Režie:
František FilipScénář:
Jiří HubačKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Ladislav Pešek, Miloš Nedbal, Ota Sklenčka, František Filipovský, Jiřina Šejbalová, Bedřich Prokoš, Josef Patočka, Darja Hajská, Libuše Švormová (více)Obsahy(1)
Příběh o setkání abiturientů píseckého gymnázia, příběh o přetrvávající síle přátelství, lásce, čestnosti a povinnosti autora Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa patří k nejkrásnějším inscenacím České televize. A patří také do dlouhé řady vynikajících a nejsledovanějších filmů, inscenací a seriálů, které režisér František Filip během pěti desetiletí svého tvůrčího působení v televizi vytvořil. Dílo F. Filipa je prostoupeno hřejivým porozuměním pro všechno lidské, vyzařuje povzbuzující úsměv a naději. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
Film graduje až v závěrečné půlhodince, do té doby je to spíše průměrné konverzační a především v podání Ladislava Peška notně melancholické drama o dávno ztraceném přátelství Pinďase a Šány, přičemž prostředníka jim dělá Beďar. Oba si od setkání po letech hodně slibují, ale každý něco jiného. Scéna „prezence“ u stolu je jednoznačně vrcholem filmu, následné vysvětlování mělo též silné momenty, ale také tendence sklouzávat k přehnanému patosu a kýči. ()
Já jsem vždycky měla herce Miloše Nedbala zařazeného jako nerudného, přísného dědka. Já jsem ho asi v žádné jiné roli neviděla. Škoda, že je tenhle příběh takový moc roztahaný, jinak by to byl parádní herecký koncert. Takové herce už tu bohužel nemáme.Beru to jako malé rozloučení s nimi. Tenhle film mně vždycky donutí přemýšlet o sobě samotné. ()
Velmi hezky natočený příběh o starých spolužácích. Herecký koncertnestorů českého filmu. Každých pět let po maturitě se setkáváme ve škole a vždy si vzpomenu na tento film a uvažuju, kolik setkání po 5 letech ještě absolvuju. Příští rok to bude setkání po 40 letech a tak se začínáme přibližovat těm z toho filmu. A slavný Pochod pražské studentské legie, nezapomenu dosmrti. ()
Tato televizní inscenace oceněna dvěmi cenami na MTF Zlatá Praha, se stala zároveň labutí písní jedné z našich nejlepších a nejosobitějších hereček, Jiřiny Šejbalové. Nezralé maliny jsou příběhem o trpkosti stáří, pocitu promarnění a odcizení svým dávným snům a láskám. O bolesti, kterou si každý nese v sobě sám a časem se nehojí, nýbrž stále nítí a nítí. O přátelství. O těch malých důkazech přátelství, na které si člověk po letech vzpomene a za něž je s láskou vděčný. O životě. ()
S Lístkem do památníku patří tento televizní film snad mezi to nejlepší, co bylo o stárnouních lidech natočeno. Herecký koncert Oty Sklenčky, Lály Peška a Miloše Nedbala. Dojemné, krásné, hluboké, lidské, pravdivé. ... Mimochodem Nezralé maliny jsou posledním filmem herečky Jiřiny Šejbalové. Myslím, že se s diváky nemohla lépe rozloučit. ()
Galerie (11)
Photo © Česká televize / Vlasta Gronská
Zajímavosti (11)
- Natáčelo se v Praze a Panenských Břežanech v Telči. Závěrečná epická scéna usmíření a rozhoupávání zvonu byla natočena v Telči na náměstí Zachariáše z Hradce v Kostele sv. Ducha. (sator)
- U filmu je veden u výpravy a jako architekt snímku Jan Zázvorka, bratr herečky Stelly Zázvorkové. (M.B)
- Miloš Nedbal obdržel po premiéře snímku titul Národního umělce a dával si to souvislosti se svou životní rolí Šandrocha právě v této inscenaci a byl scenáristovi Hubačovi do konce svého života za to vděčný. (sator)
Reklama