Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Král Já I. (J. Werich) má tři dcery – Drahomíru (I. Kačírková), Zpěvanku (S. Májová), nejvíce však miluje svou nejmladší Marušku (M. Dvorská). Ta ho však raní, když mu na otázku – Jak ho má ráda – odpoví, že jako sůl. Král Marušku vyžene a zakáže v království používat sůl. Tím však způsobí mnoho trampot všem i sobě. Teprve návrat Marušky, která tu dobu prožila u hodné stařenky-kořenářky a mladého rybáře (V. Ráž), a dar stařenky – nevyčerpatelná solnička, ukončí všechna strádání a potvrdí se lidová moudrost, že sůl je nad zlato a láska je solí života. V barevné filmové pohádce opět zvítězí dobro nad zlem a moudrost nad hloupostí. (Česká televize)

(více)

Recenze (666)

ripo 

všechny recenze uživatele

V poměrně krátké době po úspěšném uvedení filmu „Pyšná princezna" — přichází na plátna našich kin další film režiséra Bořivoje Zemana, natočený podle jedné z národních pohádek nazvaný „Byl jednou jeden král..." — Filmové dílo nechce být doslovným přepisem klasické pohádky, kterou naši mladí i staří diváci znají ze sbírky Bořeny Němcové jako „Sůl nad zlato". Autoři vycházeli z jejího fabulačniho základu a sledovali i hlavní myšlenkovou a morální náplň předlohy. V mnohém pak volili svobodný přístup k látce. Při srovnání pohádky Boženy Němcové a filmu „Byl jednou jeden král" — vidíme některé rozdíly. V pohádce královská dcera byla přinucena říci otci pravdu do očí a je za to vyhnána ze země. Nazpět se vrací teprve po smrti krále, plačíc nad jeho skonem. Ve filmu „Byl jednou jeden král" je nejmladší králova dcerka Maruška už docela jiná. Stojí na svém pevně a protože je přesvědčena o tom, že má pravdu, dovede se vzepřít i svému otci. Nevzdá se a nepovolí, dokud král nepřizná, že chybil a nejen před ní, ale před celým národem. Lid je ve filmu větší autoritou, větší silou, než je tomu v pohádce Boženy Němcové (postavy rybáře, zahrad nika a dudáka konfrontované s princem Krásným, Chrabrým a Chytrým, vdova-podruhyně). — Vedle těchto nových rysů, kterými autoři scénáře obohatili ideové poslání filmu, liší se jejich dílo od pohádkově předlohy Boženy Němcové ještě v jednom. Film „Byl jednou jeden král" — je veselejší, radostnější a ve svém úhrnu optimističtější. Filmový přehled 5/1955 ()

Cubinho 

všechny recenze uživatele

Pro mě jednoznačně nejlepší pohádka, která kdy vznikla. Tolik perfektních dialogů a hlášek v žádné jiné snad nenajdete. A duo Werich + Burian? Dokonalé... A i to, že král se zamiluje do obyčejné vdovy, jeho dcery do zahradníků, rybářů a dudáků dodávají celé pohádce takový neobyčejný půvab a lehkost. "Syp se! Ó jak jsi vtipný králi!"; "Včera jsem jim sebral sůl a zítra jim budu holit hlavy."; "Ty se tady hádáš s křeslem, čepice ti vstává na hlavě a já jsem tajtrdlík?" A vůbec, pro mě asi nejoblíbenější český film. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Líbezná pohádka krásné české spisovatelky povyšující syrový text folkórního sběru na nedosažitelný svět nádherně nedosažitelného idylického snu života v štěstí, lásce a vzájemné úctě byl vynikajícími scénáristy úspěšně "zwerichován". Ke spisovatelčině idyle tak přibyla kultivovaná rozvernost i hluboká, neokázalá něžnost Osvobozených v dialozích filmu. Burianův výkon je nutno poměřovat jednak věkem, jednak perzekucí StB, jíž se mu protiprávně dostalo na základě křivého obvinění z údajné kolaborace s Němci v druhé polovině čtyřicátých let. I tak je výborný, byť ne vynikající. Objevem filmu se určitě stala tehdy zvláště mladičká Milena Dvorská, slzy do očí stále vhání legendární Terezie Brzková, úsměv až bujarý chechtot vyvolává skromný král Já I., který je vlastně docela milým chlapíkem ve všech těch pošetilostech a na sympatiích získává ještě víc poté, co je rázně usměrněn vdovou Marie Glázrové. Budovatelský kontext zločinných padesátých let zůstává po zásluze zapomenut, svěžest a něžná líbeznost mládí, vložené do filmu levicí předminulého i minulého století, zůstávají a jistě budou těšit další a další generace. Vždyť režisérem tohoto skvostu stíbrného plátna je další, již bohužel také zvěčnělý velikán českého filmu Bořivoj Zeman. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Ísť do polemík o to, či je resp. nie je - Bol raz jeden kráľ... (1954) klasikou využívajúcou humor ako náruživý stupienok odľahčenia, poučení a vľúdnej nálady je scestné. O tom sa s nikým prieť netreba. Ide o to, že z dnešného pohľadu je film trochu neobratný, a aby som docenil jeho rozprávkový svet skrz umením ako takým, nesmiem sa spoliehať na tieto nižšie štandardy (dramaturgická jasnosť) a pointovú celistvosť, okolo ktorej veľa muziky nevystaviam. 5* si zaslúži samozrejme Werich a jeho charizma, s ním dejové linky fungujú a rovnako alegorické poznámky s Burianom sú improvizačne vhodné a vtipné. Veď skúste sa mnohí trošku odosobniť a nazrieť na túto dejovú konštrukciu očami cudzincov a s vedomím, ako asi hodnotíte a vnímate diela s kultúrnou odlišnosťou a potom našinské (v tomto prípade české). Spokojnosť áno (dám predsa tie 4), kult ako taký - (pomôžem si ironickou poznámočkou teraz ja) nemastné neslané. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Další ryzí nádherná pohádka od Bořivoje Zemana. Dokázal fantastickým způsobem zpracovat pohádku Sůl nad zlato a ještě k tomu přidal spoustu vynikajících komických a pohádkových prvků. Nádherná je výprava, kulisy....prostě všechno. O hereckém obsazení je netřeba se zmiňovat. Snad jen že Vlasta Burian a Jan Werich doslova excelují a při pohledu na Vlastu Buriana, zestárlého a ztrápeného, Vám v jeho poslední velké roli vžene slzy do očí fakt, že jaký talent byl tolik bit za války a posléze i za komunistů. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (46)

  • V obci Žiteč, kde sa tiež časť filmu natáčala, spomína miestny rodák pán Janoušek, ako jeho otec s filmovým štábom úzko spolupracoval: "Otec chytal pre film volavky. Používal k tomu špeciálne železá, čo by dnes už bolo prísne zakázané. Musím priznať, že niektoré volavky cvaknutie želiez neprežili. Štáb otcovi platil za živú volavku sto korún československých, čo bolo v dobe natáčania veľa peňazí." (Raccoon.city)
  • Obraz své zesnulé paní, se kterým král Já I. (Jan Werich) rozmlouvá, byl namalován podle fotografie Mileny Dvorské (Maruška). Je tak možné všimnout si podoby, a to proto, že zesnulá královna byla Maruščina matka. (M.B)
  • Jeden z mála filmov tej doby, ktorý v kinách videlo skoro 6 miliónov divákov. (dyfur)

Reklama

Reklama