Režie:
Philip BarantiniKamera:
Matthew LewisHrají:
Stephen Graham, Hannah Walters, Jason Flemyng, Ray Panthaki, Vinette Robinson, Áine Rose Daly, Lourdes Faberes, Malachi Kirby, Rosa Escoda, Alice Feetham (více)Obsahy(1)
Šéfkuchaři Andymu směna v jeho restauraci ani nezačala, a už nestíhá. Je poslední pátek před Vánoci, a tak si chce fajnové jídlo dopřát snad každý. Hosteska přijala příliš mnoho rezervací, nespokojený kontrolor šmejdí v kuchyni a do toho všeho má dorazit i Andyho mentor, kuchařská ikona, přicházející bez varování, zato s partnerkou, uznávanou food-kritičkou. Hůř snad být nemůže. Jednozáběrová jízda hektickým večerem začíná… Britský film s famózním Stephenem Grahamem v hlavní roli se žene kupředu nesmlouvavým tempem práce v gastrobyznysu. Trefný ale bude připadat všem, kterým se pod tíhou profesního stresu někdy zavařila hlava. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (352)
Je kamera na jeden zaber kvuli obzvlastneni nekterych slabych dialogu a prumerneho nedopeceneho pribehu? Atmosferu to ale melo suprovou jen mam pocit, ze limitace kamery na jeden zaber nedovolilo rezii pracovat vic se zvukem, zabery, emocema a samozrejme strihem co by prinesli do filmu vetsi drama a emoce pro nas. ()
Pozor, tenhle film nezachycuje autenticky dění ve fine restauraci. Jde o drama z kuchyňského prostředí, ve kterém se téměř všechno pokazí. Perfektně natočený (jakože fakt bez střihu na čtvrtej pokus?! wow!) a perfektně zahrané, i když ruku na srdce, to že kamera většinou nezabírala to, jak herci vaří a připravují jídlo, má svůj důvod. ()
Po delším čase jsem se zase jednou dostal k filmu, který se zabýval stylovým stravováním. A jak už to tak s takovými snímky bývá, personál se potýkal s mnohými překážkami jak na své straně tak na straně hostů. Já osobně dělím hosty restaurací na tři druhy. Ten první se přichází dobře najíst (z důvodu, že doma kvalitní jídlo nemá a žije z polotovarů, nebo proto, že si chce pochutnat, aniž by musel zase vařit) a bývá obvykle vděčný a zdvořilý. Druhou skupinu tvoří sebestřední kkti, kteří si zvedají ego buzerováním servírek/ číšníků (a když se opravdu daří, tak i kuchyňského personálu), jídlo je prakticky nezajímá jako pokrm; používají ho jen jako záminku k prezentování svého vnitřního ředitele zeměkoule. A třetí podmnožinou jsou latentní sebevrazi s alergiemi na kdeco, pro něž je návštěva restaurace adrenalinovým sportem ve stylu ruské rulety. Tvůrci mají kupodivu buď stejný nebo velmi podobný pohled na věc, protože ve svém filmu obsáhli vše výše jmenované, ale středobodem všech problémů byl stejně ten magor v kuchyni, před nímž museli schovávat i mouku a práškový cukr. Filmy na jeden záběr možná fičí, ale já a odborový svaz střihačů si o tom myslíme své. / Poučení: Najez se radši doma, tam alespoň víš, kdo ti plive do jídla. ()
Ja si nemôžem pomôcť, ale okrem toho, že som celý čas rozmýšlal, prečo nikto v kuchyni nenosí pokrývku hlavy (a ako teda zabránia tomu, aby im vlasy nenapadali do jedla), som bol takmer nadšený; milujem takéto filmy. A som tajne dúfal, že vo vypätosti prekonajú Uncut Gems. A bola tam scéna, jak kritička hovorí svoju zásadu, že vždy treba hodnotiť to, čo tam je, a nie to, čo nie je. Jediným zásadným problémom Boiling Pointu je ale práve to, čo tam nie je, a teda zmysluplné uzatvorenie načatých dejových línií, konkrétne všetkých. Záver, ktorý to dostalo, bol vyslovene najlenivejší možný. ()
Po One Shot, druhej film v roce 2021 (myslím že je ještě jeden, Samurajskej) natočený na jeden záběr bez střihu. Výborná režie, trošku bych to přirovnal k Whiplash co se týče určitého horrorového schématu - mám tím na mysli pracovat pod nátlakem. Působilo to nesmírně autenticky a mé úzkosti mnou dost cloumaly. Herecké výkony jsou beze sporu absolutní bomba, a v menší roli potěší Jason Flemyng, takovej příjemnej bonus. Jedná se skutečně o unikátní snímek a musím uznat, že to byla fakt pořádná porce adrenalinu, napětí a autentického pocitu. ()
Reklama