Příběh jeptišky

Příběh sestry Luke, který pojednává o boji se svědomím mladé řeholní sestry, jež je zkoušeno přísnými pravidly řeholního řádu. Děj se odehrává ve třicátých letech 20. století v Belgii. Belgie má rovněž jako jedna z koloniálních velmocí území na africkém kontinentu a to v Kongu. Konžská misie je potom životním snem mladé řeholnice Luke. Luke - Audrey H. - je opět dokonalá (třebaže jsem si ji v roli jeptišky nedokázal představit). Postupně s ní prožíváme počáteční kroky při vstupu do kláštera, pravidla noviciátu a všechny duchovní a niterní zkoušky, s nimiž se tato sestra potýká. Velká změna v tempu a v jakési jednotvárnosti nastává tehdy, když se sestra Luke přesouvá na misii do Konga. Tady mě velmi překvapila výpravnost celého snímku, jelikož se ocitneme v opravdovém africkém prostředí, kde se sestra Luke střetává s dalšími pochybeními ohledně poslušnosti vůči řádu. Poslušnost ji později opět zavede do mateřského kláštera v již okupované Belgii nacisty... Celý příběh je v podstatě o vnitřním souboji v duši mladé řeholnice Luke. Ta řeší zásadní otázku, zda-li je proti Boží vůli poslechnout hlas srdce (který však nestojí proti křesťanskému chování) na úkor přísných pravidel uvnitř řádu... Po celou dobu jsem pociťoval jakousi sklíčenost, která paradoxně vrcholí s poslední scénou filmu. Co mě nejvíce udivuje, je fakt, že jsem o tomto ohromném filmu dosud neslyšel a podle počtu hodnocení o něm neslyšelo i mnoho dalších. Po delší době jsem měl u titulku THE END zase ten blažený pocit ze silného filmového zážitku... a výkon Audrey H. mě zase utvrdil v tom, že je to nejen ta nejkrásnější, ale i nejlepší herečka všech dob. 10/10 (01.09.2010)

17. Zlatý Glóbus za rok 1959 - cena (1) - *Speciální cena - Fred Zinnemann + nominace (5) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka (drama) - Audrey Hepburn, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Edith Evans, Nejlepší režie - Fred Zinnemann, Nejlepší film (podporující porozumění) - Fred Zinnemann (16.01.2009)

Skutečný, byť umělecky zkrášlený životní příběh Marie Louisy Habetsové (1905-1981) byl pro Audrey blízký zejména svým odbojovým - byť ve filmu jen naznačeným - vyzněním (sama Hepburnová působila v odboji rovněž přes svůj věk na hranici holčičího a dívčího období). Katolická církev a její mystéria jsou tu představena plně - věcně, nekarikovaně, ve vyváženém poměru světla a stínu aktivit řeholních komunit zatížených doživotním celibátem a ústraním. Středověk v první polovině dvacátého století - jak film prokazuje - nezmizel; za zdmi klášterních areálů žil v mnohém v podstatě nerušeně dál. Skutečně evropská, silná povaha se v korzetu, přijatelném pro více tvárné jedince, dusila; v mnohém přitom záleželo na způsobu, jimiž staletá dogmata byla prosazována. Tento portrét je silný právě tím, že je portrétem sine ira et studio (portrétem prostým hněvu a podjatosti). Audrey, jedna z největších hereček všech dob, i tady prokázala vícerozměrovost svého robustního talentu ve škále a tóninách, které pro dobové diváky musely být mimořádným překvapením. Totéž lze říci i o vnímavé a pozorné, místy až pietní Zinnemannově režii. Věrohodnost prostředí a kulis, mimořádná pozornost věnovaná uměřené podobě filmu výpravou, tento katarzní (očišťující a pročišťující) zážitek jen dále posiluje a rozvíjí. PŘÍBĚH JEPTIŠKY má nesporně silný nadčasový náboj. Pro současného člověka náboj až očistný. (04.12.2012)

The Nun's Story jsem neustále (z různých důvodů) odkládal, nevěděl jsem, co od filmu zabývající se takovýmto tématem, vlastně vůbec čekat. Když už mi ale byly všechny hvězdy nakloněny a já se tak konečně dostal k tomu si film pustit, nelituju ani jedné vteřiny (přestože to byla díky rozjetým titulkům slušná bojovka). Film silný, smutný, ale zároveň krásný, že by mě snad bavil i v případě, kdyby hlavní roli nehrála má nejoblíbenější herečka. Natolik mě uchvátil a přinutil i zamyslet se nad různými věcmi, což ve mně moc filmů v poslední době nevyvolalo. K Audrey tolik- přestože je víceméně po celou stopáž nenalíčená a v hábitu jeptišky, sluší jí to snad tolik co nikdy předtím. Úžasný výkon, který prostě měl být oceněn Oscarem. Příběh jeptišky se, s ohledem na budoucí události, stal zásadním i pro samotnou Audrey, mě zahřál u srdce tak, že jej z hlavy nedostanu ještě pěkně dlouho. Jestli vůbec kdy... (A ještě jednou velký dík VenDulin85, že jsem se mohl na Příběh jeptišky konečně podívat ;-). (24.07.2013)

Naprosto výjimečný příběh o mladé ženě Gabrielle, která se rozhodne vstoupit do kláštera s přesvědčením, že jí pevná víra a zájem pomáhat lidem jako základ bude stačit. Prochází však těžkými zkouškami jako novicka i jako řádová sestra Luke, nejprve v Belgii, v psychiatrické léčebně, a později i v Kongu, kde asistuje Dr. Fortunatimu. Celou dobu se snaží dostát všem svým povinnostem a být poslušná, ale když se se začátkem druhé světové války musí vrátit domů a dozví se, že její otec byl zabit Němci, nedokáže jim odpustit. Audrey Hepburn zde opravdu excelovala a nominace na Oscara je naprosto oprávněná. Příběh jeptišky jsem pořád odkládala kvůli té předlouhé stopáži, ale když se do něj zakousnete, uteče vám rychle a nevynechali byste jedinou scénu. Bez chyby. (19.04.2014)