Apríl

Do rezidence na ostrově přijíždí partička študáků. Příjemná hostitelka se ale záhy mění v roztržitou, nervózně se usmívající podivínku a študáci začínají jeden po druhém mizet... Po (černých) vánocích, haloweenu, pátku třináctého, valentýnu a čertví čem ještě došlo i na apríl. Tvůrci se zároveň inspirovali Deseti malými černoušky Agathy Christie a zadařila se jim osvěžující vyvražďovačka, která nesází na krvavé vraždy, ale na humor a napětí. V hlavní roli Amy Steel z druhého PÁTKU TŘINÁCTÉHO. (24.04.2006)

Vytřeme hororovým divákům zrak, řekli si zřejmě tvůrci Aprílu. Nakonec si však jen vytřeli prdel s hororem jako takovým. Neskutečně překvapivá pointa totiž spláchne do hajzlu i tak unyle působící slasher a nezbude téměř nic, za co by se tenhle veselý žánrový experiment dal pochválit. Sterilní pásová vyvražďovačka s typicky nezajímavými charaktery nijak nevystrkuje růžky přes hranice své filmové ohrady, těžko tedy může přitáhnout i někoho jiného než právě svou cílovou skupinu "krvežíznivých příznivců", mezi něž se samosebou počítám. A je-li procházka k oné přeúžasné pointě jen nudným couráním neméně nudnou a důvěrně známou krajinou i pro takové jako já, dokážu si představit, že pro neobeznamené by byla hotovým utrpením. Víc než celý "horor" mě lehce pobavilo těch několik aprílových žertíků, které se odehrály před začátkem vybíjené. Byť byly povětšinou dost fousaté, jako inspirace však můžou dobře posloužit. Mí přátelé mě budou jistě milovat, až jim například naříznu nohy židlí. Ha, ha, ha. Dvojka s odřeným vším. (19.10.2015)

Zajímavý mix slasheru a whodunnit. Sympatické postavy, pár fajn efektů a překvapení (loď, had..). Bohužel se oproti jiným kouskům drží víc při zdi - jen náznaky nahoty, chybí drsnější gore. Ale i přesto spousta scén zaujme, ať už pointami, nebo nečekanými nápady a spoustou malých povedených aprílových žertíků. Fanoušky žánru rozhodně neurazí, i když asi ani přímo nenadchne. Ale za doplnění rozhodně stojí. Každopádně se Apríl vymyká těm největším klišé - na některé vtipně odkazuje, není hloupý, a v USA je to po zásluze taková menší klasika. (29.04.2024)

Originálny no do značnej miery za vlasy pritiahnutý slasher, ktorého najväčšou slabinou nie je ani tak záverečná pointa ako tradičná chyba žánru vôbec: neschopnosť napísať vierohodné postavy. Tých je tu milión a je ťažké sa medzi nimi orientovať, čo je pri whodunit slashere dosť veľký problém. Pritom úvodná polhodinka je klasicky o hovne plná prázdnych kecov. Keby tie keci trochu smerovali k predstaveniu postáv, hneď by to bolo o poznanie lepšie. (20.06.2015)

V pořadí druhý aprílový slasher roku 1986 a možná i celkově. Narozdíl od Masky smrti tohle funguje přesně naopak - nulové napětí, nulové gore, vraždy co nejsou vidět, nuda, ale ve finále přichází tak výborná pointa, že mě posadila na prdel. Díky ní pomíjí pár mých předchozího výtek a dávám o hvězdičku více, než jsem plánoval. Nicméně tu předchozí nudu to nesmaže. (10.05.2015)