Souhvězdí Panny

SOUHVĚZDÍ je živým příkladem druhé garnitury dějinné vlny šedesátých let. V mnohém tuto skutečnost ovlivnila kvalita scénáře, který se až příliš topí v rutině všedního kasárenského dne. Nejen na dobu vzniku filmu je za vlasy víc než přitažená historka o propašování dívky do ošetřovny s plným vědomím lékaře posádky ve více či méně bojové situaci zvýšené pohotovosti posádky. Odhalení propašovávané dívky, trávící v kasárnách i bojový poplach, by znamenalo nejen pro vojáky tzv. základní služby, ale i jejich velitele v lepším případě konec kariéry v tehdejší armádě a současně téměř jistotu delšího pobytu v obávaném sabinovském vojenském vězení na východě Slovenska. Místy herci téměř nemají co hrát, celá řada situací vyznívá až příliš hluše. Nejvíce patrné je to na tápají-cím a náhle často až figurkařícím Pucholtově herectví. Na druhou stranu nelze nepřipomenout, že v současnosti by tento film měl velkou naději na získání alespoň jednoho Českého lva. (18.12.2010)

Tak tohle se nepovedlo. Film mě vůbec nezasáhl, nepochopil jsem smysl, ani jsem se nebavil. Neustálé překřikování dvojce Pucholt-Wimmer bylo až únavné, podivná atmosféra kasárenského prostředí a nedostatečně vykreslené postavy filmu rovněž neprospěly. Pouze pohled na mladou J. Obermaierovou snese vyšší nároky. Od Z. Brynycha jsem žádné veledílo nečekal, ale tohle je opravdu slabé. Dvě hvězdičky za JO a mého oblíbence R. Jelínka. (09.01.2012)

Tenhle film mě neoslovil. Měl ukázat, jak to mají vojáci naší ČSLA těžké, když musí plnit svou povinnost a někde venku čeká na jejich návrat děvče. A když se jedna z takových dívek nemůže svého milého (= v novočeštině přítele)dočkat, rozjede se za ním do kasáren. Je to nějaký malý zapadlý útvar, kde jsou jen dva důstojníci (kromě cynického lékaře Adamíry) a pár záklaďáků, kteří však plní důležitou ostrahu našich hranic leteckým hlídkováním. Ten příběh je prostě jen z tohoto důvodu postavený na hlavu. Ovšem, přijdou lapiduchové Wimmer a Pucholt a rozhodnou se dívku Čápovi propašovat do kasáren. Dívka ovšem musí zůstat uzavřena po celou dobu na ošetřovně, její milý (= přítel) Čáp má hotovost, ale tu si bez dovolení vymění a pak následuje jakási jakoby erotická scéna (z dnešního pohledu vlastně žádná), přerušená poplachem, plno zmatků, všichni lítají po kasárnách a pak i po obloze cik a cak, nikdo neví, co se děje, než je konečně po poplachu a milý přítel Čáp se může vrátit na lůžko k Obermaierové... Blbý poručík Jelínek, připomínající důstojníky z Černých baronů (takových bylo v naší lidové armádě většina) nebo Švejkova poručíka Duba, se o dívce dozví a chce útvar potrestat, ale když po něm odjíždějící dívka mrkne ze sanitky očkem, rozmyslí si to a stane se člověkem. Dobrý výkon - Adamíra, ostatní čirý průměr. (31.01.2017)

Tento film by se dal natočit i velmi hezky, nebýt Brynycha. Koncepce je rozstřelená, scény sem tam úplně pitomé a zbytečné, zejména dialogy Pucholt -Wimmer. Adamíra trapný. Zachraňoval to ožralý Libíček a proslulá erotická scéna Jaroslavy O. Mě se naopak ten jebák na jejím pravém rameni líbil, působilo to přirozeně. Oči v tom filmu měla jak Claudia Cardinale a celkově byla ještě o něco víc sexy. Reálně působil Rudolf Jelínek jako důstojník. Blbce zahraje vždy skvěle, asi na to má vlohy a snad i blbcem je, soudě podle jeho herecké kariéry. (06.05.2011)

Humorný pohled na vojenskou službu 60tých let. Kdyby jsi byl na rotě s vojíny Pucholtem, Wimmrem, Libíčkem, nebo se svobodníkem Vyskočilem, určitě by ti vojna utekla mnohem rychleji. Klasická pucholtovská atmosféra herectví je zde opět naplno rozjetá. Společně s Jiřím Wimmerem nám ukazují jak se co nejvíc zašívat, nebo jak třeba bez jakéhokoli průseru nechat přespat na rotě holku nějakého vojína Urbana. Ten dokonce po absolvování poplachu dokončí to, co s ní před tím začal. Jesli máš rád herectví V. Pucholta určitě doporučuji. Film má i dramatickou část, ale hlavním pilířem je necenzurovaný humor. (15.04.2012)