TBH

To fakt nejde. Jeden bod za snahu, kterou zabijí tak neuvěřitelné amatérské provedení, že by to ČT měla publikovat jedině s omluvou všem poplatníkům. Opravdu neskutečný neživotný herecký výkony, že Svarta, co má dost, je životnější, neexistující dramaturgie, postavy, že by se za ně i Harlequin styděl a člověk by je nikdy nechtěl znát. Jediný, co se České televizi povedlo, je vykreslit dnešní mládež jako bezduchou bandu debilů a samolibých odporných samožerů, což jde nejvíc vidět na postavách, které mají asi být nositeli nějaké morálky (nejvíc nesympatická postava historie, aktivistka Mája, u které nevím, jestli autoři byli natolik sofistikovaní a dělají si z ní po celou stopáž seriálu prdel...vzhledem k tomu, jak na mě působil zbytek téhle spatlaniny, tomu ale nevěřím...). No masakr. Za mě jasný žánr "tak špatný, až je to dobrý". Dávám jednoho florbal homouše, o kterým asi nikdo nemá vědět, že je homouš, ale je jasnej homouš na tři kilometry daleko. A 75 % castu už by nikdy nemělo nikde hrát :-D. Edit: Tady někdo v komentářích použil slovo showrunnerka mluvíc o tvůrkyni tohoto seriálu. Tak to jsem se smíchy málem pochcal... Druhej edit: V sedmým díle mi došlo, že snaha se tentokrát necení. Je to tím, že musí žít v Brně, nebo mám opravdu věřit, že všichni mladí jsou dnes tak hnusně zlí a agresivní? Já být aktuální mládeží, podám na showrunnerku (cha) žalobu pro nactiutrhání. A ve chvíli, kdy nejšustivější postava v dějinách scenáristiky řekne KMON LUKY, DEJVID BOWIE, s přízvukem u KMON tak otřesným, že by to hůř nevystřihla ani má zesnulá babička, se ve mně údiv spojený s ironickým úsměvem proměnil v temnou nenávist a já přemýšlel, kam bych napsal oficiální stížnost. BRÁT SI V NĚČEM PODOBNÝM DO HUBY BOWIEHO?!? To jste posrali a je to osobní. (01.03.2022)

Daleko lepší, než jsem čekal, ale naopak mnohem horší, než bych chtěl. Atmosféra a výběr témat vyšperkované, spousta zajímavých poukázání, poselství překvapivě jakž takž přijatelné. Ale scénář je tak otřesně nevypilovaný, až to bolí. Je zmatený v celkovém ladění (nejdřív příliš pesimistický až nihilistický, na konci se zas hezky poskládá tým „dobráků“, kteří drží pospolu - což nechci brát jako závěr, protože s těmito charaktery postav to nejspíš dlouho nevydrží), šíleně neautentický (tak špatně umístěné anglické výrazy ve větě bych coby cílovka nikdy neřekl) a hlavně s tak trochu splývajícími postavami, které dělají vždycky všechno najednou. Všechny jsou jednu scénu králové a královny empatie, druhou zas apatické svině, třetí takoví neutrálové, pak možná řešitelé všech konfliktů. A všechny mají obrovskou oblibu v naštvaném odchodu uprostřed konverzace. Své vlastnosti by si fakt měli víc rozdělit, v tom přece spočívá síla postav ve fikci. Osobně mám taky obrovský problém s vyselektováním oblíbenců z celého ansámblu studentů, zbytek z nichž jen tak postává na pozadí, a někdy dokonce i na popředí záběrů - vousatec, někteří z fotbalového klubu, skupina bičiz, večírek. Ti většinu stopáže jako by neexistovali a diváka vůbec nemusí zajímat. Jenže není to náhodou týž problém, který se řešil u postavy Tondy? (07.03.2022)

Nápad přiblížit se vším všudy svět dnešních teenagerů jistě dobrý (i když třeba konverzace ze sociálních sítí, co se divákovi promítají přímo na obrazovce, už po Marty is dead a dalších počinech propojených s kyberprostorem, přece jen dnes už také nezaujmou tolik). V mladých neokoukaných hercích bych viděla velký potenciál. Ale někdo by jim musel napsat dialogy, kterým by se dalo věřit, v příběhu, kterému by se dalo věřit. Tohle na mě působilo hrozně překombinovaně, nuceně. A fakt si nemyslím, že by to bylo jen tím, že jsem jiná generace (občas s nějakým teenagerem jako do styku i přijdu :D). Ač rádoby to mělo být asi celé hrozně přirozené, ono asi není potřeba (a právě nepomáhá té věrohodnosti) narvat do jedné školy mezi pár mladých lidí veškeré myslitelné problémy dospívajících dneška od šikany, přes coming outy až po ekologický aktivismus a do toho to okořenit opravdu velmi pravděpodobným střeleckým útokem (a to ty problémy rozhodně nechci jakkoli zlehčovat, pouze vyjadřuji, že když se všechny koncentrují na jedno místo, stává se z toho možná spíš trochu parodie)). Nevím, možná by to právě třeba s těmi lépe napsanými dialogy a chytřejším scénářem prošlo, takto toho ale bylo prostě nějak moc a málo (vzhledem např. k takovému rozplizlejšímu rozuzlení) zároveň. Trochu blbé také je, když nedokážete jako divák sympatizovat s žádnou postavou a vlastně vás tam jeden vedle druhého více či méně štvou nebo vám jsou jedno. Je to asi z různých důvodů, zejména ale proto, že se k sobě prostě chovají, až na světlé výjimky, hnusně a značně to už podle mě překračuje nějaké meze "obyčejných" výstřelků mladých lidí, co neví, co se sebou. A také působí hrozně neuvěřitelně tím, jak se v příběhu několikrát dle potřeby se svými postoji, charaktery atp. otáčejí o 180 (nebo klidně i 360) stupňů. Co vám pak vlastně v té minisérii k tomu dívání zbývá? Po pravdě moc nechápu ty superlativy, co se okolo toho vyrojily, podle mě to prostě není moc dobré a své dvě hvězdy dávám za přece jen do značné míry originální nápad a talentované herce (bez nichž by to bylo možná úplně nedívatelné). 40 %. (22.02.2022)

Přesto, že zde teenageři svým zcela neempatickým a hovadským jednáním připomínají spíš americké seriály, se mi to herecky a společenským přesahem líbí. Pravda, některé teze jsou zde podány poněkud strojeně, ale účel to asi plní. Ne, nevěřím, že dnešní mladí jsou taková hovada, jako v tomhle seriálu. (22.03.2022)

Trochu SKAMu může po těch letech a x kopiích po celém světě vypadat úsměvně, ale naštěstí to zas tak podobné nakonec není. Spíš je tam víc z DROPu, takže je to našemu prostředí bližší. Ten "střelecký útok" může vypadat jako něco, co patří spíš do americké tvorby, ale opět tvůrci ukázali, že jsme doma. Výborně zahráno, vhodně doplněno hudbou, skvělě vybraná lokace. Drobnou výtku bych měl k příběhu Pavla a Lukáše, kde mi v jisté chvíli úplně nesedělo Pavlovo chování na to, že jsou kámoši od mala. Tady byla evidentní snaha o drama a natažení děje, ač v reálu by to tak nejspíš nebylo. Závěr příběhové linky Roba mi taky úplně nesedl, ale možná je to o to víc reálnější. A když Nessa prohlásila "Ty vole, já se snad rozbrečím", nemohl jsem jinak, než souhlasit. Na naše poměry rozhodně výborný počin! (18.02.2022)