Kým sa skončí táto noc

Nová vlna 60. let má mnoho tváří. Peter Solan nezvykle zvolil za dějiště svého filmu luxusní noční bar. Sleduje dvojici slovenských montérů, kteří se snaží balit dvě české sekretářky na dovolené. Do děje často zasahuje záhadný host, který tu rozhazuje peníze vskutku nevídaným stylem. Ale tenhle film není o ději, spíše o atmosféře. Stačí se na ni naladit a zážitek se dostaví sám, ani se kvůli němu nemusíte opíjet. Čistě pro zajímavost: dekorace postavená pro tento film v následujících dvaceti letech fungovala jako skutečný bar. (12.07.2013)

Ze začátku jsem měl z filmu dojem, že půjde o takovou vcelku příjemnou konverzační oddechovku. Postupem času atmosféra v tatranském baru poněkud houstne a můj dojem z filmu se měnil. Dost mi ve filmu nesedla postava rozhazovačného pijana. Furt jsem moc nechápal, jaké má pro své chování motivy a upřímně je moc nechápu ani po zhlédnutí celého filmu. Mnohem příjemnější bylo sledovat pány S. Dančiaka a M. Labudu, jak se více či spíše méně úspěšně snaží sbalit dvě české studentky. Ale i zde ve mě některá jednání dotyčných postav vyvolalo jisté otazníky a moc jsem se s nimi nedovadl ztotožnit. Celkově tedy ve mě film vyvolal poněkud rozporuplné dojmy. Atmosféra filmu je určitě silná, ale sama o sobě pro mě vynikající film vytvořit nedokázala... (22.03.2017)

Po všetkých stránkach uvoľnení , iný , ale pritom dokonalý film. Peter Solan je predsa len režisér, ktorý vie točiť, a ktorý tak trocha vždy posúval latku vyššie. Kým sa skončí táto noc, je na jednu stranu veľmi komorný príbeh, z pár postavami, ktoré sú navzájom poprepletané len nocou strávenou v tom istom bare. Práve tento bar je strediskom nezabudnuteľnej ba priam až bohémskej atmosféry, ktorá doslova pulzuje, kde každý zvuk trúbky a každý glg napoleona znamená hutnejšiu a reálnejšiu atmosféru. Po chvíľke sa jednoducho ocitneme sami v príbehu. Sledujeme osudy Miloša a Kvetinku - ich prvé zoznámenie s dvoma pražáčkami, ktoré prežívame rovnako rozpačito ako oni. Rovnako aj postava Júliusa Pántika, ktorá je dokonala a ku koncu až tragická nás sprevádza dejom a skvelými dialógmi. Film sa po celý čas na nič nehral a snažil sa znázorniť starosti a strasti všetkých zúčastnených a formou akým nám tieto udalosti boli vypovedané, hraničí z majstrovstvom. Na poli slovenského filmu asi jeden z najlepších filmov 60. rokov. Tibor Vichta je génius. Pretože napísať takýto scenár , natočiť takýto film a postavy zahrať tak ako to spravili herci v tomto filme ma napĺňa hrdosťou, ale zároveň smútkom, pretože takéto filmy sa dnes netočia. (29.10.2009)

(82/2016) / Vo veľa ohľadoch, dovolím si tvrdiť výnimočný film (viac detailov tu: https://sk.wikipedia.org/wiki/Kým_sa_skončí_táto_noc a tu: http://kultura.sme.sk/c/5045420/kym-sa-skonci-tato-noc.html). Obmedzený priestor baru, pár postáv a intenzívna atmosféra idúca každou minutkou k väčšej depresii a dezilúzii všetkých postáv, toto všetko sa darí dokonale preniesť na diváka. Pre mňa veľké slovenské prekvapenie. K celkovému dojmu rozhodne dopomohli Dančiak s Pántikom, netušil som, že takto moderne vedeli zahrať vyše 50 rokov dozadu. (10/10) (05.09.2016)

Je až nepochopitelné, jak se v šedesátých létech umně, s lehkostí a s obrovskou grácií po všech filmařských stránkách točily bijáky, s porovnáním s dnešními "výtvory." Jeden večer v jednom baru a s příběhem je vystaráno. Herci při svých dialozích dostali naprostou volnost a proto jejich vyjadřování je absolutně živočišné, nestrojené a věrohodné. Vše působí živě i díky kameře Vincenta Rosince, který herce zabíral více kamerami a z různých úhlů. Já tak byl vtažen přímo do děje a měl jsem pocit, jako bych v tom baru Družba byl také a užíval si života jako většina tohoto výstředního osazenstva. To je prostě paráda a jedinečnost těchto snímků. Dnešní filmující frajírci by se měli podle těchto unikátů učit. Omladinu zahráli začínající herci Marian Labuda, Stano Dančiak, Jana Gýrová a Jitka Zelenohorská. Chlapíka na baru, který platil každému, koho si vybral a pak hrál na trubku, mistrně a s přehledem zaválel Július Pántík, z jeho výkonu jsem neměl slov a jak propil všechny výplaty svým zaměstnanců a posléze na sebe zavolal policajty, to jsem šel do kolen. Peter Solan mě se svým filmem opět potvrdil pravidlo, že Zlatá Šedesátá byly nejlepší léta pro československou filmovou školu. (03.12.2018)