Reklama

Reklama

Cesta z města

  • angličtina Out of the City
TV spot

Obsahy(1)

Může počítačový expert najít štěstí v lůně přírody? Lyrická komedie režiséra Tomáše Vorla s humorem líčí pokus programátora Honzy nalézt smysl života v návratu k přírodě. Když Honza bere na výlet do přírody svého předpubertálního syna z rozvedeného manželství, nezapomene samozřejmě přibalit mobil, notebook a digitální kameru. Všechnu techniku ale postupně odhodí. Víkendový výlet do malé podhorské vesničky se protáhne na několikatýdenní pobyt. Postupně se oba spřátelí s místními figurkami a zejména s půvabnou rebelující Markétkou. Honza propadá nejen dívčímu kouzlu, ale i vábivé vůni domácích likérů její babičky, drsnému přátelství venkovské rodiny Ludvy a Vlastičky a koloritu svérázného venkovského života. Tomáše Hanáka v hlavní roli provázejí Barbora Nimcová, Bolek Polívka, Eva Holubová a další herci. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (399)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Cestou z města se uzavřela klasické éra Tomáše Vorla. Všechno bylo ještě na svém místě, Hanák v hlavní roli, krásná Bára Nimcová-Schlesinger zdobila a byla stejně éterická jako Hana Tallerová. Písničky byly miloučké, zábavné i poučné. Frustrace z přetechnizovaného světa se vyřešila poměrně snadno, bohužel ne definitivně. Ale tak už to v životě chodí. Kolem roku 2000 se nedělo nic zvláštního, snad právě jen to, že jsme věnovali své životy a umělecká díla na oltáře věku své technické reprodukovatelnosti. Dva skřítci jdou lesem. Trávou, mechem, vřesem. Lesem plným hub. Lejnem plným much. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

První skutečně slabý film Tomáš Vorla. Stejně jako Skřítek nebo Gympl, ani Cesta z města příliš neví čí je. Vorel by zároveň rád točil sklepácky ujetý film plný neuvěřitelné nadsázky, groteskových gagů, překvapivých zvratů a vtipů suchých tak, že právě tím jsou vtipné a současně by se rád vyjadřoval k "problémům dneška". Problém je, že jeho "vyjadřování se" je neskutečně naivní a plytké. Zobrazené prostředí je naprosto nepřesvědčivé a to jak to programátorské, jemuž Vorel zjevně naprosto nerozumí, tak to venkovské, které působí trochu jako nakašírovaný rádobymalebný kýč. Lidé z venkova by nepochybně konstatovali, že takhle si vesnici může představovat jedině nějaký blbec z Prahy. A upřímně řečeno, ono to tak nějak asi bude. Nedávná zpráva o tom, jak Tomáš Vorel utopil svého Hummera v korytě rozvodněné řeky Střely mimochodem vypovídá dostatečně jasně, jak masňácký je Vorlův skutečný vztah k přírodě a k venkovské krajině... Na ten film se sice koukat dá, především díky slušné i když místy dost barvotiskové kameře, ale musíme přistoupit na několik podmínek: 1) přijmout, že tohle se zkrátka rozpadá na jednotlivé skeče a není rozumné nad tím příliš hloubat; 2) přijmout, že tohle je zkrátka Sklep, jehož hlavní devizou je "celoživotní neherectví", v jehož rámci je největší king ten, kdo vypadá jako největší herecký amatér; 3) nehledat ve filmu nějaká hlubokomyslná poselství... Tak jako tak je to ovšem dlouhé, pokud by Vorel film sestříhal na nějakých třicet čtyřicet minut, bylo by to velmi vtipné, při stopáži více než dvojnásobné i tolerantního diváka a milce sklepa poměrně často přepadá prachsprostá nuda... Sice nevím co Vorel hulí, ale jestli chce ještě natočit alespoň jeden dobrý film, tak by s tím měl rozhodně přestat... Celkový dojem: 45% Zajímavé komentáře: Marigold, Cival ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Téma podobné filmu Víta Olmera Co je Vám doktore?. Atmosféra doby je v obou snímcích podchycena skvěle. Každodenní otrocká nutnost přežití v přetechnizovaném světě nutí k útěku, znám(e) to. Chceme někam, kde se neměří čas, kde je jednoduše přes den světlo a v noci tma. Hodinky odložíme do hnoje, mobil do rybníka, a začínáme žít, ne jen přežít další den. Osobně bych uvítal, kdyby se film zaměřil ještě více, ne-li jen a pouze, na Markétu, úžasná divoženka, žena, po kterém toužím a také její přírodní filosofii i celkovou atmosféru bylinkové chaloupky. Naneštěstí do toho režisér Vorel zasazuje své klasické nešvary. Obsazení svého potomstva, sebe samého či starých kamarádů ze své prvotiny, čímž vytváří spoustu zbytečných a atmosféru narušujících postav. Nedokonalý umělý dabing, chvílemi přetažený humor a vcelku jednoduchý scénář. Zápory jsou ovšem vyváženy perfektními plusy. Houbový výlet u ohně, groteskní písně, anglo-česká mluva, a hlavně překrásná melodie, doprovázející celý film. Melodie, ve které je ona atmosféra venkovského poklidu cítit dokonale. Je to rozhodně moje hvězdička navíc, stejně tak si jí zaslouží i ústřední milenecká dvojice. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Zdali ještě někdy uvidím Vorlův film kvalitou srovnatelný s Kouřem? Z následujících jeho děl obě viděné (toto a Kamenný most) naznačují, že se autor začal bát svého talentu, jenž, ač stále patrný, je drasticky potlačen. Věčná škoda. Přitom Cestě z města by možná stačilo nepřeslazovat (přeslazuje se ale strašně) a sevřít tvar (ovšem rapidně). Jinak pěkná barevná písnička prokládaná sklepáckou (místy až sebecitační) podvratností (i sebepodvratností – Markéta učí Hanáka kosí nářečí?), kterážto kombinace má nakročeno k čemusi velkolepému, jak naznačuje impozantní homobělouš v hospodě. Zajisté zde nevidíme „obraz venkova“, nýbrž více méně podařenou křupanskou typologii, v níž se mísí realističnost s krutou nadsázkou, sympatie s odporem – křupanovy tlachy (Polívka) je třeba vzít vážně, ale musíte je odpárat od jejich nositele – pak se vám zjeví jejich pravda; to vše zasazeno v kontrastu s tímž světem podle staré bylinkářky a její vnučky. Namnoze se spoléhá na obrazové estetično, přičemž je silně zdůrazňován ten druh estetična, který zosobňuje právě Markéta a její dědictví. Za úžasnou scénu v kostele, která ospravedlňuje vše, co Vorel v tomto filmu předkládá, přidávám hvězdičku. Zde také vrcholí písňová složka, pak už to jde s kopce. Tématicky tento film navazuje na filmy civilizačních krizí muže středního věku z 80. let (tematicky nejblíže mu je Olmerův Co je vám doktore, ale připomínám i dosti odlišný Kleinův Vážení přátelé ano); rozdíl je v tom, že zde je krize uvědoměna teprve v přímé konfrontaci s tím, co má přinést obrodu, resp. se ztraceným rájem; naopak shoda se všemi rozličnými předchůdci je ve výskytu krásné mladice, s níž jsou spojovány hrdinovy naděje (v tom se vymyká jen právě Kleinovo opus) a v tom, že obroda tkví v obratu k jisté protisystémové pravosti či přirozenosti, přičemž u obou jmenovaných filmů jde stejně jako zde o návrat k zanikající životní formě. Podobně jako u obou Olmerových filmů (narozdíl od obou Kachyňových a samozřejmě Kleinova) je obrat přímo těsně spjat s onou mladicí, kterýžto motiv Cesta z města završuje, vždyť Markéta (jako nositelka jisté pravosti a přirozenosti a jako dědička starých forem) tento obrat (vůbec uvědomění jeho potřeby) teprve přináší. (V Markétě se také spojuje andělskost Krajčovičové v Co je vám doktore s magickou suverénností a jistou sebestylizací téže v Jako jed). Podstatným rozdílem oproti všem předchůdcům je také to, že tento film se nepřetržitě takřka celý odehrává v onom nečekaném azylu, což je ovšem kompenzováno vymoženostmi v 80. letech ještě neexistujícími, jako je mobilní telefon, mobilní osobní počítač a nemožnost nebýt on-line. Všimni si, jak Hanák není schopen v objeveném venkovském prostředí ("to je krása!") existovat, aniž by si vše nenahrával na turistickou kamerku. Zajímavé je, že vězeňské pracovní vazby jsou v kapitalistické soukromé firmě pojímány coby samozřejmá morální povinnost docela jako v socialistickém státním podniku. Příklon k čemusi původnímu, moderní civilizací likvidovanému, je však podstatným prvkem a látkou také v Kamenném mostě, přičemž v obou případech ukazuje Vorel to „prapůvodní“ v jisté jeho velkolepé kulturní formě a magické zakotvenosti, nikoli jen jako nějakou nespoutanou přirozenost nebo všední pěknost. Obsazení některých rolí budí rozpaky: Především mít ve filmu Suchařípu a nevyužít ani zlomek jeho osobitého potenciálu je napováženou. To se ovšem dá přejít. Co se však nedá přejít (ani strávit) je beze zbytku využitý "osobitý potenciál" Luby Skořepové, který sráží celý film o úroveň níž. Což naštěstí vyvažuje Markéta - čarokrásná a typově dokonalá (hlavně její dikce je velmi výstižná – nikoli neuvědomělý „archetyp“ jako v obou Olmerových svěrákovkách, nýbrž slečna ten svůj archetyp uvědoměle volící a oblékající). Obzvláště přesvědčivě jsou provedeny postavy marginální, jednak bývalá manželka a mladistvý gambler, jednak bezejmení představitelé lidových vrstev. Značná škoda je do zbytečné roličky odklizeného Vávry. Pokud jde o zvěř, nejdříve kolize srny s autem, pak moucha rozmázlá na monitoru; pes, který na začátku stojí na stole u klávesnice, dopadne jak dopadne, takže nakonec vše řeší kotě – jeho nástupce. Skřítek přítomen i zde. Má ve Vorlových filmech nějaké zvláštní poslání? Snaží se Vorla, pardon Hanáka, vracet na cestu pravou, otevřít oči? Dává znamení? Střeží? Nebo naopak škodí, saje, poutá? Skrývá se, potvora. A Hanák furt hraje v těch reklamách. /// (Dodatek v září 2013: Když jsem loni psal tu větu o finální scéně (bruslení), byl jsem ještě mladej a blbej. Až s odstupem jsem pochopil, že to tak má být a tečka.) () (méně) (více)

B!shop 

všechny recenze uživatele

V podstate to je kravina, ale velice prijemne natocena. Skoro az hvezdne obsazena komedie je v prvni polovine narvana spoustou vybornejch napadu a vtipku a Tomas Hanak zde primo exceluje, ale bohuzel druha polovina uz tak zabavna neni a prisla mi zbytecne natahovana. Vorel natocil prijemnou a originalni komedii, ktere trosku vadi jeji delka, protoze dve hodiny uz jsou precejen dost. Vse ale vyvazujou herecke vykony, ktere jsou skvele a to i vcetne detskych predstavitelu. Ja se vyborne pobavil a byl jsem mile prekvapen. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (18)

  • Ve scéně 48. minutě, kdy Markéta (Barbora Nimcová-Schlesinger) holčičce tvrdí, že strom, na který se dívka ptá, je buk, jde ve skutečnosti o jilm. (ČSFD)
  • Když se traktorista dozví o profesi hosta, má skoro dokouřenou cigaretu. Následně si dá panáka a rázem je cigareta napůl dokouřená. (Ozzy88)

Reklama

Reklama