Anděl zkázy

Mexická tvorba se mi zas až tak často pod ruky nedostává, ale když už se tak stane jde většinou o velice zajímavé a dobré filmy. Také tento film je neskutečně zajímavý a svým příběhem a dějem mě naprosto dostal. Jde o něco co jsem ještě asi nikdy v životě neviděl. Režisér Buňuel přišel s něčím, co v té době bylo zcela netradiční a nad čím zůstal rozum stát. Tento španělský režisér byl za svého života velice oblíbený. Natočil několik desítek filmů, z nichž skoro všem se dostalo velikých ovací a mnohé z nich patří mezi úplnou špičku světové filmové tvorby. Ve filmu máme možnost vidět i několik úmrtí o které jsme nebyli ochuzení. Nehledejte však zatím žádné postraní události, protože všichni zemřeli přirozenou smrtí. Žádní duchové ani masakry se nekonaly. Nelze ale přehlédnout scénku s pohybující se rukou, která se stala inspirací pro několik další filmů. Tato scénka byla příjemným zpestřením a jistě i hlavní prezentací nadpřirozena. Na efektech tento film jinak nestavěl, protože to nebylo ani za potřebí. Hlavní prioritou filmu je zcela jistě pochmurná atmosféra a chování postav. Herecké výkony jsou na velice dobré úrovni a právě ty stojí za úspěchem celého filmu. I samotná hudba musela ustoupit do postraní, protože by zcela jistě překážela. (07.05.2010)

Najprv musim napisat, ze sa vyznam do surrealizmu a je to pre mna len dalsi - izmus /spolu s dalsimi 70imi - izmami/. No n ale Bunuela povazujem za velikana europskej, ba mozno aj svetovej kinematografie, a preto padla moja volba na dalsi Bunuelov film, tentokrat El Angel Extreminador, po nasom Andel Zkazy. Par ludi v blizsie neurcenom case a priestore sedia na spolocenskom vecierku. Ked sa tento skonci, tak jaxi nikto sa nema k odchodu, a vsetci sa len ponevieraju kade -tade. Prespia a rano sa scenar opakuje opat. Surrealizmus krasny presne tak ako to mam rad. Sceny s bielou pohybujucou sa rukou su fascinujuce aj po vyse 50 rokoch a dialogy su proste tuna vyborne, prakticky im niet co vytknut. Hlavnou devizou filmu su suverenne herecke vykony, surrealizmus a pochmurna atmosfera : 85 % (17.05.2016)

Na Luisi Buñuelovi je pěkné to, že i v tomhle svém surrealistickém období byl schopný natočit filmy, které jsou v určitých ohledech divné, ale stejně tak jsou smysluplné a někdy i docela hlubokomyslné, a to nemyslím negativně. Tenhle snímek je o lidském životě, o tom, kam směřujeme a je to podáno zajímavě, a doplněno specifickým stylem a scénami. (12.11.2016)

Tento, ve své podstatě, dokonale iracionální paradox připomíná dílo Franze Kafky. Jeho individuální hrdinové přijímají uděl, který jim je dán, lépe řečeno nedokáží se proti němu vzbouřit, nedokáží najít sami sebe, svou osobnost. Formálně se Anděl zkázy blíží žánru katastrofického filmu - skupina lidí je uvězněna na malém prostoru bez reálné možnosti záchrany. Pocit permanentního ohrožení, ponorková nemoc, plížící se šílenství, nenávist a zuřivost . (22.01.2010)

Nic nekonsternuje slušně vychovaného člověka natolik, jako nemožnost odejít z místnosti, když večírek skončí. Dokonce je pak gentleman nucen dělat strašlivé věci, nad kterými zůstává rozum stát a není mu pomoci. Bonton jde stranou, ke slovu přichází přehnané reakce a objevuje se potlačovaný pud sebezáchovy. Konec je pak krásně mrazivý, vždyť možných kombinací je tolik. Ten film vůbec není intelektuálský, Buñuel samotný by kavárenské intelektuály vyválel v dehtu. Pouze popírá veškeré hranice normálnosti a reality, proto je pro mnohé obtížné na jeho hru přistoupit. (Kromě toho, Anděl zkázy je nádherný titul, pochází z Apokalypsy) (21.08.2010)