravedlňuješ. Odpouštíš druhým s omluvami, které bys za nic na světě netolerovala sobě. Neumím si představit nic arogantnějšího než je tohle. (09.11.2011)

Nebudu hodnotit děj filmu, jedná se o typického Triera, opět je ústředním tématem hranice, kam až je žena ochotna ve svém zvráceném pocitu, že svému okolí něco dluží, schopná ustoupit. Na tomto filmu, o kterém jistojistě vím, že už se na něj podruhé nepodívám (mně právě tato masochistická témata vnitřně deptají - nerozumím ženě, která se dobrovolně obětuje z falešného pocitu vděku), nejvíc obdivuji jeho divadelní formu. Fascinuje mě minimalistické pojetí, kdy jednotlivé domy ve vesnici jsou pouze nakresleny na zemi křídou a herci tuto formu respektují, takže máte chvílemi pocit, že se díváte na záznam z divadelního představení.. (26.11.2011)