Krakatit

Velmi kvalitní film, který se zabívá zneužitím vědy pro vojenské účely, který ukazuje lidi, kteří lační po moci. Vše se odehrává ve snu inženýra Prokopa (dobrý Karel Höger), který v nemosnici bojuje o život. Film je obžalobou systému, který dotlačí lidi tam, kam potřebuje. Protože každý systém, který je založen na výhrůžkách a trestu jednou musí zákonitě skončit a jedinou cestou (ale kdo ví jestli někdy proveditelnou) je vzdělání a osvěta, jak říká doktor Tomeš (František Smolík). Prokop je ve svém snu hnán za svým snem, záhadnou dívkou (Vlasta Fabiánová), ale do cesty se mu nejdříve staví doktorova mladá dcerka Ančí (mladicky půvabná Nataša Tanská) a později vznešená princezna Wilhelmina Hagen (Florence Marly), která je ochotna se mu oddat pro získání moci, kterou může stvořit. Každá z nich ho přitahuje. Ale nejdříve musí překonat sám sebe a svoje démony Carsona (skvělý Eduard Linkers) a D'Hemona (Jiří Plachý), kteří ho šikovně postrkují tam kam mají, k nadvládě nad světem. Ale ta touha je v Prokopovi samotném, až na konci dochází ke zjištění, že věda nemusí sloužit jen k výbuchům a destrukcím, ale že má sloužit k lepšímu životu lidí. Zajímavé je porovnání aristokratických představitelů k mrtvým překonaným mumiím, které k životu přivádí jen síla moci, krásné je vyobrazení hamounství a mocechtivosti skupinky těch vyvolených a přirovnání řečníka (František Vnouček) k nacistům. Je to velmi pozoruhodný film se zajímavou myšlenkou potřeby změny vnímání světa a lidí, kteří jsou stále zneužíváni úzkou skupinou mocných ve svůj prospěch. (10.03.2010)

Čapka si za jeho přínos literatuře velmi vážím. Což se o pětadevadesáti procentech dalších spisovatelů říct nedá. Je to proto, že psal o tehdy (a vlastně i dneska) aktuálních problémech světového měřítka takovou formou, že to snad musí dojít každému idiotovi. Krakatit je parádní vizí zneužití moci a souboje běžného člověka se systémem. 85% (24.08.2016)

Čapkův román psaný po první světové válce natočený po druhé světové válce. Zajímavá kombinace, z filmu je cítit vliv obojího a to je tak nějak logiky spojeno dohromady, nikde to nějak zvlášť nekulhá a nikde není výrazný rušivý prvek, spíše naopak, je to dobré pro oko. Dokonce z toho není cítit nastupující komunismus nebo třetí republiky. Aspoň já to tam nevidím. A to bych to zde i čekal. (06.05.2023)

Vavrovi se skvostne povedlo navodit atmosferu, pomalu to vypada, jako by z Krakatitu cerpal Kurosawa ve snimku Ziji ve strachu:-)! Capek jen ukazal, jak moc nadcasovy ve sve dobe byl a jak se toto tema stalo aktualnim po 2. svetove valce. Misty se mi ale zdalo, ze film ubira na tempu. Vynikajici kamera, genialni Karel Hoger a nadherna Florence Marly ( skoda jen, ze u nas toho moc nestihla ) a jiz zminena atmosfera vsak dela z filmu skutecny mysteriozni zazitek. (16.11.2008)

Hereckým projevem velmi divadelní: patos a tíže - ale tak se tenkrát hrály tragédie, stačí si poslechnout záznamy divadelních her z poválečné doby. Vávra má vše pod kontrolou, takže se mu horečnatý sen nerozpadne na sled expresionisticky pojatých výstupů, a věrně převádí myšlenky knihy - krakatit jako lidská pýcha ničící místo budující, žena- můza jako cíl a odměna dobyvatele, který se nevědomky stane tím ovládaným, venkovská idyla s hodnou dívkou se nám zdá krásnou, až když ji ztratíme, předtím nás nudí a nenaplňuje... Myšlenky zůstavají, jen se mění způsob uměleckého vyjádření - dnes je hlavní civilní projev, dřív vládla exprese. (28.03.2010)

Předem chci říci, že jsem vůbec nevěděl o existenci tohoto filmu a že jsem knihu nečetl (po zhlédnutí asi budu muset), proto mi některé detaily bohužel unikaly, avšak jednoznačnost Čapkova poselství jsem si snad vyložil správně. Náhoda mi přihrála tento film do cesty a já se tak stal divákem něčeho, co v takto rané fáze české kinematografie nemá obdoby. Krásně paranoidní a hororové drama s vynikajícím Högerem a strašidelným a uhrančivým Plachým společně s hrůzostrašnou hudbou a psychedelickými prvky si hrálo s mými pocity a já se stával minutu od minuty zmatenějším. Z filmového hlediska je to neskutečně moderní a vyspělé dílo, které oplývá nadčasovostí, ostatně i jako Čapkova kniha, nezapomenutelnou atmosférou a celkovou profesionalitou zpracování, která je na české poměry až neuvěřitelná. Tento Krakatit, který vznikl v jistě nelehkých podmínkách a hlavně době, by dnes nikdo takhle brilantně nenatočil. (10.09.2016)

Je to skutečně horečnatý sen. Na tehdejší dobu nepochybně odvážná věc. Na můj vkus možná až moc ponuré, ale rozhodně kvalitní film a námět, který bude aktuální kdykoli a za jakéhokoliv režimu. 80% (24.11.2017)

Vávra je prostě Vávra. Krakatit je podle mě jeden z nejlepších českých filmů a rovněž je jednou z nejlepších adaptací. Höger hrál jako o život, Florence byla tak přitažlivá a odpudivá zároveň, že snad žádného diváka nemůže nechat v klidu. A to nejlepší - ta atmosféra! Cloumalo to se mnou naprosto stejně jako když jsem Krakatit četla. Škoda, že se ho Čapek nedožil... (07.06.2011)

Humanismus versus hyenismus.. (13.05.2014)

Vynález, který se stal katem svého stvořitele. Buď paralyzována myšlenka, buď setnuta ruka, buď polita tekutým železem hruď nepovolané osoby, která zmocnit se chtěla „patentu“ Ing. Prokopa. Vyplenit zem, strach a paniku vyvolat, lidstvo do války zahnat, k bídě přivést, ve zkáze svět utopit. Varovně příkladný překlad snu a nemocí ochromené pravdy. Mír ať není omráčen, ať neomdlévá v horečkách, ať v bdělém stavu zachován zůstává po generace. (12.09.2016)

Efekty ve filmu jsou dobré ale příběh je hrozně zamotaný. (20.10.2006)

Utahaná a nudná adaptace slavného románu mě opravdu zklamala, čekala jsem aspoň hutnou atmosféru a příjemné herce, jenomže tady mi to všechno přišlo jako pěst na oko - otravné herecké (ne)výkony, rušivá hudba a pouze průměrně průměrný scénář. Až budu velká, natočím to líp! :) 31% (01.01.2014)

Film nudí až to prudí, klasika jedna vyčpělá. Proč? Důvody jsou nabíledni - příjemné napětí ze začátku vystřídá strašné přehrávání, naivita a (až nechtěně komický) patos. K tomu rozvláčnost a zmateně vyprávěný příběh. Dobře to už vystihli RobRoy, Superpero, Kulmon nebo jitrnic, jen tomu nedali patřičné 2*, ale uctivé 3*. Čili nadhodnotili, jako mnozí zde. (12.12.2010)

Otakar Vávra se námětu významné knihy Karla Čapka podle mého názoru ujal bravurně. Tísnivá a ponurá atmosféra, v níž hlavní hrdina prožívá vnitřní boj sám se sebou, vnitřní rozpolcenost, zápas... "Snivost" s níž se divák v tomto filmu setkává ale podle mě není příjemná pro všechny a mnozí lidé, kteří se nikdy s tvorbou (nebo alespoň počáteční) nesetkali, nebudou rozumět všem činům vědce Prokopa. Jen ten závěr... (28.05.2011)

Snímek je zcela srovnatelný s kvalitou v Hollywoodu tohoto poválečného období. Spojení Karel Höger a Florence Marly, je naprosto úchvatné. (03.04.2020)

Genialni film, na ktery Vavra o dvaatricet let pozdeji udelal dost nepovedeny remake ( http://www.csfd.cz/film/9489-temne-slunce/ ). (19.12.2006)

Moc takovýhle "technicko-vědecký" filmy nemusím, ani Čapek mi normálně nic moc neříká, ale Krakatit se tváří vyloženě zajímavě hned v několika směrech...samotné téma jak jsem již napsal mě nijak zásadně neoslovuje, ale to, jak je film natočen po řemeslné stránce je dokonalost. Kamera, hudba...ale hlavně herecké výkony, mezi nimiž absolutně vyniká práce mistra Högera a pak hlavně celková zvláštní atmosféra tohoto dílka je něco vyloženě nevídaného. (17.11.2008)

Jak je možné, že mi tak výborný český film doteď unikal. Geniální dílo Karla Čapka, excelentně hrající Karel Höger a výborná režie Otakara Vávry. Atmosféra filmu válcuje většinu současných snímků. Klenot poválečné tvorby. 90% (08.10.2010)

Přátelé, na svou dobu neskutečná filmová adaptace, ta výprava i ty triky, co se používaly, celá padesátá léta.. 90% (20.11.2010)

Z témat Karla Čapka čerpalo mnoha a mnoho tvůrců sci-fi. Jeho propracovat tvorby zabíhá do různých koutů a odvětví. Jeho styl a vize jsou dnes přeneseny přes více autorů snad do každého lepšího sci-fi o robotech. Musím poděkovat panu Vávrovi, že tak krásně přenesl jeho myšlenky a realizoval je na filmové plátno. (19.02.2011)