Nůž v hlavě

Berthold Hoffmann, význačný správce svého biogenetického statku, se stane nepravým mužem v nepravé situaci. Stav věcí je ale vždy složitější, než se může zdát, ačkoli mnozí rádi tvrdí opak a když se navíc Kopf odpojí od Körper und beginnt alleine zu denken, může se v ní objevit i Messer. Je až k nevíře, že film, vyjadřující se k tolika tématům a zároveň s nimi polemizující, podmíněně i nepodmíněně dobou, zůstává přesto v závěru brutálně úderný ve svém vyznění. Dopomáhá k tomu mimo neméně skvělých stylistických kvalit i dokonalé rozvržení vedlejších postav po šachovnici, nad kterou sedí, ostatně jako vždy, stát. (01.04.2020)

Téma ľavicového odporu (miestami až teroru) voči autoritám moci - polície a vlády v západnom Nemecku 70. rokov je nepochybne filmovo atraktívna. Tu však tvorí práve len atraktívnu kulisu. Ústredným je príbeh liečby ťažko raneného muža po zásahu polície v mládežníckom klube. S poranením hlavy, poškodením motorických a rečových funkcií a čiastočnou amnéziou, sa učí odznova základným životným úkonom a komunikácii. Alebo len blafuje, v snahe vyhnúť sa väzeniu? Príbeh spracovaný zaujímavo, no kráča, vrátane vyústenia, odnikiaľ nikam. Zaujímavým tak zostáva prevažne atraktivizujúca aktivistická súčasť filmu. Tá vystihla nepríjemné dozorujúce praktiky polície v nemocnici, evokujúce všadeprítomne dohliadajúce orwellovské veľké oko. Popri tom je poukázané i na rozpačité chovanie hipíckych komunistických rebelov, využívajúcich zranenie hlavnej postavy k akciám, podnecujúcim násilný odpor voči polícii. Prílišné sústredenie sa na hlavnú postavu, ktorá však nemá až tak veľa k ponúkaniu, pretože všetko jej konanie ostáva nedopovedané a bez ponúknutia riešenia ústi do takého tohto hmlisto neurčitého artu, ktorí zbožňujú intelektuáli, no v skutočnosti k nejakej extra zmysluplnosti, a zväčša ani k diváckej umeleckej katarzii nevedie. 55% (27.12.2020)

No, bylo to spíš za tři, čekala jsem politický thriller a dostala roztahané cosi - v pokročilou hodinu a ve stavu únavy, kdy jsem to sledovala, může mít něco takového na vnímání a hodnocení filmu velký vliv. Potěšil mě ale nejistý konec a zneklidňující hlavní charakter, takže celkový dojem je pozitivní. (01.12.2010)

Biogenetik Hoffmann (Bruno Ganz) je během policejní razie v domnělém konspiračním mládežnickém centru postřelen. Těžké zranění mu přivodí ztrátu paměti a řeči. Po probuzení z komatu, si ale uvědomí, že je vystaven spekulacím kolem vlastní identity a tuší, že něco není v pořádku. Policie a média ho považují za nebezpečného teroristu, kterému jeho původní profese slouží jen jako kamufláž. Přátelé Hoffmanna popisují jako neškodného vědce, který musí čelit nemilostnému policejnímu teroru. Levicovou scénou je Hoffmann vnímán jako mučedník. Hoffmann, stojící pod neustálou policejní ochranou, se však brání jakýmkoli pokusům o manipulaci s jeho osobou. Tak jak se učí znovu mluvit a psát je pro něj stejně tak namáhavé jako nalezení svojí vlastní minulosti. Pomalé tempo vyprávění svědčí obzvláště scénám, kdy se Hoffman znovu učí základním lidským návykům. (29.01.2009)

Skutečně tísnivý film. Přitom jsou mantinely příběhu jasně nastaveny: buď je Dr. Berthold Hoffmann terorista nebo nevinná oběť; buď je dláto pilník nebo nůž. Buďto se soma oddělila od psyché nebo je to všechno jen podivná zmatená hra. Filmové paradigma si nedovedu vysvětlit jinak než na pozadí střetu německé mládeže s Leviathanem (stát dle Hobbese) vrcholící vznikem a činností anarchistické skupiny RAF. (19.12.2020)