Alonzo, muž bez rukou

Žeby som tam pocítil kúsok z atmosféry a inšpiračný zdroj neskorších Browningových FREAKS? Ale to je jedno. Chaney bol stále viac vizuálnou atrakciou svojich filmov a v tomto prípade nejde o výnimku. Strháva na seba najväčšiu pozornosť a vlastne zatieňuje chabučký dej. A Joan Crawford, no...je sa načo pozerať. (29.01.2011)

Predchodca Freaks. Aj vďaka krátkej stopáži to šlape na jednotku. Má to cool hercov a najmä skvelý príbeh s výborne rozdanými kartami. Jediná škoda, že Browning je opäť vizuálne nezaujímavý. V časoch, keď sa Murnau, Dreyer alebo Ejzešztejn prebíjali, kto z nich vymyslí zaujímavejší rakurz alebo originálnejšiu montáž, je to nepríjemne tradičné. Najväčším vizuálnym prekvapením tak ostáva, že Joan Crawford bola za mlada kočka. 9/10 (27.07.2017)

Mňa na nemých filmoch a ich objavovaní baví, že v nich nachádzam rôzne metafory a režisérske postupy, charakteristické pre modernejšie obdobia kinematografie. Vlastne ma udivuje, že dnes mnohí režiséri vo filmovom priemysle (podotýkam priemysle) na ne úplne zanevreli a to podľa toho, čo vidíme napríklad aj podľa jednoduchej metafory ľudských rúk a čo predstavujú v Alonzovi, je dosť zarážajúce, pretože by mali byť dnes omnoho mnohovrstevnatejšie. Ale dosť filozofovania. The Unknown je jeden z najtragickejších príbehov nenaplnenej lásky v histórii kinematografie, film, v ktorom stojí láska a nenávisť bok po boku a v ktorom sa tieto pocity menia z okamžiku na okamžik. Je to jeden z emocionálne najsilnejších filmov (minimálne) nemej éry a nikto sa ho nemusí vzhľadom na jeho krátku stopáž obávať, ako tomu častokrát pri medzititulkových filmoch býva. Keď sa tak nad filmami Toda Browninga a jeho hrdinami so zvláštnymi fyziognomickými vlastnosťami zamyslíte, tak bol takým súdobým Davidom Cronenbergom. P.S.: Joan Crawford bola nádherná, pred záverečnou trikovou scénou s koňmi by David Copperfield zbledol závisťou. (08.03.2013)

Veliká škoda, ze jsem viděl jenom padesátiminutovou verzi. Mohlo to být klidně o něco delší, protože příběh byl hodně zajímavý. Alonzo mohl být více propracovaný, ale ta ironie osudu byla skvělá. Poprvé jsem viděl Lona Chaneyho bez make-upu a byl to nejenom mistr masek, ale taky mistr výrazu. No a na konci se mi úplně tajil dech. (23.05.2010)

Vždycky jsem měl slabost hlavně pro starší kousky a ani éra němých filmů mi není vůbec cizí. Dnešní generace už sice nad podobnými kousky nejspíš ohrne nosem, ale to je jen důsledkem toho, že nedokáží ocenit tyto průkopnické kousky. Hlavně že se rozplývají nad nejmodernější technologií, digitálními triky, silikónovými kráskami a „metrosexuálními šampóny“. Stará garda – jo to byli panečku páni herci a super herečky, kteří si zaslouží úctu i po tolika letech. Je škoda, že původní delší verze už asi není vůbec k sehnání, protože tento film se na několik desetiletí doslova „ztratil z povrchu zemského“, aby byl následně znovu objeven ve francouzském archívu. Tento film není sice vyloženě čistě hororovou podívanou, ale spíše psychologickým dramatem okořeněným romantickou vložkou, ale i tak jde o výborný počin s velmi slušnou atmosférou a především famózními hereckými výkony. Lon Chaney byl PAN herec se vším všudy a především neuvěřitelnými až šílenými grimasami a mimikou. No a Joan Crawford byla charismatická a okouzlující herečka, která tomu všemu dodala onen potřebný půvab. Ani zbytek osazenstva si nevedl vůbec špatně. 70% (22.04.2019)