A ciascuno il suo
We Still Kill the Old Way
Režie:
Elio PetriKamera:
Luigi KuveillerHudba:
Luis BacalovHrají:
Gian Maria Volonté, Irene Papas, Gabriele Ferzetti, Salvo Randone, Luigi Pistilli, Laura Nucci, Mario Scaccia, Leopoldo Trieste, Valentino MacchiObsahy(2)
Za vraždou z vášně v přímořské vesnici odhaluje mladý profesor politický atentát. Každému, co mu patří začíná lovem, při němž je zastřelen záletnický lékárník Arturo Manno a jeho přítel, doktor Antonio Roscio. Zatímco maloměšťácké smýšlení chápe násilný čin jako vraždu z vášně, levicový profesor Laurana, ztvárněný charismatickým Gianem M. Volontem, vede pátrání na vlastní pěst jiným směrem. Laurana postupně rozmotává spletitou síť poměrů a intrik, které vesnici vládnou, a za na první pohled obyčejným mordem odhaluje politické pohnutky. Sám se přitom dostává do hledáčku atentátníků a podléhá nebezpečnému šarmu femme fatale Luise Rosciové, vdově po zavražděném Mannovi.
Morální patron a klasik italského filmu, Elio Petri, získal za svůj snímek Každému, co mu patří cenu za scénář na canneském festivalu roku 1967. O čtyři léta později obdrží Petri Oscara za nejlepší cizojazyčný film s Podivným vyšetřováním. Nedlouho nato, roku 1973, si už tentokráte z Cannes Petri odnáší hlavní cenu za snímek Dělnická třída jde do ráje. Každému, co mu patří dobově zastupuje odvážnou kritickou sondu, namířenou nejen proti mafii a zkorumpovaným politikům, nýbrž také církevním představitelům. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Jednoznačně to slabší z italské krimi mafio scény. Nechápu dramaturgii ČT, která si tenhle nemastný neslaný snímek vybere do vysílání a ještě k němu vyrobí tak slabý dabing. Hned několik dabérů asi tak o generaci nesedí na postavy. Pokud neměli na Kavčích horách dostatek starých hlasů, měli k tomu holt nasadit titulky. Laurana je špatný hlavní hrdina, nevýrazná postava, a žádná další důležitá ve filmu není. ()
Moc mě to nebavilo. Hodně zdlouhavý úvod tady nemá žádnou větší funkci pro vcítění se do postav, a postavy Volontého mi bylo líto, jak měl jasné řešení před nosem, ale to víte, Sicílie, horké hlavy a všichni myslí spíš penisem (a břichem). Vůbec mi přijdou lidi jižní Itálie a Sicílie takoví divní - něco jako Japonci: udělají si nějaké normy, které nikdo nedodržuje, ale za jejichž porušení jsou schopni se vyvraždit, každý je něčí bratranec nebo sestřenice, až se v těch pokrevních svazcích divák ztrácí, každopádně ví, že nasrat třeba dědečka je riskantní, protože jeho syn může být advokátem a bratranec kněz z pistolí, a jak se budou cítit jako rodina uraženi, zle skončíte. Film je opět depresivně bezvýchodný, a hlavní postava sice sympatická svou snahou přijít věcem na kloub, ale jako by tam nežil a netušil, že namočit si čumák přijde jednoho zle. Ani krajina a kamera mne moc nezaujaly a Irene Papas mi přišla jako přeceňovaná vamp - jednu dobu hrála pořád stejné role navenek chladných, ale uvnitř chtivých vdov. Ve filmu mi taky vadilo, jak rychle z něj zmizela policie. ()
Gangsterská napolitánská detektivka, opírající se o dobrý scénář a dobrou zápletku. Gian Maria Volonté, přestože to není jeho vrcholná role, hraje přesvědčivě naivního profesora, který se pustí do boje proti všem - protože všichni ostatní jsou mafiáni. Mafiáni (a politici a církevnící a ...) samozřejmě nejsou většina, ale jsou to ti, kteří jednají, zatímco skutečná většina jsou ti, kteří mlčí a mezi elitu se nepletou. Profesor Lauran je jako levičácký hledač pravdy, kterého (z oné elity) nikdo neodmítá, ale také nikdo nepodpoří, který tak působí - nebo se plete - tam, kde nemá a požaduje to, co je tu nemístné a nepatřičné, odsouzen doslova k roztrhání těla. Na anonymu totiž nedocenil, že pod slovem Morte se na rubu skrývalo další varování: "A ciascuno il suo - Každému, co mu patří". ()
Přišlo mi to jako adaptace rozsáhlejšího románu. Tedy jsem měl dojem, že těch postav je tu moc a občas jsem v nich měl zmatek. V každém případě je zajímavé sledovat dusnou sicilskou vesnici, kde každý zná každého, z pohledu možná jediné místní postavy, o které to neplatí. Gian Maria Volonté je jako poněkud naivní profesor výborný, totéž platí o kameře a hudbě. Jeden z prvních italských filmů o mafii každopádně za vidění stojí (70%). ()
Za reziserov kvalitnych poliziotteschi filmov povazujem aj Umberta Lenziho, aj Stelvia Massiho. No a tuna reziser Elio Petri natocil dalsie genialne poliziotteschi - film zacina volne a to vrazdou lekarnika. Nasledne sa rozbieha vysetrovanie, a nie hocijake - splet udalosti je zamotana, vladnu intrigy a myslim ze aj klamstva. A nie je to obycajna vrazda, je za tym mnoho viac. Perfektna Petriho rezia je samozrejmostou, film ma perfektnu kameru, tempo neda oddychnut a nepolavi ani v strede. Dialogy su masakrozne dobre - fakt tak perfektne rozhovory som uz dlho nepocul. Herci su potom kapitola sama o sebe, hlavne najlepsia bola trojica hercov. Zacnem prvym, Gian Maria Volonte /Mam Strach 1977, Podivne Vysetrovani 1970, Atentat v Parizi/ v roli vysetrovatela, druhym tahunom bol Gabrielle Ferzetti /Gli Intoccabili, On Her Majesty Secret Service, Tenkrat na Zapade/ a tretim dolezitym clovekom bol Salvo Randone /Delnicka Trida jde do raje, Desata Obet 1965 a Gli Intoccabili/. K tomu este slusna zenska Irene Papas.Kultove poliziotteschi, ktore nase SK a CZ telky trestuhodne obchadzaju . 100 % ()
Reklama