Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Výpravný, dvojdílný přepis zachycuje strastiplné osudy českého velikána Jana Amose Komenského, po bělohorské katastrofě donuceného opustit vlast. Líčí jeho setkání s různými evropskými osobnostmi 17. století - se švédskou královnou, s umělci i vědci. Zdůrazňuje hrdinovu ušlechtilost, ale také vnitřní odolnost, která mu dovoluje překonat řadu soukromých i pracovních tragédií. Součástí příběhu se stává zhmotněné podobenství Labyrint světa a ráj srdce. Pojetí Komenského je však sošně neživotné a zejména je z něho "vyzmizíkována" náboženská rovina. Zjednodušující životopis se proto neubránil školometské suchopárnosti. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (44)

fantoci 

všechny recenze uživatele

Podobné téma by jistě šlo natočit lépe, kdy by mohlo býti více zábavnějším pro širší publikum. Historických filmů, či životopisných filmů opírajících se o dobové reálie není nikdy dost. Film Putování Jana Ámose nevypráví jen o osudu jednoho z největších Čechů, ale i mapuje události, které výrazně zasáhly do historie našich zemí. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Život velkého hravého školastykusa ve výpravných obrazech. Nad kvalitativně rozkolísaným scénářem vítezí výtvarně pestré vermeerovské a rembrandtovské rámečky mistra "cesty světla" Šofra. Krásný Chudíkův výkon, horečkovité scény Labyrintu, vypravěč v podání hlasového kouzelníka Cupáka. (ke genezi filmu: sportovec) ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

2/2 Velkolepý, rozkošatělý dvojdílný životopis, kterému bohužel chybí duše. Přes všechnu opulentnost příběhu chybí emoce a vybrané události ze života Komenského jsou sestaveny jako odrážky z výpisků bez jakéhokoli dramatického oblouku. V druhé polovině pak konečně ale vidíme ty střípky, které mohly být vrcholem původně plánovaného 13 dílného televizního seriálu. Komenský skutečně putuje a kromě Descarta potkává i švédskou královnu Kristýnu. Panečku, to co tu dokázala vyseknout v jediné scéně Zdena Studenková, to bych vyměnila hned za několik Vávrových opusů. ()

honz 

všechny recenze uživatele

Učitel národů a jeho doba v pojetí Otakara Vávry. Film sleduje Komenského osudy, na kterých se odráží doba porážky stavovského povstání a třicetileté války. Jeho pobyt ve Fulneku, v polském Lešně, které se stalo centrem bratrské víry a Komenský se tam uchýlil po vydání Obnoveného zřízení zemského, cestu do Anglie, Švédska, zpět do Polska a Nizozemí, kde 15. listopadu 1670 vyčerpaný umírá. Kromě spíše tragického rodinného života Jana Amose věnuje film pozornost jeho dílu filosofickému a především pedagogickému. Na okraj se tak dostává Komenského odkaz teologický jako posledního biskupa Jednoty bratrské (není divu, když film vznikl na počátku osmdesátých let). Po umělecké stránce má ve snímku vysokou úroveň scéna z díla Labyrint světa a ráj srdce. ()

UncleG odpad!

všechny recenze uživatele

Víte, soudruzi, my když natáčíme historickou fresku, musíme si předem uvědomit, že nestačí jenom opakovat známé pravdy a staré fráze... my totiž musíme k tomu našemu Janu Amosovi přistopit tak nějak nově, pokrokově, a revolučně. Soudruzi, my přece musíme našim pracujícím soudruhům, soudružkám i soudruhům žákům základních, ba i středních škol, vysvětlit, že soudruh Komenský ve své pravdě a lásce k lidu, ba i svým novým myšlením směřujícím k pokroku a nikdy zpět, přichystal příchod velké říjnové socialistické revoluce. Ano, soudruzi, přesně podle ideálů souhruha Vé Í Lenina, soudruzi. Že soudruh Komenský tak nějak zapaloval oheň v srdcích soudruhů z české jednoty bratrské, aby si uvědomili, že "niet treba fafárov ni králov"... A že celý svět se může učit od našeho lidově demokratického zřízení, ba dokonce budou škemrat, soudruzi, ti imperalisté, abychom se s nimi podělili o kus té naší moudrosti. A až nastane ta doba, soudruzi, kdy rudá záře zaplane nad Zeměgulí, vedle portrétů našeho milovaného Vladimíra Ilijiče a Josefa Vyseryonoviče, budou viset i portréty našich největších revolucionářů: súdruha Jan Ámose a súdruha Jana Žižky z Trocnova. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Natáčení probíhalo v Praze - Suchdole u Trojanova mlýna, Hrádku u Nechanic, ve skanzenu Veselý kopec a dále v Polsku a Švédsku. Natáčení filmu začalo 4. srpna 1982 a skončilo v dubnu 1983. (M.B)
  • Původně byl projekt plánován jako seriál. Z finančních důvodů se tvůrci nakonec rozhodli pro film. (Spinosaurus)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama