Blues pro EFB
Hudební
Československo, 1980, 85 min
Režie:
Vladimír SísHudba:
Vlastimil Hála, E. F. BurianHrají:
Juraj Nvota, Miroslava Marešová, Nina Divíšková, Zdeněk Hrabal, Valtr Taub, Sylva Sequensová, Zdeněk Mucha, Zdeněk Potužil, Bolek Polívka, Věra Nerušilová, Dana Gräfová, Zuzana Holubová, Simona Jankovská, Pavla Knytlová, Věra Medová, Ivana Peterková, Jana Petrová, Iveta Pulcová, Zdenka Zemanová, Eva Machová, Ondřej Pavelka, Ladislav Matějček, Zdena Hadrbolcová, Jiří Kodet, Hana Rumlová, Hana Sudolská, Radka Fidlerová, Miroslav Jelínek, Lenka Machoninová, Petr Hlaváček, Petr Zámostný, Vojtěch Kuthan, Ivan Bartoš, František Doksanský, Jan Šimek, Václav Šimek, Rudolf Dlabač, Pavel Tumlíř, František Kubíček, Jiří Gilík, Jana Chotašová, Jan Badalec, Jiří Benda, Petr Lepša, Zdeněk Dušek, Petr Matějů, Vojtěch Přidal, Jindřich Vojtíšek, Petr Čapek, Bohumil Koška, Irena Culíková, Kateřina Růžičková, Jiří Pokorný, Josefa Zdobnická, Marie Budíková, Eduard Haken, Karel Kalaš, Štěpánka Štěpánová, Jožka Stoklasa, Zdeněk Fišer, Jaromír Helešic, Jan Hudák, Jiří Tomek, Pavel Trnavský, Jan Štolba, Josef Šťastný, Karel Velebný, Miroslav Hršel, Karel Kárník, Lubomír Mindoš, Jaroslav Novák, Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Karel Engel, Zdeněk Havlík, František Jákl, Petr Jákl st., Vladimír Kaisr, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Ladislav Lahoda, Pavel Myslík, Jindřich Sejk, Michal Schlinz, Jaroslav Šanda, Jaroslav Tomsa, Jiří Vacík, Jan Ouředník, Michaela Černá, Vít Olmer, Otakar Brousek st., Zlata AdamovskáObsah
-
Záměrem tvůrců tohoto filmu bylo vyzdvihnout bohatý inspirující odkaz originální umělecké osobnosti Emila Františka Buriana. Chtěli ho dnešním mladým lidem přiblížit prodtřednictvím hudby, písní a divadelních inscenací tak, jak se k nim dnes vrací mladá generace. Děj této velké obrazové a hudební koláže - kinokonceru - se odehrává v sočasnosti a jeho průvodcem je mladý zvukař David, pro něhož výstava o Burianovi je popudem k tomu, aby se o tohoto avantgardního umělce více zajímal. Vzájemně se tu propojují dvě linie - dokumentární, faktografická: těžící z dobového materiálu a archivních snímků - a fiktivní: aranžované inscenace, příběh zvukaře Davida. Režisér Vladimír Sís využil svých zkušeností z Balady pro banditu a s pomocí moderních vývojových prostředků natočil filmové dílo, které přes určitou dramaturgickou neujasněnost zaujme svou neobvyklostí a originalitou. (oficiální text distributora)
Záměrem tvůrců tohoto filmu bylo vyzdvihnout bohatý inspirující odkaz originální umělecké osobnosti Emila Františka Buriana. Chtěli ho dnešním mladým lidem přiblížit prodtřednictvím hudby, písní a divadelních inscenací tak, jak se k nim dnes vrací mladá generace. Děj této velké obrazové a hudební koláže - kinokonceru - se odehrává v sočasnosti a jeho průvodcem je mladý zvukař David, pro něhož výstava o Burianovi je popudem k tomu, aby se o tohoto avantgardního umělce více zajímal. Vzájemně se tu propojují dvě linie - dokumentární, faktografická: těžící z dobového materiálu a archivních snímků - a fiktivní: aranžované inscenace, příběh zvukaře Davida. Režisér Vladimír Sís využil svých zkušeností z Balady pro banditu a s pomocí moderních vývojových prostředků natočil filmové dílo, které přes určitou dramaturgickou neujasněnost zaujme svou neobvyklostí a originalitou. Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
Marthos
odpad!Byl obdařen mnoha talenty a do jeho kolébky se postupně naklonily sudičky jménem divadlo, hudba a poezie. Ve dvacátých letech propadl nově se rodícímu jazzu (napsal první českou publikaci o jazzu, která vyšla v roce 1928) a spolupracoval s moderními scénami tehdejší doby: s Osvobozeným divadlem a divadlem DaDa. Zanedlouho si založil vlastní soubor nazvaný D-34, který se stal jednou z nejosobitějších tváří předválečné kultury a v němž se pokoušel o metaforickou aktualizaci klasických her světové i domácí dramatiky (patrně nejznámější je Dykův Krysař). Zcela jiné rozměry má pak jeho poválečná činnost, ovlivněná osobní politickou orientací a ústící až do nejzrůdnějších rozměrů inscenací štvavé hry Pařeniště, kategoricky pamfletizující skupinu dr. Milady Horákové. Nic z této prapodivné a svým způsobem přitažlivé peripetie Burianova krátkého života ale nevyužil Sísův polohraný dokument. Ten se utápí v jednotvárné šedi školometských frází, deklamovaných otřesným monotónním hlasem Víta Olmera a nepřehledně řazených výjevech ze současnosti. Naprosto asynchronní je pak nastudování jednotlivých úryvků Burianových původních inscenací, které se pohybují na hranici ochotnické amatérštiny. Z neznámých důvodů se Sís nevěnuje jeho mimořádnému rádiusu na poli české taneční hudby třicátých let, zcela zamlčeno je jeho autorství legendárního šlágru Chlupatý kaktus i účast na některých významných filmech té doby. Skutečně ojediněle používám nejnižší hodnocení, ale v tomto případě je namístě. Mnohem přínosnější a informačně obsáhlejší je i heslo v literárním slovníku. Burianova osobnost tak stále čeká na své plnohodnotné objevení a pochopení. To především.(21.12.2009)
-
Master19
Ač jsem se hodně snažil vyjít tomuto pitoresknímu propletenci vstříc, nešlo to, jsem hodně mimo...(28.7.2008)
-
kethy
odpad!Tak co, vyzvednout nebo potopit?(20.6.2009)
