Párty Hárder: Summer Massacre

Když porovnám Párty Hárder s podobně laděnými Bajkery, tak mi na jedné straně vychází skvěle dramaturgicky zvládnutá a zahraná komedie, kde se hláškami a nápady nešetří, nemá absolutně žádné hluché místo a jede se až do konce ... no a na druhé straně máte tupou nudnou sračku s Mišíkem (aka anti-talentem na všechno). Běžný český divák, co klusá do kina na každou českou mrdku jako Ženy v říji asi bude zklamán, bo se tu neřeší (jako ve skoro každé české komedii) osudy a trable chirurgů a ostatních multimilionářů, ale lidi, co se chtějí opravdu kvalitně a politicky nekorektně pobavit, tak ti tady najdou doslova svatý grál. V České republice se jedná o opravdu první celovečerní film, který si na nic nehraje a jde do samých hranic humoru tzv. až na dřeň. (18.06.2022)

Řezník podruhé a progres je vidět především na technické stránce věci a možná také trošku na (ale opravdu jenom trošku) umírněnejším humoru. Pokud se to vůbec tak dá říci, protože většinu času se pohybujeme dost za hranou. Určité kvality se tomu upřít nedají a tím se vysvětluje i progres v hodnocení tady na csfd. Stále se však jedná o záležitost pro dost specifické publikum. (06.04.2023)

Nečekaně dobré zakončení Filmového víkendu, v Boskovicích. V záplavě českých, béčkových trapno komedií, kde i slovo "prdel" je pro mnohé režiséry za hranou, je tenhle "Párty masakr" příjemnou změnou. Příběhově je to samozřejmě o ničem, ale ty hlody, ty hlášky! Z těch šlo celé letní kino do kolen, včetně mě a to mě jen tak něco nerozesměje. Ano, trapno tenhle film provází po celou dobu, ale oproti prvnímu dílu si to trapno užijete a skvěle se pobavíte! ___ (11. Filmový víkend ČSFD, Letní kino, Boskovice) (08.08.2022)

Tak zas jednou po dlouhém čase může být člověk hrdý na něco, co pochází z České republiky. Když teda přijme fakt, že to je plné kund, píč, kurev, čůráků, blití, píčovin, sraní a obecně inteligentního a vkusného humoru ve všech jeho podobách. Balzám na duši a se špatným hodnocením běžte do píče, zmrdi! 100% (15.03.2023)

Vkusná, jemná, svěží letní romantická komedie o strastech dospívání pro celou rodinu, milá k divákovi, prodchnutá laskavým, decentním humorem a sofistikovanými filosofickými moudry, tu nebyla nejmíň deset let. A předtím taky ne. Až náhle hvězda neoliberálně inkluzní kinematografie - Márty, jenž ve svých dílech zcela v souladu s tak pokrokovou asimilační ideologií progresivního světa nechává bezelstně zazářit rozličné tolik diskriminované postižené menšiny, ať už tělesně, mentálně či pohlavně deformované, ztvrdnul ještě víc a oblažil cinefilní svět touto veskrze něžnou audiovizuální alegorií. Alegorií, která zahřeje na duši snad každého zaníceného mravokárce s dokonale ukotveným morálním imperativem, ortodoxní křesťany, zarputilé třicetileté panny z neomarxistických neziskovek a zejména pak skalní funoušky Mádla s Kokotkem, co by je nejraději viděli jako hlavní chod na dánských stolech. Když byl Márty ještě hárd, predickoval jsem, a vsadil bych se s kýmkoliv o své anální panenství, že tohle žádný z banditských Cinezmrdů nikdy neuvede, ani kdyby sodomističní libtardi z Evropské Údie (soryjako, mám rýbu) prohlásili i zoofilii a pedofilii za zdravě neškodné odlišnosti s právem na sebeurčení. No, vzhledem k tomu, že jsem si dneska takhle v hlavním vysílacím čase pyšně nakráčel do Cinemathiefy, by mě teď asi dost bolela prdel a naděje, že jednou budu konečně moci dědit po své zaregistrované ovci se rapidně zvýšila. V obležení všech těch zádumčivých intelektuálů na opravdu nedůstojné balkónové burze (Cinezmrd sice jo, ale ocaď pocaď) mi Márty nestihl říct, kolik čuráků musel vykouřit, avšak poté, co zcela vkusně a oprávněně poslal do piče českou „populární hudbu“, a jednička, na jejíž předpremiéře jsem byl tenkrát ve vesnickém sqoterském kině, které normálně slouží jako veřejné hajzly, rekordně deflorovala Tytrubko, než to nějaký soudruh nahlásil a jiný soudruh přičinlivě zcenzuroval, někdo zjevně konečně ucítil nesmírný potenciál nadějného tvůrce. Takže neváhejte, oprašte klystýry, progelujte sadu na kolonoskopii, vražte si do bradavek sichrhajcky, sjeďte lajnu nějakých těch býčích hormonů, nezapomeňte si kolostomické pytlíky a chutě vyražte i s dětmi (ti malí zmrdi si to bezesporu zaslouží) do kina, dokud to neuvidí nějaký ten eurohujerský Koniáš s pečlivě vmanipulovanou představou, že život je krásný! Čeká vás tam poctivá porce přes hranu přepadlé, veskrze zábavné, v detailech dokonalé a na všechny ty neherce a nerežiséra naprosto profesionální filmařiny. Filmařiny roztomile košilaté, tedy pokud vás u košil neiritují připosrané lemy. A jak už to ve svěžích letních romantických komediích bývá, vše dobře skončí a zapíchá si úplně každý! Tedy každý, kdo není příliš pynktlich na nějaké ty konvenční otvory a praktiky. Těším se na Párty hárdest, všechny zúčastněné už to nebude tolik bolet jako nasucho, cestu mají evidentně víc a víc progelovanější. (19.06.2022)