Cyprián a bezhlavý prapradědeček

Nijak neurazí, ale ani nijak nenadchne. Příběh je prostinký jako z červené knihovny, Klára Pollertová vypadá poněkud odule (jestli ona nebyla zrovna těhotná, když se to točilo?), a i když jsou strašidla roztomilá, právě postava Veroniky je taková nijaká. Sem am dobrý slovní fórek, Vaculík se snaží celou věc trochu vytáhnout výš, kulisy velmi dobré, ale celkově zkrátka průměr. (16.03.2014)

"Není proč se loučit !! Budu tady vždycky, když na mě v dobrém vzpomenete.." Hezká myšlenka, která však v závěru téhle vůbec ne špatné, byť dost herecky nevyrovnané, pohádky Vlasty Janečkové vlastně dostala pořádně na prdel, podobně jako ta otravná zrzavá Cecilka zoufalé Michaely Markovičové, čímž Kuršová potvrdila, že si se scénářem mohla o poznání více vyhrát.. Kdyby se vám ovšem po strašidlech stejně stýskalo, pak vězte, že Cyprián a bezhlavý pradědeček si nakonec vysloužil ještě pokračování.. To ovšem už moc příjemné pokoukání nenabízí.. (28.09.2015)

Konečně, nebyla to špatná pohádka. I když se celá odehrávala na jednom hradě a v několika scénách. Mě se líbilo obsazení i vcelku netradiční strašidelná zábava. Není to k popukání, ale je nutno hodnotit s ohledem na fakt, že se jedná o televizní pohádku určenou pro nedělní odpoledne a děti a ne pro kina či hlavní vysílací čas. (01.10.2020)

Ještě než se Šákul Vaculík definitivně vykouřil z hlav zpovykaných náctek, pokusil se adaptovat v pohádkovém žánru, pro něj poměrně neprověřené oblasti působení. A jelikož nemusel v pokročilém věku předstírat sličného prince, dal si věkově neurčitého rytíře, což byl solidní kompromis. A ono se veskrze jedná o rozvernou a sympaticky pojednanou pohádku, co disponuje celkem originálním půdorysem. Nehraje se na kompaktnost, ovšem má to nemalé množství fragmentů, které nemusí potěšit a zabavit jen ty nejmenší diváky. Už samotná Klára Trojanová může vzbudit mužský zájem, a že se měla k Vaculíkovi. Strašidelné figurky se prezentují kletbami, které na ně byly uvaleny, ale co by to bylo za pohádku bez šťastného konce. A můžu prohlásit, že v rámci pohádkových stereotypů se to k mé spokojenosti poměrně zdárně vyřešilo. Bořivoj Navrátil zůstal díky své "bezhlavé" kreaci nesmrtelným. Bílá paní už nebyla se zlobivou Cecilkou tak divácky atraktivní, ale jejich osud se mi líbil. Strašidel mohlo být klidně i víc. A ne tak často jsou k vidění pohromadě Dana Hlaváčová a Lucie Matoušková, tedy skutečná matka s dcerou, co do toho komediálně šláply. Bylo to veselé a hravé, hudebně příjemné. Vadim Petrov s Karlem Černochem se postarali o výrazný otisk. Vele zkušená Vlasta Janečková režijně nalezla souhru se scénářem nápadité Květy Kuršové, načež vzniklo milé tv dílko, co zabaví celou rodinu. 7/10 (30.10.2019)

Pohádka, které by prospěla buď kratší stopáž nebo nosnější scénář. Prvních dvacet minut vyplňují blbinky strašidel a ječení Cypriánových nápadnic a až pak se na scéně objevuje Veronika (skvělá Klára Pollertová). Příběhu by prospěl přinejmenším motiv ubíhajícího času - celý děj (příchod Veroniky, pokusy o její vystrašení i osvobození strašidel) se odehraje během jednoho večera. Veronika se tedy zasnubuje s Cypriánem poté, co s ním mluvila všehovšudy třikrát. No, chápu, že když na vás kluk po několika hodinách známosti zšistajasna vybalí ,,bude z tebe skvělá hradní paní", nelze mu odolat. (05.10.2015)