Dívka s pistolí

Bláznivý príbeh dievčaťa zo Sicílie, ktorá sa ocitne v Anglicku kvôli očisteniu svojej cti. Komické situácia vyplývajúce z talianskej mentality a jej stretu s "chladnou" britskou kultúrou spoľahlivo vyvolajú úsmev na tvári. Žiaľ zub času už nahlodal atmosféru a vyznenie nie je to čo mohlo byť. Svojich 70% si však zaslúži. (14.10.2023)

Cesta pomsty sicilské zneuctěné ženy. Dostat sicilskou ženu do postele a utéct se prostě nevyplácí. Nejen Francouzi, ale i Italové uměli vyprodukovat skvělé nestárnoucí komedie a tento je jeden z nich. V hlavní roli Monica Vitti, která do své role dala snad i to, co neměla. Bravurní herecký výkon je zárukou plnohodnotné zábavy od začátku až do konce. Někdo snímek označuje jako feministický manifest vtipkující o tom, jak může prostředí změnit netoleranci a předsudky. No, to už je věc názoru. Divácky přitažlivý je už vzhled postavy Assunty Patanè, právě v podání Monicy Vitti, která okamžitě zaujímá komediální postoj ve vážném tónu velmi rychlým prologem pokračující odvážným nadšením, v podstatě zesměšňující sicilský smysl pro čest, a až groteskní etudou a satirických výzev. Carlo Giuffrè v roli onoho hříšníka Vincenza Macalusa už je v podstatě jen jako doplněk a nahrávač. Snímek je napěchovaný scénami, které by fungovaly i samostatně. Třeba ostrý telefonický hovor mezi Assuntou a Vincenzem, kdy je Assunta coby služka v anglické rodině, která zrovna pořádá večírek. Ano, hovor je bez servítků veden před zraky společnosti, která vše doplňuje typickým anglickým humorem. Tečkou za vším je pak příchod muže ve skotském kroji, což Assunta nezná a podle toho zareaguje. Snímek má rychlý spád, dialogovou kulometnou salvu, strukturovaný dějový chaos a především sérii brilantně vtipných scén nabírající satirickou sílu hlavně vlivem kulturního rozdílu mezi Sicílií a Spojeným královstvím v období šedesátých let. Ne, tento snímek ani po tolika letech nezklame. (27.10.2021)

Mezi groteskou a absurdním dramatem se pohybuje tato skvostně stylizovaná italská komedie, jejíž svět se proměnil v ohňostroj psychedelické módy (s nímž se sváří snově oživená antická teatrálnost, glosující v několika parentezích hrdinčinu strastnou pouť za pomstou, která se počíná v podobně kontrastujícím rigorózním sicilském prostředí, charakterizovaném skalně ustáleným tvaroslovím šatu i zvyků) a která je dalším příspěvkem domácí kinematografie k tématu rodinné cti. Na rozdíl od vážných (Krásný Antonio) a temnějších (Svedená a opuštěná) filmů se zde k tomuto námětu přistupuje zcela burleskně, pomsta za svedení dívky, vedoucí ji samou až ke zločinu, potažmo hříchu, je perziflována, dovedena do absurdních výšek a spolu s ním jsou nositelé pomsty (tj. vykonavatelka, objekt a svědci, kteří ji očekávají) poměrně krutě (nicméně nepochybně právem) parodováni. Sarkastická nadsázka ovšem nechybí ani při charakterizaci britského prostředí a jeho obyvatel, a tak se všem dostává ostrých ran rovnou měrou. Nakonec lze vlastně říci, že příběh je zde jen scelujícím konceptem pro komický povahopis, že ona anekdota (nepříliš zdařile vypointovaná) slouží dílčím humorným prvkům, kterým je popravdě věnována větší pozornost než vlastní epické linii, jež obzvláště v poslední třetině poněkud ztrácí dech a idea filmu se ztrácí v salvách škodolibého smíchu. (23.11.2010)

"Pravý chlap to má zkusit! Ale správná ženská se musí bránit!" Italské komedie se málokdy odehrávají v reálném světě a nadsázka bývá při jejich sledování nutná. Dívka s pistolí je na tom podobně a ačkoliv na mě například můj oblíbený Stanley Baker působil lehce bezradně, Monica Vitti byla coby žhavý sicilský oheň řádící na sychravých Ostrovech skvělá. (10.11.2018)

Tenhle skoro zapomenutý film z mého mládí se mě včera náhodně připomenul na foru stylu hledám zapomenutý film. Tak na tenhle film se zapomenout úplně nedá, díky jeho konci. V jeho době se populární pathosová hláška v posledních momentech filmu lepila ironicky na mnohá zhrzená a opuštěná srdce. Sehnala jsem tento snímek v původním znění, což nebylo vůbec nešťastné. Sedící titulky také, bohužel v tak špatném překladu, že jsem mnohé domýšlela, ale zjistila, že mě to v orientaci dialogů vůbec nebrzdilo, díky již zmiňovanému původnímu znění. A vůbec to nebylo špatné, naopak: skvěle jsem se bavila a některým scénám se od srdce zasmála. Navíc mě potěšily dávno zapomenuté záběry z Anglie, londýnská demonstrace a pohled na krásné dowerské útesy. A nádhernou vskutku pouze modrobílou sicilskou vesnici. A luxusní nohy M. Vitti. (06.01.2016)