Niagara

Noir svůdný jak svojí lokací (vodopády + Rainbow Cabins) a v Technicolor obrazu, tak osudovou "selfish, manipulative, heartless, lusting bitch" (česky řečeno: p*čou) v podání Marilyn. Nutno říct, že Jean Peters je neméně sexy tahák, děj má celkem spád a finále zaboduje v napětí. ♪♫ (08.09.2020)

Zvolit romanticky profláklé, až prefabrikované místo, kde páry masově trávívaly svatební cestu, jako dějiště rozpadu nefunkčního manželství, je samo o sobě vtipný a ironický nápad. Setkání jedné zdravé americké dvojice jak z reklamy na optimismus s druhým párem, který je prolezlý zkažeností a deziluzí, vytváří značně třeskavou směs. Jako voda nezadržitelně teče v prudkém proudu k vodopádu, ani tady se nedá zabránit tragédii oboustranně zraňujícího vztahu. ____ V manželském páru psychicky narušeného žárlivého veterána a po svobodě a dobrodružství toužící kokety se dá stejně dobře fandit oběma, oba je nenávidět, anebo si vybrat svého favorita a druhého zavrhnout. Vinu ale nesou stejnou. Vyzývavá Marilyn (tady vrtěla pozadím tak mocně, až působila jak parodie na sebe sama) a nezvladatelný Cotten rozehráli partii, která končí na zvonici v atmosféře téměř navozující pozdější Vertigo. ___ Od střetu na zvonici vůbec film nasadí temnější způsob vyprávění, mnohé nechává domyslet si divákovi a drásavé napětí vzbuzuje zdánlivě neutrálními záběry na kliky dveří, tichá lanka zvonkohry.... ve spojení s předešlým dějem, který dává tušit, že pod klidným povrchem právě zuří boj na život a na smrt. ____KOUSEK DĚJE Závěrečný pád do slova a do písmene strhne zoufalou trosku muže na úplné dno, odkud není návratu a on se o to ani nepokusí. Tahle opožděná svatební cesta přinesla šťastnější manželské dvojici nečekané rozšíření obzorů. /21. 10. 14./ (21.10.2014)

Přijde mi, že to v Niagaře mojí oblíbenkyni MM úplně nejvíc kdy slušelo, je tam neskutečně svůdná. Scéna v růžových šatech je přenádherná! Jak tam tak stojí, opřená o dveře, v přiléhavých, sytě růžových šatech, přivřené oči s dlouhými, hustými, černými řasami, na rtech nejméně pět vrstev rtěnky s vysokým leskem, vítr si jemně pohrává s jejími zlatavě blond vlasy - tohle prostě byla, je a bude ta nejkrásnější ženská na světě! A vůbec je mi sympatické, že je to film-noir, navíc barevný!, moc pěkně se na to kouká. (21.07.2016)

NOIR FILM KOKOŘÍN 2013. Barevný film, jehož noirovost je dána především formálním uchopením některých scén. Děj není příliš komplikovaný (a dle mého názoru je v něm nejméně jedna výrazná trhlina), ale je to všechno natočeno dostatečně působivě, abyste se ani chvilku nenudili (k působivost samozřejmě přispívá i prostředí Niagarských vodopádů). (26.08.2013)

Jeden z tých filmov, kde hlavnú úlohu suverénne preberá prostredie (napr. les v Blair Witch, zámok v Zámku hrôzy, kocka v Kocke, voskové múzeum vo Waxwork, architektonické dekorácie v Dark City, sídlisko 3.kategórie v Candymanovi, interiéry v Inferne). Takmer neustále burácanie Niagary tu v podstate nahrádza zvukové efekty a hudbu vôbec. Vodopády sú tiež skvelou obrazovou metaforou vášne i nešťastného osudu, s nezadržateľnou istotou sa rútiaceho nadol. Záverečná scéna, v ktorej sú vodopády nasnímané tak, aby vytvárali dojem víru či lievika je geniálna a asociuje Poeovu poviedku Zostup do Maelstromu. Niagara je jedným z posledných filmov noir, tu v Technicolorovom prevedení. Myslím však, že čiernobiela by mu prospela viac, no chápem, že absolútnou prioritou bolo ukázať červeň rúžu Marilyn Monroe... Skvelo nakrútený skvelý príbeh, Marilyn ako záporák, Marylin hrajúca dobre (!), najlepšie vyzerajúca Marylin (pred mestskou márnicou), brilantne zaranžovaná scéna vraždy, "vlhká" atmosféra, hlavná hviezda filmu "eliminovaná" dlho pred koncom (myslím, že diváci Psycha boli omnoho viac šokovaní samotnou vraždou hrdinky než tým, že umiera pomerne skoro), jednoducho príjemné prekvapenie. Mimoriadne príjemné. (29.01.2005)