Reklama

Reklama

Jesus Christ Superstar

(TV film)
  • Velká Británie Jesus Christ Superstar
všechny plakáty
Muzikál
Velká Británie, 2000, 107 min

Sedm posledních dní Kristova života, viděných očima Jidáše Iškariotského. Triumfální Ježíšův vjezd do Jeruzaléma na Květnou neděli, jeho tragická a bolestná smrt na Golgotě... To jsou mezníky sedmi posledních dní jeho života, viděných očima Jidáše Iškariotského. Muže, který byl jeho učedníkem i přítelem, a který jej nakonec - proto, aby se naplnila sudba - musel zradit...
Psal se rok 1971, když se příběh posledních dní Ježíšova života poprvé objevil na divadelních prknech londýnského West Endu. A rázem bylo jasné, že svět muzikálu už nikdy nebude stejný jako dřív. Senzace, kterou jeho první uvádění všude ve světě vyvolávala, s léty opadla, přízeň diváků však přetrvala do dnešních dnů. Důkazem toho je mimo jiné i nejnovější, značně zaktualizované, londýnské jevištní nastudování s Glennem Carterem jako Ježíšem a Jeromem Pradonem jako Jidášem, které se stalo základem tohoto filmového přepisu. Ambiciózní - a mimořádně finančně náročný - filmový projekt vznikal ve slavných londýnských studiích Pinewood, kde byl muzikál více než 5 týdnů natáčen na 4 kamery. Byla pro něj pořízena i zcela nová zvuková nahrávka, kterou natočil sedmdesátičlenný orchestr. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (81)

Hromino 

všechny recenze uživatele

Pokud vám Ježíš připadá ve filmu jako namyšlený frajírek, apoštolové jako banda agresivních gaunerů a další postavy dojíždějící akorát na sešněrovanost vůči televizní insenaci, je přece jen něco špatně. Teda přiznám se, že nejsem křesťan, ale jestli i mně připadá tenhle film jako výsměch proti křesťanství, přece jen to něco znamená. Alespoň že I Don't Know How To Love Him a představitelka Magdalény za něco stála... ()

Morien 

všechny recenze uživatele

♥♥♥ V dnešním postmoderním světě už by snad nemělo existovat nic, co by nastolovalo nějaké trendy - jenomže právě tohle nám bohužel pořád zůstává (a není to chyba tohohle muzikálu, nýbrž lidí, uf.) Takže tady nevynáším žádné rozsudky smrti, jen prostě říkám, co Dagmar na to. Hudba je dobrá, v tom mám jasno už od té doby, co jsem jako malý a nemotorný intelektuálek sotva šestiletý viděla české nastudování ve Spirále, a modernizace výpravy se mi také trefila do noty. (Závěrečná Superstar je v tomhle ohledu vskutku dokonalá - přímo si to říká o aktualizovanější a obsáhlejší úvahu, na které bych měla zapracovat co nevidět.) Tohle zpracování navíc přináší velmi osobitého Jidáše - Jeromek se svou pleškou mě vyloženě zasáhl do srdíčka, chichi. Nicméně pár výtek bych měla. Například se mi nelíbila Renee Castle jako Máří Magdálena. Na takovou sentimentální cíťu není nikdo zvědavý, zvlášť když ani nijak výjimečně nezpívá. Pilát Pontský trochu vypadá jako z Modré ústřice, ale dnes se tomu již jen potměšile směji. ()

Reklama

liquido26 

všechny recenze uživatele

Muzikál Jesus Christ Superstar je vůbec nejlepší muzikál jaký kdy vznikl. Prvnímu filmovévmu zpracování z roku 1973 chybí k dokonalosti snad jen přítomnost Iana Gillana z Deep Purple, který se objevil na desce. Tato verze je plná rozporů. Na jedné straně zatraceně příšerné scény s apoštoly (Při pohledu na ty nagelovaný hezounky oblečený v nátělníkách, jak se navzájem přihřátě objímají a hladí se mi skoro chtělo zvracet - nic proti homosexuálům, ale tohleto sem prostě nepatřilo), vojáci, kteří vypadají jako Darth Vader se struhadlem na obličeji a pilát stylizovaný coby důstojník gestapa (patřičné insignie samozřejmě chybí), a nesympatický plešatý fantomas Anáš. Na druhé straně se zde však objevují kvalitní pěvecké výkony, skvěle zvládnutá postava sympaťáka Jidáše v kožené bundě, který jako jediný stojí nohama na zemi a je schopen dívat se na věci s nadhledem, a plno hodně silných scén (Pilátův soud, sundávání z kříže, Jidášova sebevražda nebo cesta Ježíše ze zahrady Gethsemanské před kněží - ten hororvý dav mužů s černými klobouky a žen zahalených v černých kápích a s baterkama v rukou si nešlo neužívat). Klady nakonec převážily nad zápory, i když se apoštolové z Modré ústřice vytrvale snažili svým příšerným zjevem a vytrvalým projevováním lásky k bližnímu svému o opak. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem to považoval za strašnou šaškárnu. Mojžíšovo přikázání říká: NEZOBRAZÍŠ. A od jisté doby se zobrazuje co - bůh (dává se mu lidská podoba), Ježíš (sám nic nenapsal, asi věděl proč...), a lidi z často komerčních pohnutek dělají hry, muzikály, filmy atd. Dlouho jsem to tak bral, dneska taky, když se nad tím zamyslím, jen už je mi to jedno. Inu každý je své duše strůjcem. ()

zdepapepa 

všechny recenze uživatele

Čitelnější než verze z roku 1973. Či také expresivnější (ať už Pilát, který je při snu přímo v posteli, výrazy lidí v obličeji v klíčových scénách (i když zrovna třeba nezpívají), Herodův song skutečně stylizovaný do doby, ze které tenhle hudební žánr pochází nebo Jidáš v Superstar). To má jednu obrovskou výhodu, a to že tím vzniká automaticky i víc vrstev a významů pro všechno na obrazovce. Udivil mě kvalitní stage design, který organicky dokáže suplovat téměř všechna vyobrazená prostředí. Už od prvního songu je vidět (či spíše slyšet), že zvukově je to kvalitní a že i hlasy odpovídají tomu na obrazovce, kdy člověk např. vidí, jak se Jidášovi hýbou ústa, když z plna hrdla zpívá (mám-li to srovnat s verzí z roku 1973). Modernizace se povedla na jedničku, vždy je přidávána ve vhodných chvílích (např. televize v This Jesus Must Die, Herodova píseň nebo kompletní Superstar). Výjimku tvoří Šimon, který je asi největším důkazem o tom, ve kterém roce to bylo točeno. Zbytek kostýmů je zmáknut na jedničku, zejména jsem vděčný např. za viditelné rozlišení Kaifáše a spol. nejen pomocí klobouků. Jednotlivé písně jsou i hezky odlišeny barevně (opět plusové body pro lepší čitelnost). Ruku v ruce tomu pomáhá i kamera - zabírá často věci, které na hodnotě a významu jenom přidávají a dávají vzpomenout na to, že muzikál je i vizuální médium. Namátkou věci, které mě v tomto směru zaujaly - V chrámu, kdy jsem občas chytal úzkost, přechod mezi Trial Before Pilate a Superstar, potažmo kompletní Superstar. Tyto zajímavé záběry by však nebyly nic bez hereckých a hlasových výkonů. Tam se casting (a i aktualizace zdrojového materiálu) povedl na jedničku. Sympatizoval jsem téměř s celým sborem. Ježíš je super(star), zpívat i hrát umí, což je evidentní zejména v Gethsemane (zde si dovolím odbočku - moje první (afaik) zkušenost s tímto filmem byla u videa s názvem WHYYYYYYYYYYYYYY a vzhledem k určité unisex vlastnosti jména Glenn a vlasům a záběru z dálky jsem si myslel, že to zpívá žena. Celkově je tato nota v jeho podání hodně "učesaná", daleko zajímavější je z mého pohledu závěr písně v místě, kde verze 1973 šla cestou instrumentální a slideshow klasické ikonografie). Pilát ukazuje o mnoho víc rozměrů než jen ten jeden, v němž je často líčen. Kaifáš a spol. se poslouchají skvěle, zejména Kaifášův basový hlas. Herodova píseň skvěle zvládla kráčet na pomezí šílenosti (plus body za skoro až směšnou přeprodukovanost) a vážnosti (cholericky agresivní závěr). Jidáš je pak kapitola sám o sobě. Jestli ve verzi z roku 1973 znamenalo D ve slově JIDÁŠ slovo Disko, tak zde znamená Š ve slově JIDÁŠ slovo Šou (show). ()

Galerie (5)

Zajímavosti (2)

  • Glenn Carter se vyjádřil, že Ježíše hrál spíše jako politického vůdce, kterému se věci vymkly z rukou, než jako božským duchem obdařenou bytost. (Morien)
  • Jérôme Pradon (Jidáš) v rozhovoru přiznal, že měl problémy s rozsahem písní v Jidášově rejstříku a že v živém muzikálovém vystoupení před publikem by tuto roli asi nebyl schopen uzpívat. (Morien)

Reklama

Reklama