poster

Oficiální verze

  • Argentina

    La historia oficial

  • Argentina

    Desaparecidos

    (pracovní název)
  • Kanada

    The Official Story

  • Nový Zéland

    The Official Story

  • USA

    The Official Story

  • Velká Británie

    The Official Story

  • Austrálie

    The Official Story

Drama / Historický

Argentina, 1985, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kaylin
    ***

    Podle toho, co jsem o filmu četl, jsem si říkal, že by mě to mohlo dostat, že to bude emocionálně silné. No, ale nebylo. Nějak jsem se do filmu nemohl dostat, ty postavy mě nezaujal a já jsem ten příběh nedovedl prožít tak, jak by si rozhodně zasloužil. Myslím si, že je to trochu moje vina, ale prostě to nebyl tak silný zážitek.(4.1.2016)

  • YURAyura
    *

    2/10 Zralá učitelka dějepisu musí po několika letech své kariéry přehodnotit historii vlastní rodiny. Její noví žáci jí totiž ukáží, že není důležité jenom to, co vyčte v oficiálních knihách, ale musí sledovat i jiné prameny. Přes manželův nesouhlas se dává do pátrání po původu své adoptivní dcery, aby nepřímo odhalila dosud bezmyšlenkovitě ignorovanou část dějin své vlasti i lidí kolem sebe. Od začátku se celý film neskutečně táhne a sou užvaněností sice rozehrává několik nosných témat, ale téměř žádného se nedrží déle než 5 minut, aby pak zase mohl otevřít něco dalšího a položit jiné řečnické otázky ponechané bez odpovědi. Cenný bude hlavně pro ty, kteří tuto konkrétní dobu v 70.letech zažili, a proto film ocenili severoamerickou cenou, pro mladší žijící pouze v demokratické společnosti zůstává z podstatné části těžko čitelný a ve výsledku si z něj možná odnesou jenom příběh ženy zmítané vnitřním bojem rodina vs. pravda.(14.1.2009)

  • Kroupa
    ****

    K plnému porozumění filmu je zapotřebí znát historické pozadí, na které vrhnu světlo v zápětí. Ten, kdo ho nezná, pravděpodobně zažije ukrutnou nudu. Tento film není určen diváku obecnému, ale diváku znalému či přímo angažovanému. Nicméně je to film velice dobrý. Navzdory tomu, že se jedná o melodrama to není ždímačka na city, ani se tu neobjevuje příliš mnoho klišé. Historie - film se odehrává v přelomové době slábnoucí diktatury, kdy na povrch proniká rostoucí množství zpráv o hrůzných zločinech, jichž se vojenská junta dopustila s nástupem k moci. Vláda junty trvala jen několik let, tzn. že tyto zločiny se všechny odehrály z pohledu postav velmi nedávno. A nejen z pohledu postav, platí to i obecně - film byl natočen velmi krátce po přechodu demokracii, jedná se tedy o dílo, vyrovnávající se s nedávnou a mimořádně bolestivou minulostí, doslova tne do živého. Ačkoli je zápletka fiktivní, není to nesmysl, ale naopak se v něm nepochybně našla řada žijících lidí. Junta brutálním způsobem potlačila nejen aktivní opozici, ale všechny kritické jedince a lidi levicového smýšlení. Podobně jako o několik let dříve v Chile došlo k zatčení, únosu, věznění a mučení desítek tisíc lidí, tisíce byly zavražděny. Junta vytvořila atmosféru neustálého strachu. Vojáci zatýkali lidi bez rozdílu věku a pohlaví, nezřídka formou nočního únosu. Vězňové určení k likvidaci byli často zabiti svržením do moře z letícího letadla (viz výpověď důstojníka, který tyto lety prováděl, v knize "Flight"). SPOILER Zatýkány a mučeny (tzn. také znásilňovány) byly i těhotné ženy. Pokud se jejich děti dočkaly narození, byly jim odebrány a nabídnuty k adopci rodinám loajálním režimu KONEC SPOILERU. Matky, jejichž potomci "zmizely" (ať už to byly děti nebo dospělí), se začaly už v podmínkách diktatury organizovat ve sdružení jménem Madres de Plaza de Mayo, které ve filmu také sehraje svou roli. Jejich znakem je bílý šátek a zvyk v půl čtvrté ve čtvrtek obcházet náměstí Plaza de Mayo v Buenos Aires. Zajímavé je, že Madres v tom pokračují i dnes, čtvrt století od pádu junty, a to prostě proto, že se jejich děti nevrátily, jejich osudy nejsou prozkoumány a jejich vrazi potrestáni. Úpadek junty byl akcelerován porážkou ve válce o Falklandy, kterou provázely další mohutné represe. V době, ve které se odehrává film, již junta nemá dost sil na potlačení všech protestů, díky čemuž se mohou v novinách objevit zprávy o "zmizelých" a pořádat demonstrace, přestože jejich účastníci čelili neustálé hrozbě, že se ke "zmizelým" připojí (což se také stávalo). Jak již bylo řečeno, tento příběh je jedním z mnoha, které se v Argentině tou dobou odehrávaly. Samozřejmě je ústředním tématem filmu hledání pravdy a poté viny. Film není expresivní, násilí se v něm takřka neobjeví, stejně jako žádný voják, ale přesto se v náznacích ukáže vše podstatné, a to především převratnou atmosféru doby. Vysoce hodnotné je především zpracování viny - v roce '85 ústřední téma argentinské společnosti. Není jednoznačné, nesklouzává k černobílému rozdělování postav, neodsuzuje, ale naopak pečlivě vykresluje emoce.(5.12.2010)

  • mohamedsfinger
    *****

    Velmi silný a emočně vypjatý film. To, co zde musím vychválit, jsou herci a hlavně scénář, jenž je napsán opravdu bravurně a tak, že téměř každého donutí k zamyšlení nad tím, jestli je apatie a chůze s davem vždy dobrým řešením. Tvůrcům se opravdu podařilo téměř dokumentární věrností ukázat atmosféru Argentiny ve druhé polovině 70. let a přidat příběh, který svou neprvoplánovou naléhavostí dojme mnohého diváka. Více než dvacet ocenění včetně Oscara, tak dle mého, skončilo ve správných rukou.(11.5.2010)

  • Anderton
    ****

    Tak po tomto filme som zase o niečo múdrejší, čo všetko zahŕňala diktatúra v Argentíne som nevedel, väčšinou sa vo svete prepiera "slávny" chilský režim. Oficiálna verzia rozhodne boduje tým, že sa na udalosti pozerá očami tzv. vinníkov, čo ale aj z matky, ktorá nevedomky adoptovala násilne odobraté dieťa, robí minimálne ambivalentnú, či skôr až kladnú hrdinku. Dostatočný priestor dostáva aj jej, omnoho viac vinný, manžel. Film je síce sledom tak trochu opakujúcich sa sekvencií, každopádne žena prechádza značným vývojom. Spomeňte si pri záverečných scénach na tie, takmer až idylické, úvodné.(18.9.2019)

  • - Film získal Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film. (Pavlínka9)