Hodně štěstí, pane Veliký

[KVIFF 2022] Tohle je asi ten typ filmu a hlavně humoru, do kterého budu muset ještě dospět. Vyzrát. Problémy středního až vyššího věku se mě zatím ještě netýkají a dalo by ser říci že téma sexu v tomto věku je pro mě tabu. Film to celé shrnuje a podává do nového milého světla jak je na divadlo zvykem. Je to dynamické, snadno utíkající, humorné, stydlivé a průběžně otevřenější. Film v něčem milý, ale jak říkám. Já ho asi nedocením tolik. A můžu si za to sypat popel na hlavu. (10.07.2022)

Zteřelé poštěváky sobě. Celou hrací dobu jsem pro zachování seksuálního zdraví urputně vypínal veškerou představivost diverzními myšlenkami na zhnisané opruzeniny a srací porno, přičemž se vroucně modlil, aby některá tabu prostě zůstala raději na věky tabuizovaná. Bylo mi to však hovno platné, protože ty dvě peklotyčné krasavice v nejlepších letech (scénáristka a režisérka, jen si je vygůglete), na mě po hodině a půl prázdně přitroublých a velmi rádoby šokantních mindrácích zoufale nemrdaných popřechodových machen alá Žena a život stejně ten fulfrontál stoleté Emy, která bývala odporný babochlap už před třiceti lety a třiceti kily, naprudko vybalily. Teď nebudu mít minimálně měsíc chuť na řízek a kdo ví, kdy dostanu z patra tu fantomovou pachuť žluklé makrely a z nosu pach kočkami prochcaného koberce. Že jsem si, já kokot, raději nepustil nějakou reportáž z masového hrobu nebo něco o bércových vředech! Ta džigoloteřina je zjevně někdy dost ohavné povolání, možná i horší než třeba nemocniční uklízeč biologického odpadu, snad poprvé spatřuji drobné pozitivum migrace ze severní Afriky, protože někdo to holt dělat musí, a mnohokrát jsem byl na egyptských či tuniských plážích, plných samostatně seksuálně cestujících aseksuálních Em a jiných tlustých starých Němek, svědkem toho, že ti kluci, důkladně otrkaní kulturně tradičním drobným hospodářských zvířectvem, se za trochu vydržování neštítí opravdu ničeho. Doufám, že ten Ir jako poleno dostal za to hrabání se v Emině kafilérii aspoň pořádné příplatky. Každopádně krom všeho toho brutálního vizuálního teroru na hranici snesitelnosti se navíc jedná o nudnou snůšku náhodně losovaných emancipačních a surreálních pičožvástů, a je přinejmenším úsměvné, jaxe tu do toho některé cílové hospodyňky a gejové dokázali hezky položit tvrdíc, jak je to realistické a ze života. Jo, možná z Rytmu života. Nicméně bezvýhradně souhlasím, že každá žena by měla milovat své tělo a být na něj hrdá! Akorát některé by jej rozhodně neměly nikomu ukazovat! NIKDY!!! (06.09.2022)

Jedno z príjemných prekvapení minuloročnej ponuky našich kín (aspoň podľa ohlasov) je citlivo nakrútená dramedy s výbornými hercami a netradičnou témou. Avšak iba máločo ma vo filme prekvapilo, išlo sa v podstate v jedinej možnej stope, akú príbeh ponúkal a nakoniec je to asi dobre. Nevýhoda je v tom, že ak by ste urobili experiment, pozreli si film bez zvuku a sami doplňovali, o čom sa asi tak postavy rozprávajú, tak by ste sa zrejme častokrát trafili. (22.04.2023)

Je tomu už pár měsíců, kdy jsem na tento film narazil a hned na první dobrou mě zaujal námět. Postava, kterou tu hraje Emma Thompson v životě nezažila orgasmus a po smrti jejího manžela si objedná gigola, který by jí ho měl v jejich letech zajistit. No? Proč ne. Mohla by to být sranda. Nakonec je to tu ale víc vážnější, příběhové a dialogové, než by mě vůbec napadlo. Vlastně je to dialogovka jak vyšitá, k tomu vysloveně povedená. (07.02.2023)

Komedie je stále mým nejoblíbenějším filmovým žánrem a velmi mě mrzí, že těch kvalitních v posledních letech vzniká jen pomálu. O to raději jsem za každou výjimku - a toto je jedna z nich. Trochu jsem se po přečtení obsahu obával, že to bude jenom trapné. Naštěstí se nic takového nenaplnilo. Emma Thompson, ale i Daryl McCormack to zvládli opravdu s grácií. Je z toho film, u kterého se sice divák nebude smíchy popadat za břicho, ale užije si příjemnou a svěží konverzační zábavu. A to rozhodně není málo. (19.02.2023)