Máme tu ducha

Myslím si, že Christopher Landon je solídny režisér a jeho minulé projekty ako séria "Happy Death Day" a "Freaky" sú tomu dostatočným dôkazom. Jediná škoda pre "We Have A Ghost" v tomto smere je, že to bolo zaradené aj do hororového žánru. A síce je pravda, že je vo filme jedna trošku strašidelnejšia scénka, to nie je dosť na to, aby sme na to buchli hororový žáner a mali pocit, že sme sa dočkali niečoho, čo vybuduje atmosféru. Pretože toto rozhodne nie je ten typ projektu. Skôr by to spadalo do toho žánru rodinnej komédie, ktorá však má v sebe predsa len trošku viac srdca a originality, ako väčšina podobných filmov. Funguje to aj ako dobrá satira moderného amerického sveta, ktorému trošku nastavuje zrkadlo. Robí to v tomto smere dobre. Miestami to môže byť trošku moc, pretože touto komédiou film trošku odkláňa pozornosť od toho, čo je na filme najlepšie a to je práve príbeh ducha Ernesta. Postupne ako ho začneme spoznávať, budeme chcieť vedieť čo sa mu stalo, ako sa tu ocitol, prečo neprešiel na druhú stranu a podobne. K čomu sa film snaží dostať. No musíme si prejsť inými scénkami, ktoré to miestami trošku zdržujú. Rovnako je škoda, že postava Tig Notaro ostala podľa mňa dosť nevyužitá a mohla ukázať väčšiu dávku charakteru. Film však robí zaujímavým práve David Harbour ako duch Ernest. Nemusí povedať ani jedno slovo a dokopy viete z jeho tváre vyčítať všetko, čo sa v ňom odohráva. Je vtipný, no rovnako vie predať aj jednotlivé dramatické momenty. A priateľstvo medzi ním a Kevinom je veľmi silné a funkčné. Po vizuálnej stránke je film okey. Neponúka žiadne super silné triky, no fungujú dosť dobre. Viem si predstaviť, že to možno mohlo byť trošku temnejšie a viac staviť na atmosféru miesto toho, aby sme z toho robili rodinnú komédiu, ale keď niečo funguje, nie je treba to meniť. Za seba hovorím, čeknite si tento film a zabavte sa. Hodnotenie: B (25.05.2023)

Někdy fajnová, někdy trochu dementní hororová komedie. Srandovní Harbour, který i v nemluvné pozici a s neustálou CGI aurou kolem sebe si to asi výtečně užíval. Ostatní černošská rodina neurazila, ale příliš ani nenadchla, jen trochu vyčnívá Anthony Mackie. Nařechtal jsem se u MILFky Coolidge aka seance s vědmou. A to je asi tak všechno. Sterilní podívaná s pár fajnovými scénami (narážky na všechny ty instagramery a influencery), ale za chvilku na to zapomenu. Harbourův Santa byl tisíckrát lepší. Tohle je netflixovská sázka na rodinnou jistotu. Díky ale už ne. 50% (25.02.2023)

To je tak když začátek je komedie, pak se to přesune na drama a hned potom na akčňák a na úplný závěr dáme lavinu citů a romantiky. Cele to hodíme do šatů devadesátých let a zkusíme co na to lidi v dnešním století ... Tahle mišmaš duchařina se moc nepovedla... Bohužel to nezachránil ani David Harbour protože jeho hlavní role zde byla jaksi taksi "hluchoněmá" i přesto za toto obsazení a za vytvoření pocitu že jsem se vrátil před TV do dětských let kdy jsem vložil VHS do videopřehrávače, minimálně a maximálně za jednu vtipnou situaci a žádnou dramatickou situaci v dramatické scéně... a v neposlední řadě za rekord v mixu takzvaně všechny žánry v jednom ... Dávám 40% ;-) (03.04.2023)

Rekvizity filmu jsou rodina přestěhovavší se do zchátralého chicagského domu,  obyvatel, kterého přijme do podkroví. Otec se nechtěného nájemníka snaží peněžit pomocí sociálních sítí a rodina se tím zařadí mezi světové celebrity. Videa si všimne patranormální vědkyně a její parťák z CIA lovící duchy. Režisér se snaží, aby se diváci jak smáli, tak i báli. Film je hrozný, hloupý, nezapamatovatelný a moc dlouhý. Pronásledován duchy odkazů z jiných filmů. Úspěch podobných filmů závisí kolik emocí investujeme do postav. Zde obsazení není špatné. Emoce se tu využívají k manipulaci s divákem. (11.04.2023)

Začátkem to je klasický horror, ve kterém se rodina přestěhuje do nového domu, kde se samozřejmě vyskytuje duch. Příběhově se to pak ale vyvine skvěle. Byla jsem překvapená, a mohu říct, že je to jeden z těch "lepších" filmů, který tenhle rok zatím vyšel. Jen to chování negrovského otce, to byl pěknej extrém.  Prostě typek víc závislej na sociálních sítích než jeho děcka. (26.02.2023)