1883

Děvky, prodejci indiánských skalpů, nervózní pistolníci, výbuchy násilí. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že jde o prequel k uznávanému Yellowstoneu, aneb jak předci rančera Johna Duttona putují z Texasu do (nakonec) Montany, kdy na cestě čeká smrt za každým rohem. Drsný otec James (slavný countryový zpěvák Tim McGraw), nesmlouvavá manželka Margaret (rovněž zpěvačka Faith Hill, v reálném životě McGrawova manželka), dospívající blonďatá dcera Elsa a pětiletý John tehdy využili nabídky dvou veteránů z války, Shey (charismatický Sam Elliott) a Thomase, kteří doprovázejí skupinu evropských přistěhovalců za lepším příštím. Společně mají zvládnout přejít nehostinnou krajinou, a pokud přijde nebezpečí, tak si krýt záda. A uzmout kus země uprostřed ničeho. Zatím ovšem není žádné příští, žádná budoucnost, ale jen cesta. Okolo číhají zloději, kteří neznají slitování, i indiáni, kteří také nejsou zrovna krotcí. Koho nezabily neštovice nebo kulka, na toho si políčí velká bouře, která zničí další dílek naděje. Brzy pochopíme, že je to hlavně Elsin příběh, v dobrém i zlém. V lásce se ani nestihla zklamat a už o ni přišla. A nebylo to jediné. Pokud mi něco vadilo, tak právě podivný charakterový vývoj jedné z nejdůležitějších postav. A taky množství přestřelek, které je třeba brát s nadhledem. Když totiž poněkolikáté pár pistolníků zlikviduje trojnásobnou převahu ostřílených zlodějů… A od určité chvíle prostě sledujeme tak trochu to „samé“ pořád dokola. Navíc i trochu té dynamiky a víc syrovosti bych uvítal. Taylor Sheridan (pecky Wind River a Sicario už mu nikdo neodpáře) se každopádně naplno ponořil do žánru, v němž jsme ho všichni chtěli už dlouho vidět. (25.06.2022)

Nojákokot!! Že western? Leda velký kulový! Představte si Rosamundu Pilčrovou hulit totálně sjetého Kerouaca a análně u toho prznit nenagelovaným napínákem ve tvaru foukacího Harmoniky svázaného Zane Greye, kterýžto na něj vyluzuje nespokojeným prděním rozladěnou Klementajn. Máte? Fajn. Stále neblijete? Oukej, přitlačím na tomahawk! Brutálně emancypovaná kikina, která jakoby Lórensce z Hladových her vypadla, deset úmorných hodin vyplachuje nebohého diváka hluboko falusofickými moudry nabytými během svých kmetských osmnácti let na téma „smrd číhá všude,“ „nekonečné krásy a nástrahy prérie,“ „svoboda s drápy/bez hranic/… a já už kurevanevím s čím,“ „cesta je cíl,“ atd., přičemž její nesmírně pokrokový a progresívně smýšlející tatík Dutoň, který nejprve dostal genitální nápad přestěhovat rodinu skrzevá naprosto bezpečný americký středozápad konce devatenáctého století co nejdál od civilizace a následně, neznav patrně výstižné přirovnání Arnolda Jidáše, to navíc pojal jako dovolenou s partou Němců, ji coby bývalý důstojník ACSA nejprve nechá tahat s dokonale vysolárkovaným metrokovbojským blonďákem, blýskajícím svým bělostným chrupem na všechny strany tak, že mu rovnou mohli na čelo vytetovat nápis „prvoplánově citově vyderačsky porážkový keriktr,“ aby jí následně vyměnil za prašivou hajtru s anglicky hovořícím distingovaným a luzným rudým gentlemanem. Z druhé strany vzato, pokud si nerozmlátíte lebku o stěnu z výše uvedeného, vzpomínky jenkýdůdl mouřenína na SM hrátky z plantážnického dětství a tak vůbec celkové dnes velmi populární angažované sypání si krematoria bílým mužem na hlavu už vás nemohou nikterak rozhodit. A aby u téhle telehovnely non plus ultra sponzorované zajisté výrobci papírových kapesníčků (a asi i hajzplalíru a záclon - to dle vkusu každého soudruha) jeden nespáchal sebevraždu či prostě jen nepošel nudou, každý díl je proložen nějakou tou kratší střílečkou. Netrpět nostalgií z toho, že neodolatelný mrožák Sama Elliota byl pod stetsonem k vidění dost možná naposledy, vzdal jsem to nejpozději v půlce. Největším pozitivem tak pro mě zůstal krátký štěk Billyho Bé v roli šerifa z konce druhého dílu, jenž byl luxusní tak, že by si zasloužil vlastní nový Dedvůd. Ale dobře mi tak, když mě dostatečně nevarovalo, že zde nad tím slintají jedinci, se kterými se obvykle názorově silně rozcházím, nebo veřejně deklarující, že pastu velmi neradi. Brutálně skalpovaná dvojice a mezi žánry v popisku prosím z humanitárních důvodů doplnit "Romantický," "Telenovela" a možná i "Fantasy." Závěrečný brojler: ten kolibřík se včelkou to fakt zabili… (13.03.2022)

Tá epickosť v dialógoch! Krásna skúsenosť. Toľko („ušpinených“ a zároveň poetických) životných právd na malom priestore nájdete už len u Bergmana. Kašlite na škatuľku „western“ a nenechajte sa oklamať akčnosťou traileru. Žáner tu reprezentujú len kostýmy, rekvizity, kulisy, lokácie. Je to o príbehu (osídľovanie Ameriky je tiež len rámec), postavách a ich dialógoch! Tých dialógoch! Dole klobúk, Taylor Sheridan, je to balada. (A že tu je vývoj prakticky len jednej postavy, je znak majstrovského scenára) (19.01.2023)

Tesil jsem se tak moc, ze nakonec prevazuje zklamani. Cekal jsem proste neco jinyho. Sheridan se nechal unest na vlnach patosu a pevne verim, ze v ohlasenem pokracovani 1932, tedy mem oblibenem obdobi prohibice a hospodarske krize, se zase vrati na zem. Remeslne ale spickova prace, tady je to bez debat. (22.03.2022)

Yellowstonom si ma Sheridan získal, takže, keď som zistil, že má byť westernový prequel, dostavila s u mňa veľká natešenosť. A nebola neoprávnená, pretože je to počin hodný chvály, výborne napísané postavy (Isabel May je najlepšia), skvelé dialógy (myšlienky z nich by sa dali zarámovať) či nádherné scenérie. Sheridan je veľký pán a na jeho ďalšie televízne počiny sa veľmi teším. 9/10 (03.03.2022)