Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Jiří KrejčíkKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Luboš FišerHrají:
Juraj Herz, Miloš Kopecký, Marie Drahokoupilová, František Filipovský, Eduard Kohout, Ilja Prachař, Miloš Nedbal, Božidara Turzonovová, Monika Švábová, Jana BřežkováObsahy(2)
Lord Carlton, vedoucí královského cenzorského úřadu, dostane k posouzení několik ožehavých fotografií, na nichž je nahé ženské tělo a plyšový psíček. Snímky nejdříve bez váhání odsoudí a je rozhodnut fotografie zamítnout. Ovšem, ještě si je vezme k „meritornímu“ prozkoumání domů. Tím ovšem spustí sérii neočekávaných událostí… Komedie byla natočena režisérem Jiřím Krejčíkem v roce 1970. Tehdy ale byla kritizována pro svůj výrazně erotický náboj, a tak se v premiéře na televizní obrazovce objevila až 28. 12. 1982. Pojďme se dnes znovu podívat na tuto satirickou komedii a potěšit se skvělým hereckým výkonem Miloše Kopeckého, ale i Marie Drahokoupilové a Juraje Herze. (Česká televize)
(více)Recenze (47)
Nesmysly! Žvaním, já přece tak žvaním! To špatně skončí. Měl bych říct pravdu. To by byla katastrofa! Ne, nic! Zapřít, nepřiznat, utajit! Utajit se tuto vpravdě pikantní aférku samozřejmě nepodaří a proto je tenhle anglicky střižený film Jiřího Krejčíka opravdu prvotřídní zábava v precizním hereckém provedení: za všechny stačí připomenout rozkošného Miloše Kopeckého v roli poněkud puritánského lorda, který je nucen meritorně prozkoumat sérii lechtivých fotografií, a Eduarda Kohouta v maličké roličce senilního vědce, jakousi (ne)přiznanou karikaturu Zdeňka Nejedlého. Staré dobré vědomí, že vše je na svém místě. A vždy bude. ()
Už vidím tu bílou, čtyřcípou hvězdu na černém podkladu tehdejší televize. Velmi dobře jsem se bavila nad nutností meritorního zkoumání lechtivých fotografií zcela odhalené jisté dámy s jistým psíčkem. Bylo mi hned podezřelé, že jen tak, pro nic za nic upoklonkovaný sekretář lorda Lionela na schválení hanbatých fotek netlačí, ale nic naplat. Dělal to skutečně promyšleně. Každopádně skvělý anglický humor v perfektním podání českých, hereckých elit. Cením si hlavně odvahy pustit se v tehdejší době do satiry na cenzuru. ()
Ze Psíčků lorda Carltona mi po letech od prvního zhlédnutí zůstalo v paměti snad nikde jinde mnou neslyšené či nečtené slůvko meritorně. Na domácí film své doby pak též neotřele choulostivá zápletka kolem erotických fotek s legračními plyšovými psíčky vedle ženských aktů, dialogy s přesahem do satiry na cenzuru, a půvabná Marie Drahokoupilová, pro mě snad nejkrásnější „femme fatale“ československého stříbrného plátna a televizní obrazovky z éry normalizace. Ani není divu, že v tomhle období znovu nastupující cenzury skončila taková satira na řádku let v trezoru. Ze svého kouzla však pro mě určitě toho moc neztratila a to vedle paní Marie i zásluhou výtečně napsaných a sehraných dialogů ve stylu suchého anglického humoru mezi Milošem Kopeckým coby jeho lordstvím a jeho tajemníkem v netypickém obsazení známého režiséra Juraja Herze. Ten mi zde dost evokoval soudobého britského komika Petera Sellerse a to nejen fyzicky, ale i přímo svou komikou s důrazem na hlasové i jazykové hrátky s cizím přízvukem. Potěšily i scény z autentických lokací dobového londýnského centra či atraktivní sekvence s natáčením televizní reportáže. Za sebe tuto černobílou komedii můžu doporučit, byť zápletce ve stylu jednoduché povídky s překvapivou pointou by možná k dokonalosti slušela o něco kratší stopáž s místy svižnějším tempem některých scén (návštěva z Itálie). ,,Pro pár nahotinek se svět přece nezboří..." :-) [85%] ()
Taková kombinace Kam slunce nechodí a Mravnost nade vše ve skutečně londýnských exteriérech, což mne hodně udivilo (přece jenom, 70. léta). Tak nějak jsem čekal, že lord "prozře" a nebude to mít ten konec, který se dá čekat, ale jde to přesně tak, jak si holt řeknete, že půjde. Navíc po hodině - jo, i ta stopáž je zbytečně dlouhá - dojde k několika naprosto neuvěřitelným střihům (co se stalo s tím historikem, který jim tam zkolaboval?) a podivným dialogům, takže i to hrálo spíše proti. Ale jinak ano, i můj táta měl doma sbírku podobných lechtivých fotografií, dokonce ne tak odhalených, ale holt v 70. letech šlo o vrchol toho, co se dalo sehnat, žádný internet ani PornHub v dohledu a chlapa tenkrát nabudil o pohled na odhalený ženský kotník (s čímž se zde mimoděk rovněž hraje). ()
Ono by to vůbec nebylo špatný, kdyby to netrvalo tak dlouho. Udělat z toho bakalářskou povídku se stopáží kolem 20ti minut klidně bych hvězdy přihodila, ale 90 minut je děs. Kopecký a Herz jsou standardně výborní, ovšem když v průběhu první půl hodiny člověk slyší 60x "Vaše lordstvo" má chuť kopnout do monitoru. Největší přínos vidím v tom, že konečně vím kde vzal Jay Kay z Jamiroquai inspiraci na svou (asi nejslavnější) pokrývku hlavy. Ano, myslím ten giga klóbrc co měla Marie Drahokoupilová na hlavě. Ten byl totiž na celém filmu asi nejvtipnější a sekundovat mu může max. tak espézetka s nechtěně vtipnou zkratkou na Kopeckého Rollsu, se kterým důležitě brázdil ulice Londýna. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (4)
- Juraj Herz nejdříve roli odmítl s tím, že už je režisér a navíc si nepamatuje texty. Krejčík však vymyslel, že Kopeckému na záda lepili taháky pro Herze a ten se musel naučit zcela nepřirozeně chodit, protože se musel točit zády od kamery. Kopecký pak Herze za to neměl dlouho rád. (sator)
- Hlavnú úlohu mal pôvodne hrať Miloš Kopecký, avšak v dobe, keď sa mal film natáčať, bol príliš vyťažený, a tak bol namiesto neho vybraný Václav Voska. Ibaže ten sa s režisérom Krejčíkom názorovo nezhodoval a tak natáčanie opustil. Nakoniec sa predsa len k postave vrátila pôvodná voľba - Miloš Kopecký. (lilina133)
- Ve filmu jsou na svou dobu dost hanbaté scény, tedy spíše fotografie Marie Drahokoupilové. Ta se později od scén distancovala s tím, že to nebyla ona. Jedná se o podobný příběh herečky Vlasty Fialové, která byla nahá ve filmu Divá Bára (1949) – i ta popřela, že by to byla ona. (sator)
Reklama