The Ministry of Ungentlemanly Warfare

Ritchie fakt není Tarantino. Většinou je sotva Ritchie. Že se ani maličko nesnaží zůstat věrný "true story", kterou se na začátku velkohubě ohání, mi vadí zdaleka nejmíň. Hranatý tlučhuby taky zkousnu. Ale za scénu s kufrem ve vlaku sem se nedostal. Bude to novej rekord. Náckové mluvěj německy, černoch a mexičanka anglicky, vzájemně si skvěle rozuměj, a to na náckama okupovaným území. Těm jejich přítomnost přijde ok, páč černoch asi není Žid a Mexiko je plný opálenejch árijců. Jak může někdo takhle zbytečně zkurvit jinak zajímavej námět je mi záhadou. (10.05.2024)

„…OPERACE, KE KTERÉ JSTE BYLI PŘIDĚLENI, VYŽADUJE NEMILOSRDNÉ MUŽE, KTEŘÍ BEZ VÁHÁNÍ PORUŠÍ VÁLEČNÉ KONVENCE…“ Kdysi dávno (kurva opravdu dávno!) jsem hrál na PC hru Comandos. Proč to píšu – tady si totiž často připadám, jako v tý hře! Jednoduchý plánování, akce s pár muži (a jednou ženou), mrtvoly, krev. Ne, není to špatně – jen… prostě žádnej mimořádnej biják nečekejte. Je to fajn, Ritchie baví tím svým ftipem v absurdních situacích i svojí tvůrčí invencí, herce to očividně baví (nejvíc snad Ritchsona!), Til Schweiger má zase fajn roli… a nejzajímavější na tom, že se to takhle klidně mohlo odehrát. Prostě taková akční jednohubka!    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na knize „Churchill's Secret Warriors: The Explosive True Story of the Special Force Desperadoes of WWII“, kterou napsal Damien Lewis v roce 2014. 2.) Příběh je o skutečné válečné oparaci s názvem „Postmaster“. 3.) Thx za titule „massa1970“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  *  AKCE  ****  NAPĚTÍ  * (19.05.2024)

Ikdyž nejde o nic převratného, pořád je to fajn stylová a zábavná Ritchieovka s výborným cástingem.Britská armáda naverbuje skupinu žoldáků, aby způsobili trable náckům a zabíjení nácků je vždycky fun, jen škoda, že teda bez Erka, protože jak to Alan začne řezat nožem, tak tam krev bolestivě chybí.Herecký cásting je působivý. Vládne Cavill a Jack Reacher ( který je film od filmu lepší), Sex symbol Eiza Gonzales neomrzí nikdy, potěší i Till Schweiger v roli nácka. Má to velmi zábavné tempo, příjemnou zábavnou a stylovou akci a není ji zrovna málo, dějově to není tak výživné a napětí či atmosféra není tak úderná jak třeba v Tarantinových Parchantech, ti zkrátka byli jinde, ale bavil jsem se zkrátka dobře a tuhle partu si nejde neoblíbit. 75% (10.05.2024)

Papírově exploatační válečná týmovka a něco mezi Basterds, Casablancou a herní sérií Commandos (navíc pod Ritchieho taktovkou), mohla to být k*rva dobrá palba, výsledek ale není extra zábavný, moc výrazný, dost akční ani nářezový - škoda. (11.05.2024)

Co se týká padlých na obou stranách, byla reálná Operace Postmaster velmi nudnou záležitostí, ale proč se to proboha týká i Ritchieho filmu? Členové No. 62 Commando jsou údajně předobrazem Flemingova legendárního špióna, ale jejich africká akce je jen kompilací lazy writing, sterilních nóbl plků a akce, která má k autenticitě daleko jak Churchill k funkci čestného předsedy Klubu abstinujících nekuřáků. Zbývá těšit se jen z drobných detailů jako třeba fantazii moc prostoru nedávající kostým Kleopatry, Cavillův roztomilý akcent či skutečnost, že Schweiger dědkovatí do Horsta Buchholze. Vizuálem si to určitě zaslouží lepší hodnocení, ale konkrétně Ritchiemu nelze odpouštět, že střílí slepými.. (20.05.2024)

Pohodovka pro dobrou náladu. Ritchie se podíval na Tarantinovy Bastardy a řekl si, že něco takového ukuchtí v pohodě taky. No není to sice taková paráda, ale kouká se na to dobře. S chutí natočená válečná kydlírna s westernovou hudbou, skvělým Cavillem a Ritchsonem jako ultimátní mašinou na zabíjení, která nenudí a je natočená tak nenuceně, že postrádá jakoukoliv osudovost nebo zásadnější napětí. Nejlepší akce padne v první půlce filmu, kde osvobozují Jabko.Pasáže bez hlavní party nejsou moc zabavné i když to Eize Gonzáles moc sluší. Chtělo to kino, závěr je komplet v noci a ta chlístající krev je špatně vidět. Špatně… vás slyším, strašně… blbne příjem… a teď jděte… do prdele. (20.05.2024)

Velmi se zlobím na absentující marketing studia Lionsgate, kvůli němuž si můj velmi oblíbený režisér Guy Ritchie připíše již několikátý propadák v řadě. Film se skoro nerozluštitelným názvem mě strhl tím způsobem, že jsem si svébytný rejžům nadhled v akčních scénách velmi užíval, cca v polovině tempo zvolní a je to slabší, ale závěrečná vyvražďovačka opět vše vrátí do správných kolejí. A má v tom dle očekávání prsty na spoušti účtočné pušky Henry Cavilla a luk čím dál oblíbenějšího Alana Ritchsona, což jsou další dva lidi, kterým ten propadák taky hrozně nepřeju. A vlastně mě až šokuje, jak smíšené ohlasy tato očekáváná novinka má a snad ještě dojde k narovnání. Budu jen doufat, že nápravu si film vyslouží později (vlastně už nyní, bohužel) na VoD, protože v kinech se prakticky neohřál. Velká škoda a snad to Ritchieho nezastaví. (20.05.2024)

Sbal prachy a vypadni a Podfu©k. Dva kousky, které Guyi Ritchiemu kdysi zajistily kultovní status. Do vzduchu jsem ale vážně neskákal. Jeho Sherlockové Holmesové mě rovněž nestrhli, Král Artuš nezaujal, přesto pak solidně potěšil s Aladinem nebo nadchnul stylovým a přímočarým Rozhněvaným mužem. Mdlá Operace Fortune pak pro mě zase znamenala solidní přešlap. Prostě Ritchie, nahoru dolů. A teď se zase držíme dole. Scénář nestrhnul, postavy jsou zaměnitelné, inspirace Tarantinem je až zoufale okatá, přitom tomu chybí nějaký vizuální highlight, nějaká pamětihodná scéna, kvůli které bych si to chtěl s chutí pustit znovu. Máme tu britskou skupinu žoldáků, která má přidělat pár vrásek na čele a ideálně rovnou pár děr do těla nacistům, Ritchie nám to místy servíruje stylově a místy brutálně, ale o trefu do černého rozhodně nejde. Chybělo mi víc humoru, chyběly mi energičtější herecké výkony (čest výjimkám, zejména Alan Ritchson). A dialogy jsou ve výsledku stejně prázdné a nezajímavé jako repetitivně padající těla nepřátel. Drobné detaily ještě jaro nedělají. (27.05.2024)

Guy Ritchie a jeho skupinka žoldáků kosící nácky. Akční špionážní komediální oddechovka. Proč ne. 3hvězdy (17.05.2024)

Hanebný pancharti z Wishe. Něco tak bezkrevného a obyčejného bych od Ritchieho v jeho aktuální (výborné) formě nečekal. Letmo představené postavy se nijak nerozvíjejí a scény se nevzrušivě odvíjejí jedna za druhou, aniž by nějaká zanechala hmatatelný dojem. O náznaku stylovosti se dá mluvit leda v souvislosti s hudbou a pár killech v podání Alana Ritchsona (ten jediný budí alespoň nějaký divácký zájem). Jako celek to ale nefunguje ani jako seriózní film podle skutečných událostí (to asi ani nikdo nečekal), ale bohužel ani jako cool akčňák po vzoru Tuctu špinavců nebo Kam orli nelétají. Místo výstavního moderního chlapáckého nářezu jsme dostali snadno zapomenutelnou lekci z dějepisu. Zatím asi největší letošní zklamání. 55 % (24.05.2024)

A tak už víme kdo bude nový James Bond... :) (26.05.2024)

Tentokrát menej akcie a veľa (aj) únavného rozprávania, pričom postaviť operáciu v druhej svetovej na humore, to sme už kdesi videli, že? A v oveľa lepšom štýle. Pritom udalosť, ktorá dala vzniknúť postave Jamesa Bonda, si možno zaslúžila aj vážnejšie a serióznejšie stvárnenie a nie prejav skoro Austina Powersa. Film sa snaží byť snaží byť štýlový a nezabudnuteľný, no dosahuje presný opak. (18.05.2024)

Casablanca společně s Tuctem špinavců, potkává Tarantinovy Pancharty. Guy Ritchie opět jiný, bohužel opět na neutrál, přinášející neuspokojení z něčeho co mohlo být tak strašně cool. Zápletka rozhozená do několika směrů a díky své svižnosti a sympatickým hercům, zachraňující neuspokojivou a trochu línou akci a nevyužité obsazení. The Ministry of Ungentlemanly Warfare je zábavnější než poslední dvě Ritchieovky, ale začínám mít pocit, že už nás nedokáže překvapit a možná ho točení filmů už moc nebaví. A Cavilla to nejspíš bude stát kariéru. (22.05.2024)

Chyběl tomu „drive“, asi sem od toho po traileru čekal moc... Not great, not terrible. Hvězda navíc za „based on true story“. :) (16.05.2024)

Na tento snímek jsem se velmi těšil, jelikož Guy Ritchie patří k režisérům s nejpestřejším filmovým záběrem. Bohužel, po zhlédnutí The Ministry of Undgentlemanly Warfare musím smutně konstatovat, že Ritchie tentokráte zůstává daleko za veškerým očekáváním. To je dáno především nuzným scénářem, který po většinu poměrně dlouhé stopáže pouze lacině šustí papírem, což má za následek vskutku nelichotivé množství hluchých či zbytečných scén. Dalším hřebíčkem do rakve zoufalého průměru je pak nezajímavá akční stránka, u níž jsem se musel vážně ještě jednou ujistit, že tohle opravdu točil Guy Ritchie – člověk, pod jehož rukama vždy vznikaly skvostné akční sekvence. Ve finále tedy tento projekt nespasí ani sympatické herecké výkony či fakt, že je to celé inspirované nezměrným hrdinstvím malé skupiny agentů za Druhé světové války. Je tedy vážně velká škoda, že výsledný produkt je jen jedna velká smutně průměrná promarněná šance. „If Hitler isn't playing by the Rules, then neither shall we?“ (17.05.2024)

Připadalo mi, že tu Ritchie popírá sebe sama a snaží se hrát si na Tarantina. A to mu nesedí. To, co je pro ritchiovky charakteristické, tu jednoduše chybí, takže pokud se chystáte na kulometný střih, kopu hlášek a sarkastický černý humor, nechte si zajít chuť. Zůstala jen dobře natočená a slušně zahraná instantní válečná akčňárna, která snadno zapadne mezi podbně laděné filmy. Navíc tu až zoufale chyběl erkový rating. Pár potůčků krve tu sice vyteče, ale k tomu, aby si člověk řekl "To je teda nářez!" to má na míle daleko. Velké zklamání. 50% (17.05.2024)

Guy Ritchie si urobil radosť a natočil svoju verziu Tuctu špinavců. Alebo skôr svoju verziu tarantinovky Hanebný pancharti? Tak či tak natočil ďalšiu odbočku, v ktorej skúša robiť niečo iné, než skvelú gangsterku utrhnutú z reťaze štýlovosti. Nekomplikované, priamočiare postavy a v tomto duchu aj zápletka. Akcie viac než dosť, ale to isté platí aj pre dialógy. Všetko odsejpá, ale vlastne až moc hladko. Hrdinovia nemusia prekonávať žiadne naozaj neprekonateľné prekážky. Bolo fajn, že Eiza González zasa raz dostala výraznejší priestor v lepšom filme. Ak máte rádi ritchieovky, tak tu ju nedostanete. Ak máte chuť na zábavné zabíjanie náckov, tak nech sa páči. (24.05.2024)

Za mě asi nejslabší Ritchieho kousek. Tak nějak mi vůbec nesedl ten funky nadlehčený způsob vyprávění, kterému vlastně kvůli té lehkosti a jednoduchosti chybí jakékoliv napĕtí, vážnost nebo emoce. Velmi ploché, hudba mĕ vůbec nesedla. Til Schweiger si to celé ukradl pro sebe a to tam polovinu filmu ani neni. (27.05.2024)

Po Operation Fortune už druhý krát po sebe Guy Ritchie na voľnobeh. The Ministry of Ungentlemanly Warfare (kriste, kto tomu vymyslel ten dlhočízny názov) by chcel byť takými akčnejšími Inglourious Basterds, ale nato mu chýba silný Tarantinov scénar a postavy, a vlastne aj tá predošlá hravosť a tempo Ritchie filmov. Zostal tak síce technicky solídne natočený, ale pomerne obyčajný vojnový film, ktorý oproti iným Ritchieho kúskom je iba takou neškodnou a úplne nevýraznou jednohubkou. Akurát uvádzať pri podobnej komediálnej blbinke z druhej svetovej vojny prívlastok "based on true story" je pomerne nevhodné, imho. CELKOVO: 5/10 (18.05.2024)

Zase trochu jiný Ritchie. Ale rozhodně zábavná a díky obsazení i sympatická záležitost. "Podle skutečné události" tomu dává trochu větší grády. (17.05.2024)