Jeřábi táhnou

Umělecký dojem za 100%, sám příběh však není natolik silný, působí uspěchaně, charaktery jsou málo prokreslené (zřejmě na úkor času věnovaného originální kameře) a konec nekoresponduje s dosavadním laděním díla. Úžas nad promyšleností obrazů ruší okamžiky "sexuchtivě" vytřeštěných Markových očí, degradující výrazový pokrok zpět k němým filmům. (03.04.2010)

Klasické dílo sovětské kinematografie prvního období chruščovovského tání jako jedno z prvních bouralo papundeklový mýtus o neprůstřelném odhodlání sovětského občana. Válka, která o desetiletí prodloužila trvání světového stalinismu, dopadla do beztak otřeseného světa komsomolských jistot jako dělový granát. Hrdinčin svár je klasickým bojem svědomí romantické ruské ženy a ruského ideálního hrdiny vůbec. Skutečnost, že válka bourá charaktery, láme páteř a ničí morálku, nikdy není dost často zdůrazňována. A jakkoliv nepravděpodobně působící osud ústředního mileneckého páru v tomto ohledu skutečnost realisticky zobrazuje, nikoliv znásilňuje. Osobitý typ představuje Taťjana Samojlova, vynikající herečka, jejíž filmografie by si zasloužila častější využití. Tento nadčasový film není v sovětské kinematografii osamocen, nicméně v této skvělé řadě patří k tomu nejlepšímu. Totéž se po padesáti letech dá říci i o jeho významu pro planetární kinematografii hraného filmu. (02.03.2008)

Mimo "Mrazíka" první sovětský film, který jsem viděla, a to jen díky zajímavému článku v časopisu Cinema. Byla jsem opravdu potěšena, že snímek není žádnou socialistickou agitkou (budovatelské písně mě iritují i v "Pyšné princezně"), nenudila jsem se, ale zároveň jsem s hlavními postavami nijak nesoucítila, nepřirostla mi k srdci ani krásnooká Veronika. A ty její facky... jako z nějaké nepovedené grotesky, ne z válečného dramatu. (15.06.2015)

Silný dramaticko-ľúbostný príbeh z obdobia druhej svetovej vojny odohrávajúci sa mimo frontu, zachytávajúci trápiacich sa ľudí, ktorí čakajú na správy o rodinných príslušníkoch a priateľoch. Trápiaci sa mi však viac prišli herci s pomerne nevyrovnanými výkonmi, všetkých však zhadzovať nechcem, mužské postavy boli zahraté dosť na úrovni. Kamera chcela byť moderná na svoju dobu, no viac mi vadila, akoby ma mala zaujať. A takéto maličkosti potom zrušili celkový dojem z perfektného príbehu a všetko to bolo bez emócií. Škoda. 70%. (10.07.2008)

Intimní a intenzivní film. Málokdy jsem se s hrdiny sžila tak rychle a sama cítila jejich emoce. Stali se mými přáteli hned od prvních scén. Dovádivá Veverka a přemýšlivý seriózní Borja jsou lidi, které bych ráda pozvala na návštěvu. ___ Herecké výkony nejde dostatečně vyzdvihnout, oni to snad doopravdy žili. Příběh je zdánlivě prostinký, ale kolik různých emočních rovin a psychologických odstínů se za ním skrývá. ------ Ano, občas je něco šablonovitého - buržoazní dámička na komunistické Sibiři, bezpáteřní Marek, jeho prospěchářský šéf, ale to se dá odpustit a dokonce i přijmout u filmu, jehož vyznění je jednoznačně protiválečný apel a poklona obyčejným lidem v příšerných časech. Tohle klišé však dokázal film oživit a prodchnout vášní. Připočtěme k tomu artovou kameru, její lichoběžné úhly, které nám však hrdiny ještě více přibližují. Uvolněnost prvních milostných scén střídá nervózní napětí, kdy jenom bez dechu čekáme, jak se s ním Veverka vypořádá. Protože je jak tikající bomba, která může stejně tak dobře skončit výbuchem a sebezničením, jako tím, že nabere druhý dech. V některých scénách exaltované ruské herectví beru, jsou prostě emocionálnější než my. SOUHRN: Když válka zasáhne i rozkošnou Veverku. (21.03.2020)