Velká premiéra

[KVIFF 2022] Češi si moc nedají jiný humor a film. Zde je vše tak absurdní, že se prostě nedá nic než smát. A od toho to je. Příběh je lehce mimo, za každou cenu sranda v bizarním světle a přijde mi škoda, že to málokdo dokáže ocenit. Krobot zde natočil film, který je nás a naše kultury a je to jeden z nejsvěžejších větrů za poslední roky. Jede si své, na nic si nehraje a skoro v něm nenalézt chyby, protože jak ho chcete hledat v něčem, kde chyby nemohou být, protože v dada skoro nejdou najít. Hudba k tomu stejně tak směšná, otravná a hloupá jako ten film. Perfektní. (10.07.2022)

Radost mi udělala Olomouc v přímém přenose, spoustu míst jsem poznal. To je tak asi vše. Na začátku hrozně divné, když už to v druhé polovině bylo docela fajn, přijde naprosto prazvláštní konec. Krobota jako herce mám rád, ale tady jako režiséra jsem ho moc nepochopil. Vrcholem jsou šíleně sprostá slova z úst paní herečky Janžurové, to fakt nemám za potřebí poslouchat ve veřejnoprávní televizi v hlavním vysílacím středečním čase. (03.01.2024)

Klasická krobotovská suchá poetika, tentokrát aplikovaná na herecké prostředí. A to je asi základ neúspěchu tohoto filmu, protože řada vtipů a narážek je pro laika, jako jsem třeba já, nepochopitelná. U toho zbytku to funguje a párkrát jsem se od srdce zasmál. Pro pana Šimčíka mám slabost, i já ho svého času viděl v Rackovi (stejně jako jedna z postav filmu), a na zahryzlého herce se zastydlou pubertální myslí se celkem hodí. Za mě tedy ucházející, i když nevím, zda Velká premiéra nebyla zároveň i derniérou. (26.03.2023)

Ne o moc vtipnější než Kameňák. Takhle to dopadá, když se z trapné komedie kvůli jménu režiséra dělá něco víc, a dokonce je tomu dopřána velká premiéra na festivalu. Btw..ten Šimčík vypadá jako ona slavná antisemitská karikatura a bohužel to nebylo využito k žádnému vtipu, byl by to nejlepší vtip filmu. (07.07.2022)

Krobotův vesmír kašle na diváky, na konvence, na poučky o tom, jak má správně vypadat film. Krobot točí to, co cítí, že potřebuje natočit. Točí s nadhledem, patřičnou dávkou sebeironie i s lehkostí mága minimalismu. Krobot je pro mě vylepšená verze Chytilové, neopájí se svým egem, nevnucuje mi svoji dokonalost, naopak, nebojí se ukázat na své slabiny i své bolesti. Velkou premiéru doprovází svým zpěvem Jana Koubková a film je stejně tak nevázaný, jako její zpěv, jako jazz sám. Vytknula bych linku paní Šnajdrové, v celé té improvizační hříčce působí nepatřičně, je jasně nalajnovaná, zcela čitelná, i když plní funkci komické postavy, nebaví mě. Nepotřebuji řičet smíchem, abych se dobře pobavila, bohatě by mi stačil vystresovaný ředitel divadla toužící stát se politikem. Pane Krobote, příště bez Šnajdrové, děkuji. (17.12.2022)