Žena, která zasáhla do několika generací filmových diváků, může být čítankovým ztělesněním hollywoodské hvězdy. Katharine Hepburn však byla pověstná především svojí neústupností a nepřizpůsobivou povahou jíž si znepřátelila mnoho režisérů a navzdory níž se dokázala prosadit.
Na počátku své kariéry měla co překonávat, produkce byla značně nedůvěřivá k tolik netradiční hranaté tváři pihovaté rusovlásky, s hrubším hlasem a ráznými pohyby. Určitě byla daleko od tehdejšího ideálu krásy. Jeden z jejích filmových partnerů řekl: „Nemá krásnou tvář, ale ohromné kouzlo. A porozuměla umění hrát tak dokonale, že dokáže vzbudit iluzi krásy, žádá-li si to její role.“
Po absolvování elitního penzionátu začínala v divadle a v roce 1932 ve filmu. Známým filmem se stal snímek MALÉ ŽENY (1933) a pak klasická crazy komedie LEOPARDÍ ŽENA (1938). Čtyřicátá léta znamenala její setkání se Spencerem Tarcym, s nímž vytvořila devět filmů počínaje Stevensonovou komedií NEJPRVE STVOŘIL ŽENU a konče Kramerovým filmem HÁDEJ, KDO PŘIJDE NA VEČEŘI, který Tracy natáčel již v posledních týdnech svého života. Až do jeho smrti byli stálými partnery, ačkoli se Spencer Tracy nikdy nerozvedl se svojí první manželkou
Zatímco ve čtyřicátých letech Kahtarine představovala sebevědomé středostavovské manželky, přesunula se v padesátých a šedesátých letech do rolí stárnoucích zahořklých žen, které v sobě dokáží najít nečekaný milostný cit (OBCHODNÍK S DEŠTĚM, AFRICKÁ KRÁLOVNA), nebo je čeká smutný osud (CESTA DLOUHÉHO DNE DO NOCI).
