Sugestivní filmové drama Petrolejové lampy natočil Juraj Herz podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka. Vypráví v něm tragický příběh stárnoucí dívky Štěpy, žijící na přelomu století v dusném prostředí českého maloměsta, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše. Štěpě jsou neustále matkou vnucováni adepti na ženění, kteří ovšem musejí pocházet z téhož okruhu jako ona. Štěpa je však jiná než ostatní dívky. Jakoby zasažena duchem emancipace vyslouží si pověst dívky volných mravů a ta přirozeně nápadníky z řad městské honorace odrazuje. Než by se stala starou pannou, provdá se za ... (zobrazit celý text)
Výborný scénář odehraný hereckým koncertem Petra Čepka a Ivy Janžurové. Skvěle zrežírovaný film natočený velmi sugestivní kamerou, depresivní, silný ale uvěřitelný příběh... Knižní předlohu neznám, takže nemůžu srovnávat, tím líp pro film - s nejvyšším hodnocení neváhám ani chvilinku.
Filmy, doslova přeplněný Petrem Čepkem. Iva Janžurová - ano, je to zcela jistě výborná herečka a dokazuje to i zde, ale Čepek je doslova (v dobrém slova smyslu) "monstrózní", jeho výkon by dokázal zastínit i chabý scénář a mizernou hudbu, což se v tomto filmu naštěstí nevyskytuje. I díky tomu jde o jeden z nejlepších českých filmů vůbec.
Sugestivní zachycení kompletního rozpadu lidské osobnosti. Herz nenásilně vystihnul atmosféru té doby a obsadil soudobou hereckou elitu. Iva Janžurová v hlavní roli představuje typ emancipované ženské hrdinky, známé například z Truffautových Dvou Angličanek a kontinentu či Julese a Jima (nezapomenutelná Jeanne Moreau). Štěpa na rozdíl od výše uvedených více podléhá vlivu svého partnera, příliš silné osobnosti, aby s ním dokázala manipulovat, a sama se stává obětí. Petr Čepek má méně prostoru, ale více emocí – vystřídá snad všechny myslitelné polohy. Od neškodného blbce (už vím, od koho má Petr Rychlý ten stupidní smích), přes zákeřného despoty, po zdeptanou, smířenou trosku. Janžurová, stejně tak Čepek, hrají vyloženě na hraně, podobně odhalené city by se lépe vyjímaly na divadelních prknech, ale stále jsou přesvědčiví a právě oni přispěli k zarytí filmu hluboko pod mou kůži. Nápodobně kamera Doda Šimoniče, který se ani (a obzvlášť) ve tmě neztratí a silná (tu veselá, tu smutná) hudba Luboše Fišera. Havlíčkovu předlohu jsem nečetl a nechystám se k tomu, ale pokud se čte minimálně tak plynule, jak je vyprávěn film, musí jít o fascinující zachycení jednoho nepříliš obvyklého tématu. Tak si ji užijte. :-) 80% Zajímavé komentáře: berg.12, Zuzanyje
Herz změnil rovnováhu sil v příběhu (Štěpě ubral na rozhodnosti a bojovnosti), zdramatizoval jeho závěrečné vyznění a především obsadil do role "pavouka" Petra Čepka, čímž se z Petrolejových lamp stala defacto show jednoho muže. Neobyčejně silný psychologický film, ale románovou předlohu mám přeci jen radši, neboť je hlubší a propracovanější (ale tak už to u těch knižních předloh bývá, že :o))
Průměrnou a místy nezáživnou první polovinou, vytahuje velmi kvalitní a depresivní druhá polovina. Z celého filmu je cítit maloměstská atmosféra plná přetvářek a nepochopení. Petr Čepek předvádí další ze svých hereckých koncertů a opět poukázal, že byl jedním z nejlepších českých herců. Zdatně mu sekunduje Iva Janžurová, která předvádí nadstandartní výkon. Jeden z nejlepších filmů Juraje Herze. Za ďábelský smích Petra Čepka dávám čtyři hvězdičky
Nedostižná filmová adaptace románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy s neopakovatelnou atmosférou a strhujícími hereckými výkony... Podobné filmy: Neviditelný, Prokletí domu Hajnů, Helimadoe, Ta třetí, Barbora Hlavsová, Morgiana, Paradajs
A tak skončil zakladatel sokola miroslav tyrš. Co asi dělal s tou smetánkou, že ho skolil syfl? Ale já sem z obliga, babička sokol nesnášela, že prej se tam slétalo jen to nóbl ze střední třídy, ona že prej radši kradla po obchodech a rozbíjela okna. Ve mě tyršova krev nekoluje. Kdo ještě tohle může říct, ha?
Film stojí na absolutním výkonu petra čepka.. a to bohatě stačí
Nemohu si pomoct, u celého filmu mi trochu vadí jeho technická stránka. Nejde jen o ten ryze televizní formát, ale hlavně o práci s kamerou, polocelky a polodetaily, pro kterou nenacházím ve filmu žádné opodstatnění a kazí celkový zážitek. Krásné Fišerovo hudební téma a nádherně emotivní konec také budí dojem, že takových míst mohlo být ze strany skladatele i režiséra daleko víc. Iva Janžurová tu podle mě předvádí o třídu vyzrálejší herecký výkon než Petr Čepek, pro kterého to byla v podstatě jedna z prvních velkých filmových příležitostí, ale celý film na obou doslova stojí. V době normalizace jednoznačně jeden z nejlepších filmů a snad i pro tu dobu vzniku jsem byl o tu hvězdičku štědřejší.
"Ma milá rozmilá neplakej, život už není jinakej, dnes ješte buďme veselí v ty naši bíly posteli, a co zítra, a co zítra, a co zítra, kdopak ví, zítra si lehnem do rakví." Uchvatný herecký koncert dvoch veľkých osobností českej kinematografie - Petra Čepka a Ivy Janžurovej. Pod taktovkou skúseného režiséra Juraja Herza vznikla výborná filmová adaptácia románu spisovateľa Jaroslava Havlíčka. "Petrolejové lapmy" patria medzi obzvlášť pozoruhodné diela staršej česko-slovenskej produckie. Kvalitný film. ****
Ať si tvrdí kdo chce co chce, spousta filmů vycházejících v levné edici v trafikách jsou naprosté klenoty, ke kterým se jinak jen tak nedostanete, protože nejde o televizně frekventované kousky. A já jsem za tyhle levná dvd velice vděčný. Už třeba proto, že Petrolejové lampy toužím vidět několik let a nenaskytla se mi příležitost. Teď si je za zaplacených 39,- můžu pouštět pořád dokola, kdy se mi zachce…..To, že je Petr Čepek geniální herec, to není třeba říkat a ačkoliv tady předvádí výkon nevídané síly a uhrančivosti, absolutního vrcholu herectví a naprostého sžití se s postavou, vedle tohoto mamutího piedestálu klasické herecké školy, vedle tohoto zářezu důlním rypadlem do historie kinematografie, vedle této velkolepé univerzitní studie, stojí jeden snad ještě větší, doslova dinosauří,ba brontosauří herecký koncert o síle desetitisíci-členného orchestru - Iva Janžurová napsala encyklopedii herectví, kterou nikdy nikdo nebude umět nazpaměť tak jako ona! Ono to nadšení asi časem vyprchá, ale v tuto chvíli tvrdím, že Petrolejové lampy jsou nejlépe zahraným filmem co jsem kdy viděl!
