Vůně cibule

Komediální špagety western, u kterého bych neváhal přidat přívlastek "crazy". Trochu mi místy přípomínal bláznivé komedie naší výroby, u kterých bylo podepsané duo Macourek/Vorlíček či Lipský. No uznejte že partička ragbystů na fichtlech do westernu tak úplně nezapadají, a padouch s umělou gadget rukou mi připoměl cáklého Kopeckého barona Gerce. (19.04.2022)

Westernové špagety zalité hustou cibulovou omáčkou. Parodický příběh o chlápkovi, který každému nevoní a pouhým příchodem do saloonu dokáže rozplakat i toho nejotrlejšího pistolníka, mi voněl velice. Obzvlášť nápad pojmout všechny rvačky cibuláře a těch ostatních jako klasickou grotesku byl parádní. Franco Nero připomíná Terrence Hilla, Castellari usazený v režisérském křesle si moc hezky utahuje z Leoneho, Corbucciho a spol., bizarní postavičky, jako olejář s mechanickou rukou či její konstruktér s vizáží Adolfa Hitlera, Vůni cibule dodávají ještě větší punc šílenosti, kluci jsou taky skvělí... Žádný zásadní počin, ale zábava solidní. (21.04.2012)

"Víš, jak jsme tě našli? Hlavně po čuchu." Franco Nero kulící oči a pojídající takové množství cibule, že lidé v baru brečí a omdlévají, je geniální. Snímek si na nic nehraje a sází na jednoduché gagy, které v první půl hodině fungují na výbornou. Nicméně po zbytek filmu už se začínají opakovat. Přesto pokud je vám ouvej, toto je ten typ filmu, který dokáže způsobit milý až debilní úsměv (myšleno v dobrém) na vaší tváři. Vše záleží na tom, do jaké míry umíte být infantilní. (22.05.2012)

Farmáři a naftaři, to nikdy nešlo moc dobře dohromady. Ti první si v poklidu chtěli pěstovat svou zeleninu, kterou by následně prodali na trhu. Ti druzí se viděli v černém zlatě. Někdo se futruje celý život špenátem a někdo dává přednost cibuli, kterou polyká ve smrtonosných dávkách, alespoň pro mě. Cibule mi jako zelenina nevadí, ale ládovat se jí jako Franco Nero bych prostě za žádnou cenu nedokázala, takže raději dávám přednost špenátu. Když se poprvé zakousl s takovou vervou do cibule, tak jsem sebou málem sekla o zem. (26.09.2011)

Vůni cibule jsem viděl asi ve dvanácti a to by bylo za pět hvězdiček, pro dítě ideální podívaná. S každou dekádou to nějak ztrácí kouzlo a hvězdičku, ale to je asi normální. Je to ztřeštěná italská komedie z westernového prostředí, která se řadí mezi nejznámější parodie spaghetti westernů. Technicky klasika, výsledný dojem záleží na vztahu diváka k westernům a jeho parodiím. (28.11.2012)