• Fingon
    **

    Tento film mi silně připomněl letošní (2009) Případ nevěrné Kláry. Italský (francouzský) film předabovaný do češtiny (čeští herci tu ovšem hrají daleko epizodnější role) v "exotických" lokacích (orloj, Národní divadlo, embéčka) po Praze zachycených v tomto případě kamerou Miroslava Ondříčka. (IMHO Klára byla i o maličko lepší, ale - mezi slepými jednooký králem, znáte to).(10.11.2009)

  • vypravěč
    ***

    Polovičaté novovlnné psychologické drama. Upoutalo mě svou vizuální stránkou, dynamizovanou napětím mezi divadelní scénou a skutečností, jejichž záměnnost či prostupnost mi přišla nosnější než sám ledabyle vystavěný příběh, nedostatečně psychologicky vystavěný a (nejen díky Jeanne Moreau) připomínající nedokonalou variaci na Námořníka z Gibraltaru. Výraznější střih, redukce dialogů (ve prospěch hudby) a zkrácení by mu rozhodně prospěly - stejně jako důkladnější propracování paralely inscenovaného baletu a představované reality.(24.5.2014)

  • NinadeL
    **

    Psychologický film, který zaujme zejména jako koprodukce. Je přece fajn sledovat pražské reálie 60. let v barvě s Jeanne Moreau v hlavní roli. Co na tom, že vztahy jsou zde poněkud over the top a nedotažené zároveň? Český dabing je taky dost mimo, protože zejména Tříska roli hraje sám za sebe, namísto toho, aby dotvářel výkon již odehraný. Ale buď jak buď, jistým kladem je už zmíněná pestrá paleta čs. koprodukcí a například kouzelně něžný lesbický podtext mezi Moreau v roli divadelní výtvarnice a Joëlle LaTour v roli tanečnice z baletu Amazonky.(30.10.2017)

  • Gekacuk
    ****

    Pozor SPOILER: Zajímavý výsledek česko-francouzské koprodukce. Ovšem hlavní představitelka na mě působí příliš unaveně a staře na to, abych uvěřil, že Denner jí dá přednost před krásnou a svěží Wienerovou. Přitom je Dennerova osudová žena dokonce o 2 roky mladší než on, ale reálně je ubitá svým životním stylem, hledáním vlastní identity a orientace. Diana však nemůže patřit jednomu muži, ona je přece všech. Možná chtěl režisér do díla zakomponovat prvky Oidipova osudu. Tento vztah nemůže fungovat. Děj graduje a spěje k závěrečnému antickému dramatu. Filmu hodně pomohla Ondříčková skvělá kamera. Záběry z pražských a pařížských ulic, z českého venkova i z Tylova divadla jsou úchvatné. Přitom je nevtíravě naznačena aktuální situace – nápisy na zdech, květiny "U koně", scéna v restauraci. Pro domácího diváka je film zajímavý atmosférou konce šedesátých let, která je umocněna sovětskou okupací. Český dabing je (jak jinak v té době) excelentní. Slyšet opět Třísku, bylo hodně příjemné. A kdo pozorně poslouchal, užil si i velmi mladě znějícího hlasu Vaška Neckáře.(4.12.2013)

  • Vančura
    ***

    Když opadl můj úžas z toho, že vidím své herecké oblíbence, Jeanne Moreau a Charlese Dennera, procházet se v kulisách komunistické Prahy (v jednom záběru kupříkladu kráčí kolem zdi, na které je velkými písmeny napsáno "Dubček - Svoboda"), s velkou nevolí jsem si uvědomil, že ten film je v podstatě nesnesitelný a zcela o hovnu. Už jenom jeho samotný název považuji za zavádějící - od filmu s takovým názvem bych osobně čekal, že bude pojednávat o milostných avantýrách nějaké femme fatale typu Brigitte Bardot. Místo toho jsem dostal 41 letou Jeanne Moreau, která je v roli Diany vyloženě nehezká a o její tělo zde vůbec nejde. Film místo toho sleduje vývoj jejího vztahu s Julienem, kterého nakonec vlastní žárlivost dožene do záhuby - posledních 5 minut filmu je jediných, kdy se konečně něco děje. Předchozí část stopáže je vyplněna neustálým přesouváním postav z místa na místo a pronášením dialogů tohoto rázu: Diana: "Juliene? Přestaňme si už jednou ubližovat.". Julien: "Je to moje vina." Diana: "Já už nemůžu dál." Julien: "Odpusť mi to. Nevím, co mě to chytlo." Diana: "Né. Všechno je moje vina." Julien: "Promiň mi to." Diana: "Nemůžeme takhle dál žít. Není to možné. Takhle už to dál nejde." A prosím pozor, po scéně s tímto dialogem následuje další scéna, v níž se z Juliena a Diany stanou manželé! Na filmu se mi líbila pouze krásná kamera Miroslava Ondříčka a atraktivní lokace (mj. Český ráj a Vajdštejn!), jinak jsem se u něj udržel pouze proto, abych se dozvěděl, jak to celé dopadne. Nesedl mi ani český dabing (režíroval ho mimochodem Jiří Menzel), v němž jsem film zhlédl - hlasy Jaroslavy Adamové a Jana Třísky mi k oběma francouzským hercům prostě nesedly, a už tak špatný dojem z celého filmu jen zhoršily (zarazilo mě rovněž to, že z Mozartova Dona Giovanniho udělali v českém znění "Dona Juana"!) Osobně mě zkrátka tenhle zvláštní česko-francouzský film neoslovil, a považuji ho za ztrátu času - bohužel.(11.2.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace