Bílé peklo Piz Palü
Die weiße Hölle vom Piz Palü
White Hell of Pitz Palu
The White Hell of Pitz Palu
Obsahy(1)
Unikátní snímek vypráví příběh horolezce Kraffta, jehož žena při jednom ze společných horských výstupů kvůli jeho lehkomyslnosti zahyne. O deset let později se Krafft, který se dosud se smrtí ženy a s vlastní vinou nevyrovnal, setkává v Alpách s novomanželským párem Karlem a Marií. On sám nikdy nevystoupal na severní stěnu Piz Palü. Dozvídá se, že nějací studenti z Curychu se na ni právě vypravili. Domnívá se, že právo vystoupat tam jako první náleží jemu a protože mladí snoubenci ho nechtějí nechat jít samotného, všichni tři se společně vydávají na výstup. Když studenti zjistí, že je Krafft před nimi, rozhodnou se jít přímo svahem, kde je strhne lavina a oni zahynou. V Krafftově skupině dojde k rozepři pro žárlivost Karla na starého horolezce. Karel chce místo něj skupinu vést, ale protože není tolik zkušený, zraní se na hlavě a Krafft si při jeho záchraně zlomí nohu. V tu chvíli jsou uvězněni v horách a začíná boj o život.
Piz Palü je 3901 m vysoká hora, ležící v Berninských Alpách. První pravděpodobně úspěšný výstup na její hlavní a nejvyšší vrchol se uskutečnil v roce 1866.
(ájulinka)
Recenze (24)
[2,5*] "Odvtedy chodí ako nepokojný osamelý pútnik po všetkých hrebeňoch a stenách Palü. Miestna komunita ho nazýva Duch hory." Akokoľvek k takýmto významným dielam filmovej prehistórie prechovávam veľkú úctu, v tomto prípade som občas mal čo robiť, aby som sa ubránil zlomyseľnému úškľabku. A to sa mi napríklad ďalší slávny Pabstov film Pandorina skrinka (1929) veľmi páčil. Z obrazovej stránky nemám takmer čo vytknúť, príbeh sa odohráva v atraktívnom prostredí a nasnímané je to naozaj krásne. Spočiatku ma však vyslovene dráždili strašne preafektované herecké prejavy, hoci som so spôsobom hrania v nemej ére pomerne dobre oboznámený. Nech mi totiž nikto netvrdí, že takto sa ľudia pred 100 rokmi usmievali, je v tom proste niečo šialené, až diabolské. Našťastie ide hlavne o začiatok filmu, neskôr sú už tie prejavy podstatne umiernenejšie (celkom sa mi páči herectvo známeho herca Gustava Diessla v role Dr. Johannesa Kraffta). Ďalšími mojimi výhradami sú až prehnaná, neopodstatnená dĺžka a prílišná miera naivity, a to aj s ohľadom na dobu vzniku. No a v neposlednom rade mi neboli sympatickí ani hrdinovia, keďže som neustále musel bojoval s ich nezmyselným chovaním (v tom vynikala postava Marie Maioni v podaní slávnej Leni Riefenstahl). Ja jednoducho nemám pochopenie pre takéto obrovské hazardovanie so životmi, ktoré v podstate nemá žiaden zmysel (potreba niečo si dokázať?), nehovoriac o tom, že tým ohrozovali i životy záchranárov, ktorí sa za nimi museli trepať na stenu, ktorú ešte nikto nezdolal. Nepopieram však, že viaceré scény sú veľmi strhujúce (scény pádov, nočné pátranie po obetiach v ľadovej štrbine). Inak, zhodou okolností som si práve teraz opätovne pozrel film Inglourious Basterds (2009), v ktorom sa Tarantino na toto dielo dosť výdatne odkazuje (pútač na kine hlavnej hrdinky, výhovorka britského agenta Hicoxa, keď gestapák spochybnil jeho podozrivý dialekt). Videné s celkom dobrou hudbou Ashleyho Irwina z roku 1998. "Vieš, odrazu sa všetok ľad hore zdá byť odtiaľto zlovestný." ()
Zapomeňte na filmy typu Přežít a podobně a pusťte si Bílé peklo Pitz Palü. Toto je vrcholné dílo tohoto žánru a že je to pomalu století staré natom nic nemění. Na festivalu ve zvukovém doprovodu kapely Ufajr nezapomenutelný zážitek s neskutečně lidskými filmovými hrdiny na všech místech, s (na tu dobu) nepochopitelnými efekty... (EdouS přesně řečeno: "jako by se to skutečně natáčelo někde v horách") - 95% ()
Hory jsou zde záludné jako v každém druhém filmu a majestátní jako v žádném jiném. Riefenstahlová se mohla učit od těch nejlepších (Pabst krom režie nepočetných interiérových scén radil Fanckovi s dramaturgií) – zkuste si namísto skalisek představit nacisty nebo atlety. Bílé peklo stejně jako Hanebný pancharti, kteří mne na jeho stopu společně s biografií Riefenstahlové navedli, nevypráví nijak skvostný příběh, ale (stejně jako Pancharti) je zrežírováno tak zručně, že si to nejspíše uvědomíte až dlouho po skončení. 90% ()
"Přece to všechno nespadne, zrovna dneska." Přestože do svých komentářů nikdy nezahrnuji místa projekce ani jména festivalů, tentokrát udělám vyjímku. Také jsem totiž tento dechberoucí snímek viděl se skvělým hudebním doprovodem pražské skupiny "Ufajr", když byl ve vyprodaném sálu Divadla Archa mimořádně promítán z restaurovaného 35mm filmu v rámci jedenáctého ročníku festivalu německy mluvených filmů "Das Filmfest". A byla to opravdu mimořádná událost. Spojení historického snímku s novodobou muzikou je doslova nadčasové, ale rovněž samotný film bude sám o sobě velkolepý jako alpská pohoří, struhující jako sněhová lavina či mrazivý jako kostka ledu, protože jeho příběh doplněný typicky nízkokontextovými německými mezititulky, které vyvolávají nechtěný smích, zůstane stále aktuální připomínkou lidské žárlivosti, ješitnosti i soupeřivosti. ()
Nemá, napriek tomu atmosferická dráma, ktorá výborne pracuje so svetlom a tieňom. Príbeh je prostý, ale vtiahnuť diváka preňho nie je problém. Chválim hudobný doprovod, ktorý bol pravdepodobne z roku 1997 a ktorý kvalitne dotvára atmosféru. S originálnym by to bolo určite horšie. Privítal by som však o hodinu kratšiu stopáž, pretože dej bol veľmi rozťahaný. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (8)
- Vedlejší roli zkušeného pilota Ernsta Udeta hraje ve filmu sám Ernst Udet, jenž se proslavil jako jedno z největších leteckých první světové války. Na konci války měl na kontě 62 sestřelů, což jej řadilo na 2. místo v Německu a 4. ve světě. Ve filmu poprvé účinkoval právě v Bílém pekle, následovalo několik dalších, např. Stürme über dem Mont Blanc (1930), S. O. S. ledovec (1933) či Wunder des Fliegens: Der Film eines deutschen Fliegers (1935). V roce 1941 spáchal sebevraždu. (Subjektiv)
- Po nástupu nacistů bylo židovsky znějící jméno Karl Stern změněno na Hans Brandt a z filmu musely být rovněž vystříhány všechny scény s židovským hercem Kurtem Gerronem, který byl zavražděn v Osvětimi. (Matty)
- Film má svůj remake, pojmenovaný v originále Föhn. V roce 1950 jej natočil Rolf Hansen. (Matty)
Související novinky
Egon Schiele, Anne Franková
Bezmála čtyři desítky filmů od historických dramat, přes thrillery, žánrové a artové filmy až po komedie nabídne již příští týden festival DAS FILMFEST. Přehlídka německojazyčných filmů odstartuje ve… (více)
Reklama