Režie:
Kirill SerebrennikovScénář:
Kirill SerebrennikovKamera:
Vladislav OpeljancHrají:
Jurij Kolokolnikov, Julija Pěresild, Čulpan Chamatova, Jurij Borisov, Semjon Serzin, Alexandra Revenko, Alexandr Iljin ml., Timofej Tribuncev (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Halucinační bloudění v postsovětském Rusku. Ve městě zasaženém chřipkovou epidemií se rodina Petrovova potýká s dalším dnem v zemi, kde minulost nikdy není minulostí, současnost je nasáklá chlastem, horečnatými sny o násilí a něze, kde – pod vrstvou obyčejného – se věci ukážou jako zcela neobyčejné. (Film Europe)
Videa (3)
Recenze (23)
Serebrennikov ve své horečnaté halucinaci o současném Rusku a jeho vazbách k minulosti vrávorá mezi altmanovskou mozaikou, festivalovou exploatací a okázalou předváděčkou vlastních režijních schopností. Rozhodně je třeba smeknout před košatě propracovanou a při tom přirozeně působící mizanscénou v kombinaci s komplikovanými dlouhými jízdami kamery. Jenže v momentě, kdy pochopíte, že horečka je zde ospravedlněním k tomu, že je možné naprosto cokoli, bere to vítr z plachet premise o kontrastu bezmocných a bezcílných životů obyčejných lidí vůči jejich zhmotňujícím se představám, kde svou frustraci ventilují v silových eskapádách. Zůstává tak především velkolepě delirická formální exhibice a pojednání o Rusku, které příznačně přebublává přes jakoukoli snahu je nějak celkově pojmout. ()
Na film jsem se mohutně těšil, obzvláště po tom, co mi unikl v pražské lucerně. Když jsem tedy objevil, že místní kino je jedno z minima šťastlivců, co jej zařadilo do svého repertoáru byl jsem ochoten dvě hodiny navíc mrznout na ulicích. Na film jsem se dostavil s dvěma minutama k dobru, přesto v sále nebylo jediného člověka - nakonec jsme byli tři, a promítalo se. Na film jsem šel kvůli ruštině, kvůli režisérovi, kvůli hledání sovětsko-ruské duše, a také proto, že je před Vánoci a já si přál od Sněguročky nějaký dáreček. Ale nepovedlo se. Symbolika je zde cítit, mnoho mně asi uteklo, ale spoustu náznaků a podobenství bylo do očí bijící. Slepá hrdost v zkaženou vládu, patriarchální společnost, výchovu na míru za účely, kterým děti nerozumí, i jakousi neposkvrněnou oddanost k náboženství. Režisér už měl domácího vězení po krk a tentokrát musel být opatrnější s tím, co točí, je to ale opět odraz života Rusů, nebo i postsovětských států, kde se dře na dřeň, chlastá vodka po litrech, svatba a děti je samozřejmostí a nelze o ní diskutovat a neustálý hádky a tělesný tresty zejména se staršímy, a samo sebou vždycky a ve všech ohledech rozumnějšími lidmi tvoří koláž střípků, kterou je ruská federace posetá od Karélie až po Madagan. Tohle mě mrzí, ale já opravdu chtěl z kina utéct dříve, bylo to chaotické, ale nudné. ()
Ačkoliv film byl pro mě srozumitelnější než kniha, tak o moc moudřejší v tom, co co znamená nejsem. Ale přišlo mi to, jako velmi dobrá filmařina, takže si Serebrennikova určitě ještě někdy pustím. Také přemýšlím nad myšlenkou, jestli tam byla následující alegorie. Společnost je v panice, protože neví co s sebou, ale když si vezmi starý aspirin, neboli se vrátí do starých časů, tak se vše zlepší. Nebo si to aspoň myslí. A film nám má ukázat, že tomu tak nebude. ()
Ruský mindfuck snímok, ktoré základnou pridanou hodnotou je fakt, že vám ukáže miestami apokalyptické zmýšľanie bežných ľudí v tejto krajine. V zásade to bol ukážkový film, ktorý ja nemusím a len sa mi potvrdilo, že Rusáci nevedia spraviť ani poriadny film - česť Serebrennikovi. Snaha bola. Postavy nesympatické, dejovo kostrbaté a emočne prázdne. Za mňa ozaj podpriemerný snímok a nemá to nič s politikou. 40 % ()
Velký ruský epos o nekonečnosti absurdity, byť ukryté v horečnatém přeludu, roztříštěné fabuli do několika vrstev, která se však až nebezpečně cyklicky propojí v závěru. Ze všech těch karikatur/postav však prosvítá paradoxně emoce a cit, touha žít, byť mnohdy však nenaplněná dle vysněných představ. Děda Mráz volá svou Sněhurku, ta je však pod nablýskaným kostýmem niterně prázdná, Petrovov se zase zacyklil v nekonečné smyčce, a nedokáže přinést dokonalý život svému synovi, jelikož opakuje totožné chyby, kterých se na něj dopouštěli rodiče v dětství. A tak zbývá pouze snaha a víra v to, že se vše jednou změní... ()
Galerie (16)
Photo © Hype Film
![U Petrovových řádí chřipka - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/800/165800122_749969.jpg)
Reklama