Gloomy Sunday - Ein Lied von Liebe und Tod
Szomorú vasárnap
Smutná nedeľa - Pieseň o láske a smrti
Gloomy Sunday
Režie:
Rolf SchübelScénář:
Ruth TomaKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Detlef PetersenHrají:
Erika Marozsán, Joachim Król, Ben Becker, Stefano Dionisi, Rolf Becker, Wanja Mues, Sebastian Koch, Ulrike Grote, Dorka Gryllus, András Bálint, Stefan Weinert (více)Obsahy(1)
Snímek, který nás zavede do Budapešti 30.let, vznikl podle románu Nicka Barkowa "Das Lied vom traurigen Sonntag". Je nejen příběhem osudové lásky jedné ženy ke dvěma mužům, ale i příběhem o zrodu jedné z neslavnějších písní světa, jež získala hořký přívlastek "hymna sebevrahů". Krásná Ilona a její přítel László vedou vyhlášenou a elegantní budapešťskou restauraci, kam přicházejí za skvělými jídly ti největší prominenti, včetně vysokých důstojníků nastupující nacistické smetánky. Jednoho dne se tam objeví i pianista András, který zaujme Lászloa svým procítěným mistrovstvím. Z citů melancholického mladíka s uhrančivým pohledem, který se neubrání lásce ke krásné Iloně, se jednoho dne zrodí stejně melancholická píseň Smutná neděle. Její historie je právě tak pohnutá jako doba, v níž vznikla. Za jejích tónů opustilo dobrovolně tento svět mnoho lidí a píseň se stala prokletím i pro jejího tvůrce. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
Skutočne podivný milostný trojuholník. Tomu som síce neporozumel, ale tá pieseň je naozaj dobrá. Magická a atmosferická. Film je historicky nepresný, dokonca až fikciou. V každom prípade to ale neznižuje jeho kvalitu a naozaj sa človek zamyslí nad silou umenia, hudby ale aj literatúry, keď obdobne v minulosti Goetheho dielo Utrpenie mladého Werthera vzbudilo v Nemecku vlnu samovrážd. Mimochodom veľmi obľúbená kniha Napoleona, ktorý často s Goethem o diele pojednával, pretože sa mu nepáčil jej koniec. ()
Hymna sebevrahů mi ani na moment nepřišla beroucí dech, natož život. Nezasáhlo mě to tak, jak by mohlo, protože ve stejném duchu se nese celý film: hezké, ale příliš učesané. Joachim Król je ale herecky velmi zajímavý a Budapešt, kterou si ze svých průjezdů pamatuji jako šedivé město, jsem díky kameramanovi dostala chuť lépe poznat. 70% ()
„S posledním výdechem se vrátím do svého domova, bezpečně putuji zemí stínů…slib mi, že to neuděláš!“ - „Ne, dokud budu mít tebe.“ Komplikovaný milostný trojúhelník, těžká doba a osudová melodie. Je mi jedno, že je film pouze inspirovaný skutečností. I aura obklopující onu melodii mě příliš nevzrušuje, ta píseň spolu s (pravým) textem obstojí i bez toho. Pocitový film na jedné straně s pořádně slizkým Hansem (jeho zrady mu ještě dodaly na zrůdnosti), na druhé sympaťákem Lászlem, jehož velkorysost jsem obdivoval, a přitom mu dal v lecčem za pravdu. Oceňuju i hořkosladkou tečku na závěr (užil jsem si ji), naopak škoda té němčiny. Za mě solidní 4*. „Myslím, že jsem právě porozuměl vzkazu Smutné neděle.“ - „Ten, který András vždy hledal?“ - „Ta píseň myslím říká, že každý člověk má svou důstojnost. Jsme zraňováni, uráženi. A můžeme to vystát tak dlouho, dokud nám zbývá poslední kousíček naší důstojnosti. Ale pokud už zbývá pouze hrst těchto útržků…možná je lepší odplout z tohoto světa. Odejít…ale důstojně.“ ()
Niečo na tej piesni podivné naozaj je aj keď jej história je dosť rozdielna. Treba si vypočuť originálnu nahrávku z roku 1933 a preložiť text - a obraz je zrazu úplnejší. (pôvodný originál piesne: http://www.youtube.com/watch?v=p50EsuX_qiE a jej text v maďačine a angličtine tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Gloomy_Sunday) ()
Na tomhle filmu se mi líbily především 2 věci: Jednak samotná skladba, Smutná neděle k filmu sedí jak ulitá a nebýt ní, asi nedám tak vysoké hodnocení. Druhou věcí je prostředí maďarského hlavního města Budapešti, pohledy na jeho zvláštní panorama za zvuků Smutné neděle jsou nejkrásnějšími partiemi filmu. Samotný děj je velmi nápaditý a přináší další trochu odlišný pohled na německou okupaci. Bohužel se v něm však nachází poměrně dost hluchých míst, takže se semtam můžete nudit. To je ale asi jediná chyba jinak výborného filmu. ()
Reklama