Páté kolo u vozu

Herecký koncert paní Baldové, která opět prokazuje, jak úžasná je herečka. Nabízí se srovnání této role (typicky kladné babičky, obětující se pro štěstí své rodiny) a role o rok pozdější, poslední (zlé a přísné paní Dulské) - obě v dokonalém provedení. Škoda, že tak časně odešla, mohla nám ještě ukázat svůj herecký um. A nyní k samotnému filmu, jedná se pouze o průměrnou komedii let padesátých, naštěstí bez jakékoliv propagandy. Představena je zde moderní, emancipovaná rodina, kde trochu té staromódnosti vnese právě příchozí babička. Z této situace vznikají humorné scény. Půvabná je především scénka štědrovečerní, za zmínku stojí rovněž mladý hereck Rudolf Jelínek, zde hrající mladého nápadníka babiččiny vnučky. (28.10.2013)

Slušný rodinný film. Přesně takový, jaké uměl natáčet Bořivoj Zeman. Poslání točit aktuální komedie reagující na společenské nešvary bylo v té době sice už zbytečné, ale proč se nenechat vytrhnout milým vkusným příběhem s dobrým hereckým obsazením? Film by se bez přítomnosti Zdeňky Baldové asi rozpadl, ale právě kvůli ní stojí film za zhlédnutí. Ne snad, že by herecký úkol byl v kontextu filmových babiček nějak výjimečný. Ale Baldová do něj vkládá životní zkušenost všech těch jen zdánlivě stereotypních rolí, které hrávala během celé kariéry. Je opravdu nutné dívat se na film z roku 1958, abych si uvědomil, co všechno se dá představit pod pojmem "Herečka"? Dokázat svou pouhou přítomností žít na filmovém plátně! (14.12.2003)

Zemanův povedený remake Němcové nepovedené babičky. Název filmu určitě nevystihuje situaci Baldové, neboť páté kolo u vozu je pojmenováním pro něco zbytečného, což ona v té domácnosti nebyla, právě naopak, záviselo na ní vše. Leda že by to měla být metafora pro to, jak na ni nahlíželi její blízcí. S ohledem na rok vzniku filmu potěšil socialisticky nerealistický a neschematický scénář a civilní herecký projev. Postavy nebyly černobílé, třeba jinak dobrá babička svým neustálým voláním ohledně obědového menu by dokázala rozpohybovat do nezastavitelných grimas i takovou za všech okolností pokerovou tvář, jakou se např. honosil Buster Keaton. Navíc některé její názory působily poněkud zajímavě, např. že žena má muži dělat žárlivé scény, protože on si pak radši nevěru rozmyslí, aby doma neměl peklo. Což mi přijde podobně střelené jako zcela opačná rada, která byla moderní v šedesátých až osmdesátých letech, kdy se hlásalo, že žena má být na nevěrného muže co nejhodnější a podstrojovat mu, aby si uvědomil, o co může zanášením přijít. No to je jedno. Na druhou stranu Baldová prokázala zdravý úsudek, když své vnučce zakazovala schůzky s mladým jelínkem. On se sice kasal, že rodinu uživí svým hudláním, ale babička správně usoudila, že s tou jednou jedinou písničkou, kterou uměl a bohužel hrál celý film, totiž "Cikánský baron jsem já", žádnou díru do světa neudělá. (05.07.2013)

Pominu-li nadčasovost námětu (včetně skutečně zdravých názorů postavy představované Z. Baldovou - kterou by potřebovala každá ta rádoby emancipovaná prýintelektuálka), ve filmu vidíme dosti realistické zobrazení světa, jak se dalo tehdy v Praze bavit - trochu je to návrat do předválečných barových časů. A osobně mám prostě slabost pro českou kinematografii v chruščovovském oteplení do nástupu nové vlny. (01.01.2014)

Zeman těsně za zenitem svých největších opusů tady již nedosáhnul komediální ani satirické kvality o 10 let staršího Nevíte o bytě, ani se neposunul od komunálního moralizování k umělecky přesvědčivejšímu tvaru s hlubšími postavami. Pár designových drobností s dobu charakterizující kvalitou + karibská hudební inspirace. 2-3* (01.01.2014)