Andaluský pes

Kdyby existovalo ČSFD v mých dvaceti, když jsem Andaluského psa, zcela nepřipraven, viděl prvně, dal bych pět. Bylo by to hodnocení za šok z pecky, kterou mi Buñuel prásknul hned na začátku okem, břitvou a měsícem. Do gongu jsem se z ní nevzpamatoval. (03.03.2015)

Velmi působivé-viděla jsem 2 verze hudebního doprovodu a opravdu doporučuji tu první z 60.tých let, kde byla použita hudba R.Wagnera, kterou původně použill i sám Bunuel, když za plátnem při prvních projekcích pouštěl gramofon..Druhá verze z 80.tých let mě tak neoslovila, ale je pravda, že samotnému názvu dodala nový rozměr- různé psí zvuky dokreslují nálady a jednání jednoho z hrdinů snímku a mně osobně to pomohlo alespoň ve zlomku pochopit nepochopitelné..:) (27.03.2007)

Projekt 100 (2008) (07.01.2008)

Čtyři hvězdy za oko a zvláště za mravence. Nebudu předstírat, že jsem snímek pochopila- surrealismus tu není od toho, aby jsme jej chápali, surrealismus musíme prostě přijmout takový, jaký je.. (09.03.2009)

Surrealismus měl něco do sebe jen když byl uchopen geniálními tvůrci. A to Buñuel bezesporu byl. Je ale zajímavé, že i přes tajemné až otřesné nápady má tento filmeček i děj a hlavu a patu. To jej bezesporu přibližuje i konvenčněji (rozhodně ne běžnému) laděnému divákovi, který jinak před uměleckými experimenty strká hlavu do písku. (23.11.2009)

Tohle nemá chybu. Případné stížnosti budiž neadresovány režisérovi, nýbrž stěžovateli samotnému, jelikož chyba je na jeho straně. Ne snad, že se film musí líbit každému, Buňuel jej ale o moc lépe natočit nemohl. Le surréalisme par excellence. (24.10.2011)

Surrealismus nikdy nebyl můj šálek kávy a i navzdory tomu, že tohle je jedna z největších filmových klasik tohoto žánru, nebudu k hodnocení nijak pozitivní. Mým problémem je zjevně to, že nedokážu vidět smysl v tom, co nemá smysl. Scény s rozříznutím oka, mravenci z ruky, nebo i to, jak jednomu z protagonistů namísto pusy narostou chlupy z podpaží, na mne zapůsobily, na film jsem se vesměs díval rád a rozhodně jsem se nenudil, proto 3 hvězdičky, jinak by si ode mne změť obrazů, co na sebe nenavazují a nedávájí smysl, nezasloužila ani 1 hvězdičku. Něco podobného totiž může udělat každý blbec a následně o sobě tvrdit, jak to všechno dává nějaký hlubší smysl, jak se musel nejdřív pomocí drog a meditace přivodit do tranzu a jak ho osvítil sám duch svatý.. To jsou samý kecy. 5/10 (29.09.2012)

Nebudu tomu cpát pět hvězdiček a hrát si na to, že jsem v tomto ,,filmu" našel nějaký větší smysl, protože jsem ho tam prostě nenašel. Přišlo mi to jako nudná a nic neříkající sbírka nechutností a kravin, sestavená do šestnácti minut... (10.07.2013)

Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak tento film ohodnotit ... Já osobně surrealismus, dadaismus a jim podobné styly absolutně neuznávám jako umění, každopádně tento film byl přece jen výjimka. Čekala jsem spíš půlminutové scény na sebe absolutně nenavazující, takže vcelku příjemné překvapení. Každopádně víc než průměr filmu nedám, protože, jak už jsem řekla, pro mě osobně tohle umění není a vlastně ani nechápu, proč se tím vůbec ve škole musíme zabývat ... (20.09.2013)

Ranné a mistrovské dílo surrealismu v podání Luise Buňuela a Salvadora Daliho, kteří se do tohoto krátkometrážního kousku pořádně opřeli. Totální nával mindfucku, který posadí člověka na prdel anebo si jen řekne: ''Co to jako má kurva bejt?''. Je vlastně jen na každém z nás, jestli mu tento kousek něco řekne, jestli v něm najde nějakou pointu či nikoliv. (17.05.2021)

Pánové pokud nechcete aby vaše ženy viděly některé věci, fikněte jim očko břitvičkou! Pokud chcete ukázat pomíjivost lidského bytí, nechte kamaráda 16let stát v koutě. Jo a nekraďte ženám jejich chlupy z podpaží. Na co by vám byly? (03.01.2007)

Drahoušku, nastav své přenádherné očičko a budeme si hrát. ;-) Radši jsem se chytla za oko, jestli ho ještě vůbec mám, a to tak razatně, že jsem ještě dva dny blbě viděla. O tom, že mě mravenci žerou zaživa, se mi zdávalo i dřív, ale od dob Andaluského psa si vždy jako první věc po ránu důkladně promnu oči, jestli je ještě mám a v levém oku cítím čas od času řezavou bolest (která naštěstí většinou brzo pomine, obvykle bezprostředně potom, co vyndám příslušný bordel). (11.01.2008)

Tento krátkofilm nemá šanci dnes již šokovati. Tento film krátký jest čirou komedií a zábavou. Zatímco třeba(že) Caligari jest vizuálně zajímavější, Psa ženou vpřed Wágnerovy kvapíky. A tu oduševnělou dívku, jež si tak roztomile pohrává s utrženou rukou, chci za muže. (11.03.2008)

veľmi svojský film, to musíme všetci uznať. Je to ako hardcore umenie, v ktorom si každý nájde niečo svoje, niečo veľmi individuálne... veď sny sú vždy tak čudné, nesúvislé, chtivé i nebezpečné.... a taký je aj tento krátky filmík.... (10.11.2008)

Toto je jednoznacne najlepsi film ktory nam v skole pustili :D.Mne,priaznivcovi surrealizmu,bol tento film velmi blizky.Luis Bunuel spolu s Dalim vytvorili dielo ktore zosmiesnuje zdravy rozum,nabozenstvo a konvencie.Taktiez verim ze tento film ukazal ako by mal vyzerat poriadny videoklip k pesnicke. (11.01.2009)

I po třetím shlédnutí jsem si pokládal stejnou otázku: Co to? Nějaké motivy mi připoměli jakoby výjevy z obrazů od Salvatora Dali např. mravenci lezoucí z ruky, ale to je tak všechno. Ale jestli chtělo toto surealistické dílko něco sdělit, pak jsem to ani za boha nemohl zachytit. (02.09.2009)

Ani nevím, jestli bych to měl hodnotit. Každopádně vyšší hodnocení dát nemůžu, protože jsem to jednoduše nepochopil. Nižší dát také nemůžu, kvůli úctě k autorovi a taky kvůli tomu, že si film nezaslouží nižší hodnocení, jenom z důvodu, že nerozumím surrealistům. Není to žádné pokoukáníčko na odlehčení a každý to asi nepochopí... (21.12.2009)

Parádní emoční koktejl, který si může každý svou diváckou účastí dochutit podle svého. Očekával bych nějakou výraznou výtvarnou stylizaci, to je hlavní důvod, proč nedávám plný počet. *** Ve zkratce: Očko, broučci a úžasný tahač s piany, mrtvolami a kravskou hlavou. A především zážitek iracionální podoby. (15.01.2011)

to naozaj o tomto filme sa tolko hovori? tak ja si zachovam tvar a budem to hodnotit podla skutocneho dojmu, a nie podla kritiky, aspon ze ide skor o experiment ako o film, inak by to bol odpad. (08.05.2011)

Jéééé, to zas byla slátanina. Doslova…slátanina všeho možný. Luis a Salvator se jednou asi zhulili, začali si vyprávět svoje sny a řekli si, že by je mohli splácat dohromady a hodit to na plátno a označit to jako první surrealistický film. Ono ovšem ne vždycky, když je to poprvé, tak je to vzrušující, že…Ať už to má nějakej smysl nebo ne, není vůbec podstatný. Hlavně, že to bude šokovat…a tak tam naflákáme něco, co bude nechutný (rozřežeme oko), něco hororový (mravence), nějakej náznak sexu (vohmatávačka), dál nějaký mrtvoly, transvestitu, mršiny a uděláme z toho něco, co pochopí jen opravdoví labužníci…řekli si pejsek s kočičkou a upekli Andaluskýho psa . Dokonce byli tak pokrokoví, že přidali recept, jaxe zbavit ochlupení a zároveň někomu zavřít hubu. Mně se na tom líbila akorát hudba - verze z roku 1960. Jinak jsem ztratila 16 minut svýho života, který sem mohla strávit kvalitní masturbací u nekvalitního porna a bylo by mi mnohem líp :-D A propos – kde je ten pes? Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete "Až příliš často - díky obrovskému vlivu, jaký film měl na rockové videoklipy - byl Andaluský pes degradován na sbírku nesouvislých, úchvatných, ale navzájem nekorespondujících obrazů, a v tomto smyslu s ním bylo nakládáno: zdechlý osel na klavíru, mravenci na ruce. Podobný přístup však přehlíží to, co dílu poskytuje jeho soudržnou sílu, skutečnost, že Buñuel v mnoha ohledech úzkostlivě respektuje jisté konvence klasického filmového scénáře a jeho provázanosti, čímž vytváří mezi těmito fragmenty z podvědomí jistou znepokojující narativní souvislost. Jde o dialektiku povrchní racionality a hlubokých vířících sil z id, které Buñuel bude ustavičně zkoumat až do samého konce své kariéry." Tento vysoce sofistikovaný rozbor nic nemění na tom, že je to pro mě stejně jen kravina. (04.02.2013)