Žid Süss

Viem si predstaviť sfanatizované davy nemeckých divákov, ktorí opúšťali kinosály so zaťatými zubami a myšlienkou, že všetkých židov treba vykántriť. Veit Harlan sa opäť vyznamenal a v duchu etnickej nenávisti splodil na objednávku fašistického Nemecka svoj azda najznámejší "klenot". Historický román Liona Feuchtwangera z roku 1925 bol do značnej miery upravený a prispôsobený dobe. V tomto bol Harlan geniálny, dokázal manipulovať charaktermi postáv tak dokonale, aby mala čistá germánska rasa vždy právo dovolať sa spravodlivosti alebo zaslúženej pomsty. Ak v Zlatom meste útočil na Čechov, v tomto príbehu si vzal na paškál najúhlavnejších nepriateľov - Židov. Film je pre mňa po technickej stránke sklamaním, je však dôležité ho vidieť, aby si každý uvedomil, že nenávisť k rasám sa dá zneužiť pri akomkoľvek nevinnom námete. (12.07.2011)

Těžké, přetěžké, takový film hodnotit. Ideová stránka je opravdu nechutná a dost prvoplánová - na druhou stranu, film je to natočený opravdu dobře a evidentně ne za malý peníz. Když si ho porovnám po technické stránce s českými konverzačkami té doby, natáčenými výhradně v ateliérech, ve velkých celcích a maximálně s pěti herci v záběru, Žid Suss vychází jako film, který (samozřejmě bez idiotské ideologie) by bez problémů mohl fungovat i v barvě. Detaily, davové scény, pěkné exteriéry - tímhle film docela předběhl svou dobu. Ani herci nejsou vůbec špatní, pokud nepočítáme "romantického rasistu", panákoidního Fabera. Každopádně, Žid Suss je film lživý, překrucující dějiny, ale řemeslně rozhodně nadprůměrný. P.S. Dost zajímavá je postava rabbiho, který Sussovi vyčítá, že v zájmu mamonu přestal být židem a která odmítá knížeti lhát. Divím se, že panu Goebbelsovi nevadila. (26.08.2010)

Nadčasový snímok ala vtedy antisemitská propaganda, dnes vzťahujúci sa na každého tretieho človeka, ktorý je v politike alebo bažiaci po moci. Kontroverzný iba pre tých, ktorý v ňom kontroverznosť chcú vidieť, resp. ju hľadajú. Po technickej stránke až na tie nudné interiéry mu nemám čo vytknúť. Príbeh vychádza s knižnej predlohy, a hoci ju nepoznám, aj podľa vyjadrení tu z komentárov z nej film verne vychádza. Vyčítal by som mu však prílišnú ukecanosť a pár zbytočných prvkov ako sú balet či spev. No a viac takých atmosférických prvkov ako sú nesenie mrtvoly dievčaťa. Na svoju dobu pozorudný snímok/propaganda. Hodnotenie: 60% (30.03.2014)

Kdyby Chaplin namísto Diktátora natočil tohle, měl by veškeré mé uznání: stěží si dokáži představit film, který by nacistické metody zesměšnil důkladněji (ovšem nelze chtít po soudobé propagandě americké, aby disponovala takovým nadhledem). S trochou znalostí historie se Žid Süss mění chvílemi v totálně absurdní podívanou; zejména závěrečná porada soudců je vypointována doslova smrtícím způsobem, až jsem si říkal, jestli anglické titulky nenapsali nějací vtipálci "jen tak". :-) K hodnocení je tohle dílo avšak snad ještě nevděčnější než tématicky spřízněný Věčný Žid, protože přece jen jde o "klasický" film (a svou řemeslnou a hereckou stránkou ne úplně tragický). (14.04.2009)

Poprvé (před lety) to na mne působilo silněji, snad že to našinec bral jako ten neblaze proslulý film. Řemeslně je to běžný dobový slabý průměr, takový film pro pamětníky, žádné zázraky, a herci občas přehrávají, jak to bylo tehdy zvykem. Jako zažíhač nenávisti to byl v té době film nadmíru úspěšný. Vždyť co spolehlivě naprudí každou komunitu, než když jim cizáci sahají na ženské, a zde vilný Žid chystá se prznit árijskou blondýnu, majíc jejího árijského milého zavřeného v kobkách podzemních. To jistě každého upřímného soukmenovce napružilo, takže pak se spravedlným zadostiučiněním poslouchal zbabělé škemrání padouchovo na šibenici, a říkal si: "Pověste ho vejš!". Ale kdyby to byla jen neblahá minulost. Vždyť podobně nenávistných manipulativních filmů je i v TV plno. (02.12.2012)