Ferrari

Mistrovské dílo, které se nebojí vypadat jako selhání. Michael Mann je režisér, jenž napříč desetiletími soustavně natáčel výtvarně provokativní, akcentovanými povrchovými vlastnostmi své textury zneklidňující snímky, které na jedné straně fungovaly jako modernistická dramata o vnitřních dilematech postav na pomezí různých světů a na druhé straně úspěšně budovaly dojem populárních, hollywoodské žánrové konvence následujících bijáků. Tentokrát nicméně druhý rys potlačil na úkor prvního, a tak natočil svůj nejpodvratnější, nejprovokativnější a dost možná nejodvážnější film. Film, k němuž na svém blogu po prvním zhlédnutí předkládám soubor dílem analytických, dílem interpretačních cinefilních postřehů... určených těm, kdo už jej viděli. (09.01.2024)

Krátký úsek ze života legendárního italského průmyslníka a zakladatele automobilky, v jejichž strojích by chtěl jezdit snad každý (a jen málokdo si to může dovolit :). Ale tady to ani tak není o těch nádherných mašinách s černým vzpínajícím se koněm na žlutém poli ve znaku, tady je to o člověku. Nějaké závody tu samozřejmě jsou, je tu i jedna neskutečně ztvárněná havárie (uff, to jsem nečekal, masakr), ale z velké části jde o drama člověka, který se ocitá na rozcestí... A je tu Adam Driver v titulní roli, a opět válí. Asi jsem také čekal více toho benzínu a burácení motorů, ovšem ani lidská stránka života Enza Ferrariho není bez zajímavosti. 75% (13.01.2024)

Vizuálně, herecky a hudebně výborný film naprosto ztroskotává na absolutně neukončeném příběhu, který zde rozehraje. Oceňuji, že se snímek nezaměřuje na automobily, závodění a podobně (i když i to je zde zvládnuto skvěle), ale rozehrává si hned tři zajímavé linky, které chcete sledovat a rozehrává je dobře… to však končí naprostým zklamáním v podobě nic neříkajícího konce a příběh dokončujících titulků na konci filmu… (17.01.2024)

Nevím, jestli to Mann tak zamýšlel, že hromové burácení motorů za přeletů Messerschmidtu bude v poutavosti pro diváka pokulhávat za ženským elementem, co sílou, bolestí a hněvem zpracovává mudrce z Maranella. Že ten výkon a ladné křivky červených krasavců, o kterých už dekády sní, nebudou stačit na koně pod kapotou madridského žihadla. Odtažitý Driver stejně dobrý. U závodních autíček commendatore, v obou domovech jen kolega, co se má ještě co učit. Nechci radit, ale kdyby chtěl někdo točit film o letošním titulu mistrů světa v hokeji, s těmi šedými vlasy vypadal z některých úhlů jak generální manažer Petr Nedvěd.. (23.07.2024)

Delikátní laskomina nasáknutá motorovým olejem, k níž se ale obyčejný divák bude dostávat velmi trnitou a nelehkou cestou. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké větě popsat snímek slovutného Michaela Manna honosící se ikonickým jménem Ferrari, v němž se dle mého názoru snoubí vše, co o tomto muži s ikonickým jménem a brýlemi potřebujete vědět. Hned v úvodní části nám režisér velmi organicky představuje všechny hlavní postavy s jejich motivacemi a duševními šrámy (výtečně děsivá Penélope Cruz), což Vás naprosto dokonale vtáhne přímo doprostřed dění. Tento atribut je ale nejvíce citelný především v Adamu Driverovi, jež se snad pro hlavní roli vážně narodil, přičemž právě na něm v drtivé většině času stojí celý tento režisérův srdcový projekt. V tomto bodě je rovněž záhodno zmínit i scénář, který až na pár zádrhelů šlape jako dokonale promazaný stroj, v němž nám režisér črtá všechny důležité výjevy ze života Enza Ferrari, zásadového a ambiciózního muže, jehož rodinný život stál mimo všechny dobové konvence. Právě tato linie působivě rámuje závodní inferno Mille Miglia, jehož průběh bude zejména pro neznalce děsivým střetem s drsnou a nevybírající si realitou. Zde je třeba vyzdvihnout i precizně vtahující kameru, která se doslova mazlí s každým závodním vozem, pročež se před Vámi na velkém plátně rozestře dechberoucí symbióza nadčasového designu a filmového média, jež navíc tvrdí lícující soundtrack vytáčených motorů a naléhavé energické hudby. Co tedy dodat na závěr? Je jasné, že to šlo celé určitě natočit mnohem lépe a s větší pompou. Ano, má to některé vážně šílené neduhy (figuríny při podivně nasnímaných karambolech) a občas podivný střih, nicméně pokud od těchto chyb odhlédnete a zaměříte se jen a pouze na jeden naplněný lidský život ve víru rychlosti a pachu benzinu, tak právě v ten moment Vás Ferrari vtáhne jako nic jiného. A já jsem vážně moc rád, že se k sortě spokojených filmových fanoušků po projekci hrdě řadím. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „In all life, when a thing works better, usually it is more beautiful to the eye.“ (08.01.2024)