Maelström

Nafetovaná artovka pre nafajčených návštevníkov festivalov a kinoklubov. Ale už tu je cítiť obrovský režijný talent a som rád, že Villeneuve netrpí záchvatom vlastnej dôležitosti a nechá si občas aj skákať po hlave producentami a poriadne si za to zaplatiť. Vtedy totiž točí skutočné majstrovské diela. 5/10 (27.11.2016)

Viac menej podobný prípad ako predchádzajúci Villeneuveov film. Len tu mi ešte jeho nevyzretosť a mladícka dravosť sadli viac, ako pobehovanie po púšti s účelom kvalitnej erekcie. Film každopádne začína veľmi svojrázne a takmer ma odradil, ale čím ďalej tým viac ma príbeh Bibiany vťahoval ako do sujetu, tak do jej myšlienkových pochodov. Bol zábavné sledovať všetky motívy a dedukovať témy, ktoré Denis ešte trochu neohrabane používa a ponúka. A asi to chce aj opakované pozretie, aby to človek docenil ešte viac. Takto je to dosť pocitová záležitosť, ktorá ma proste oslovila a môže za to aj krásna Marie-Josée Croze, aby som bol úprimný. (28.10.2018)

Ryby nás lidi zkrátka mají přečtené. Denis Villeneuve natočil chladné existencialistické drama s trhlou romantickou linkou a mírně nastavuje zrcadlo Monty Pythonovu smyslu života, kde taktéž skupina ryb filozofovala nad otázkami lidské existence. Zajímavě strukturovaný příběh se špetkou černého humoru a podívaná, která rozhodně nesedne každému. (02.03.2019)

film se zajímavě zpracovaným příběhem i jeho podáním. Začátek je opravdu však hodně zdlouhavý a docela nudí. Přesto když vydržíte do konce, tak byste neměli litovat, ale určitě pro každého ten film není. Zahrané je to průměrně a kamera docela slušná. Kdo má rád pomalé artové kousky tak si užije. Na víc než lepší tři hvězdičky jít nemůžu, protože nevím zda bych podruhé ten začátek zvládnul. (05.10.2011)

O tom, jak se dostat do maelströmu a jak se z něj dostat ven, víme něco od E.A. Poa. Zde se hlavní hrdinka ale dostala nejspíš do něčeho jiného. Do průseru, který se jí nakonec podařilo úspěšně odsloužit/odsouložit. V podstatě tu jde o problém moderní ženy, které se daří příliš dobře na to, aby dělala takové ptákoviny, po kterých se občas musí pořádně vyzvracet. Jinak ale nemá žádné skrupuje, a pokud se jí děje něco nepřijemného, tak za to mohou nepřející lidé; jí se to nedotýká spíš nepřímo. Příběh o tom nám vypráví bizarní norská ryba, která se ve své zpovědi sice občas opakuje, přeskakuje a vrací se, přesto se však nechala nachytat na jednu melodii od Edwarda Griega. Villeneuve se (za tu rybu) svým norským přátelům omluvil, nicméně byla (ta ryba) dobrým nápadem. Podobně i francouzky zpívané šansony v kontrastu s Waitsovou The Ocean Doesn't Want me. - Už někdy minule jsem psal, že takových dramat vycházejících z traumatu je už skutečně nadbytek. Bibána se nechovala tak, protože prodělala (nějaké) trauma, ale proto, že tak byla vychována a toto také byl vzorec jejího chování (01.02.2022)