Invaze barbarů

Dost rozporuplné hodnocení tohohle kousku je dáno tématem stárnutí, umírání a bilancování života, které většině uživatelů CSFD vzhledem k jejich věku bytostně vzdálené. Ono vůbec žánr, ve kterém se Arcand pohybuje, tzn. psychologické drama odhlehčené řadou tragikomických momentů nemůže představovat takový divácký hit jako klasické oddechové žánry. Některé výhrady vůči snímku jsou ostatně na místě, má spíš televizní vizáž a je založený na dialozích, tzn. že vizuální stránka pokulhává. Nehledě na to, že vzhledem k intelekutálnímu zaměření většiny hrdinů sklouzávají některé jejich debaty do neplodné a od života odtržené konverzace, což se ostatně režisér a scénárista snaží využít jako jeden ze satirických šlehů. Navíc některé použité motivy, jako je shánění heroinu na policejní stanici, jsou opravdu "mimo mísu" a jako by sem pronikly z jiného filmu z žánru crazy komedie. Na druhou stranu, pokud člověk přijme námět a danou situaci, je to opravdu působivý pohled na umírajícího člověka a jeho blízké. Invaze barbarů se dá vlastně použít jako metafora pro celý současný západní svět, kdy umírají ideály o nepřetržitém pokroku a cestě vpřed, o vyřešení zásadních problémů společnosti pomocí ideologií apod. Profesor coby zapřísáhlý levičák, který zasvětil podstatnou část svého života propagování nejrůznějších "ismů", je na konci své cesty konfrontován se zoufalým stavem státních nemocnic plných byrokracie, neschopnosti a korupce. Jeho syn musí uplácet jeho žáky, aby přišli svého pedagoga navštívit a poskytnout mu tak iluzi zájmu. Muž, který si zakládal na znalosti kultury a literatury, musí trpce přihlížet tomu, že potomek, který v životě nepřečetl jedinou knihu a trávil čas pařením videoher, si během několika dní vydělá víc, než on sám za celý rok. V podstatě jde o zajímavý film se slušnými hereckými výkony a pokud se člověk přenese přes výše zmíněné nedostatky, bude odměněn slušným zážitkem. Celkový dojem: 75 %. (14.05.2011)

Plně souhlasím s DDT. Tento film jsem dneska zhlédl a musím uznat, že je opravdu určet lidem minimálně ve středním věku. A to neříkám, že by se mi nelíbil, ba právě naopak byl úžasný a strašně moc se mi líbil. Hlavně herecký výkon hlavního hrdiny-umírajícího učitele. I když mi není více jak 30 let tento film mě opravdu dostal. (16.03.2004)

Zvlastna existencialna komedialna drama o zomierajucom chlapovi, pre ktoreho jeho najblizsi na sklonku zivota spravia co mozu a popri tom spominaju na casy davno prejdene, chvile davno odzite a zazitky nikdy nezabudnute. Prijemny snimok, ktoreho oscarove pozadie je pre mna plne pochopitelne, pretoze tendencie Akademie ocenovat taketo filmy tu vzdy boli a zrejme aj budu, a to napriek exitencii snimkov na urovni nachadzajucej sa kvalitativne niekde uplne inde (napr. v tom istom roku nominovany skvely svedsky Ondskan) . (25.11.2004)

Tenhle film mě nejen pobavil (spousta scén byl velice zábavná), ale i dojal a svým způsobem i uklidnil. Proč?, na to jsem při jeho sledování nemyslel - a nejspíš to nebudu rozebírat ani nyní. Stárnutí a smrt nemusí být banální, ale tady šlo přímo o jeho oslavu; zemřít jako poslední (možná jediný) hrdinský čin. Přestože náš hrdina má k dispozici silné vojsko, přesto tuhle bitvu musí vybojovat (vyhrát?, prohrát? - to už je možná jedno) sám se sebou. A tak přece jen vstoupit do jedné vody. Pozn. 1: Film je kromě toho značně instruktivní. Tohle se může stát každému, a každý by na to měl být připraven. Sotvakdo má ovšem syna (a Rémy přeje synovi stejného syna), který otci opatří pro jeho umírání tak skvělou štafáž. Každopádně cesty k heroinu by bylo vhodné zmapovat dopředu. Pozn.2: V této souvislosti podtrhuji skvělou vedlejší roli krásné Marie-Josée Croze, která má ráda Hanka Williamse. Pozn. 3: Les invasions barbares. Ale kdo jsou oni barbaři? Zřejmě jsou tím myšleni mladí lidé, kteří nečtou beletrii (tj. něco přečetli a znají, ale mimovolně a nesytematicky - a neprošli všem těmi -ismy), jako naše generace. (Znám člověka, který se honosí tím, že přečetl pouze "Ferdu mravence".) Ale jak vidět (i v tomto filmu) mají jiné kvality, které možná přesahují naši "intelektuální dovednost". My bychom ovšem bez knížek, filmů a Hanka Williamse, už sotva obstáli. Pozn. 3: Kdybychom chtěli film "zhodnotit" racionálně, došli bychom nejprve k tomu, že je to naprostá fantasmagorie. A podezřelé na něm je už to, že nenese titulek "natočeno podle skutečné události". My se však na něj díváme jinak, jako na autonomní svět, ve kterém je možno i leccos, co není v souladu s naší omezenou existencí. (18.09.2017)

na tento film som išiel s tým, že som nevedel od koho ten film je, o čom je, aký je starý, dokonca som ani netušil, že je francúzsky (respektíve kanadský) a podľa mňa by sa tak malo chodiť na každý film - vnímať ho bez akýchkoľvek predispozícií a očakávaní či už dobrého alebo zlého. Zároveň som však natrafil na film veľmi inteligentný, citlivý, rozoberajúci niekedy nevinne a niekedy odvážne otázky okolo života a smrti, rodiny ale aj súčasané témy, drogy, sex, zdravotníctvo, ako aj celkom pekná analýza dejín ľudstva a špeciálne kresťanstva, pestrofarebné postavy vedúce naozaj zvládnuté osudy a svieže dialógy, no jednoducho - film, ktorý je geniáony a práve vďaka svojej genialite asi nechytí za srdce každého priemerného konzumenta (15.10.2005)