The Last Theft
Obsahy(1)
Černá groteska Jiřího Barty o nenasytném zloději, kterého touha po zlatě zavede do světa iluzí a klamů. Krátký film J. Barty je vlastně hraným filmem s minimem animace a přece s maximem výtvarného výrazu. Výtvarné je nejen scénické aranžmá, maskování aktérů a záběrová kompozice, ale především kolorit, jenž dává této hororové moralitě o tom, jak kosa lačnosti narazila na kámen krvelačnosti, další dimenzi ironického nadhledu. Jde o černou grotesku o zaslepeném lupiči, který je posléze svými obětmi z onoho světa okraden o to nejcennější, o vlastní krev. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Toto mě tak neskutečně rozsekalo, že absolutně nedokážu pochopit, jak mohlo něco tak krystalicky geniálního vzniknout. Každá vteřina tohoto skvostu tak přetéká nezměrnou krásou a netušeným děsem, že jsem v pokušení napsat, že jsem lepší horor snad v životě neviděl. Umřel jsem u něj hrůzou a estetickou slastí. ()
Ubrat minimálně pět minut a budu spokojen, nápad totiž dle mě nemá na to, aby sám od sebe utáhl dvacet minut a zpracování je sice dobré, ale ne tak závratně, aby dokázalo vyvážit přemrštěnou stopáž. Upřímně, od spojení dvou vynikajících českých animátorů bych rozhodně čekal víc, skoro jakoby Bartovy nesedla absence loutek, škoda, myslím si, že pokud by loutky byli použity, nebo pokud by si Mergl Poslední lup natočil sám, byl by výsledek lepší. ()
Nechci tvrdit, že pointu si J.Bárta a V.Mergl vypůjčili z Ohavného Dr.Phibese, ale i kdyby, mně to vůbec nevadí. Mistrné skloubení Bártových obrazů s herci a hudbou vytvořilo i dnes působivý...horror? Kdysi mne hodně strašil, dnes ho obdivuji. S jakou grácií se chopil F.Husák postavy krvavé hraběnky, je obdivuhodné. Barevné filtry, stylizace, horrorové prvky - pavučiny, pavouci, holé větve v mlze, šerosvit... Něžná nožka sešlapuje šlapadlo zas a znova a malé děvčátko se již nemůže dočkat. Jeho úsměv je však poněkud zubatý... ()
Veksláckej zlodějíček s mimořádně nechutným řídkým sumčím knírem byl extra slizkej a šíleně osmdesátkovej, že by to na horor stačilo samo o sobě, a já mu přál krutou smrt. Zklamán jsem nebyl, jen klidně mohla být o něco hroznější. K tomu výtečná Kocábova hudba, práce s kamerou a barvami a František Husák v barokním a nemocničním. To by se Heduš divila, co dělá Ludva po nocích. Působivé. Zatraceně působivé. ()
Poslední lup je výbornou volbou pro milovníky filmových experimentů, hříček a výtvarně pozoruhodných snímků. Děj je podružný,rozhodující je atmosféra tajemna a karikované dekadence, kterou vytváří množství bizardních rekvizit, hra světel, kolorované pozadí a podmanivá hudba. Samotná zápletka je vlastně jen na 20 minut prodloužená anekdota o potrestané chamtivosti, ale díky obrazové originalitě a výtvarné kompozici je Posledí lup přesně tím druhem filmů, které mě oslovují. Škoda, že jsou takovou vzácností...Stroj na vysávání krve bude navždy patřit do zlatého fondu mých filmových vzpomínek. Celkový dojem 95%. ()
Galerie (3)
Photo © Krátký film Praha
Reklama