Muriel neboli v čase návratu

"ODDĚLENĚ SE BUDEME MÍT RADŠI." Když jsem si přečetl obsah filmu, skutečně to vypadalo poutavě, skoro jako thriller v hitchcockovském střihu, nicméně realita se nakonec ukázala býti krapet odlišnou. Jak také jinak, Alain Resnais si notuje s novou francouzskou vlnou a pokud by chtěl, aby jeho filmy připomínaly Hitchcocka, potom jedině natolik, aby se vůči němu pěkně po svém vymezil... Nevím, nerad bych to šmahem odsoudil, materiál nepůsobí zle, ale dějová linka je v něm zachycena chaoticky (několikrát se ve film objeví podivně sestříhané plochy) a divák si tak logicky říká, co že jen tím chtěl básník říct? A chtěl vůbec něco říct? 50% (19.02.2024)

Toto je pre mna pravy Resnais, ne tie planoby ako Loni v Marienbadu a Hiroshima - Mon Amour. Vo filme zenska zije sama, + riesia sa veci z Alzirskej vojny - Resnais si asi uvedomil, ze mnou vymenovane filmy boli mierne povedane kontroverzne /ja tie dva filmy otvorene nenavidim/, tak aspon tocil tieto slusne veci. Jo a tuto plavam proti prudu /vacsinou idem s mainstreamom, len 5 - 7% si vyclenim na plavanie proti prudu/, najlepsie filmy Resnaisa su u mna Prozretelnost 1977 a Muj Strycek z Ameriky 1980. To este okomentujem, len ne hned. 65 % (29.09.2018)

Opäť platí, že aj tento Resnaisov film nestačí na jeho plné docenenie vidieť iba raz. No a tým pádom, že som ho iba raz aj videl, som ho ani zatiaľ plne nedocenil. Nebol by to tento režisér, ak by sme aj pri klasickom milostnom príbehu, respektíve viacerých milostných príbehoch v jednom filme, neriešili otázky pamäte. Spomienky blednú, ale na druhú stranu majú v sebe zakódovanú nostalgiu. Scenár sa zaoberá aj vojnou, či už druhou svetovou alebo tou aktuálnou v Alžírsku. Pôjde o to, nakoľko vás budú zaujímať postavy a ich vzťahy, mňa nie príliš sympatickí muži nezaujali, naopak ženy pôsobia tajomnejšie a sympatickejšie. Určite zaujme takmer až experimentálny strih, vďaka nemu sa ale stáva z deja smerom k záveru mierny guláš. (08.11.2023)

Jste ženatý? | S tou dívkou v šatně, tou blondýnou. (...) | Odcházíte do penze? | Nejdřív se rozvedeme. Dosud jsme na to neměli čas. | Už je po všem? | Nikdy to nezačalo. Až budu starší, chci si dělat, co se mi zlíbí. Tři je horší než dva, čtyři jsou horší než tři. Šťastné vzpomínky vyvolávají smutek stejně jako bolestivé; vše už bylo. To, že si každý pamatuje něco jiného a všichni trochu lžou, také ničemu neprospěje. Svým způsobem jsou o minulosti všechny filmy. Všechny směřují k závěrečným titulkům, o nichž racionálně předpokládáme, že už čekají v promítačce. Melancholie dalšího Resnaisova nespojitého filmu, jímž vzpomínky procházejí jako staré skříňky starožitnictvím (nebo jako nevítané návštěvy), je tedy nutná a jejich krása, jejich lež, je to jediné, co bídu nesnesitelně přesného záznamu posvěcuje. (Úžasné, 'postarší' a prošedlé, vzpomínající Delphine Seyrig bylo v době natáčení cca 30 let...) (09.12.2023)

jak se má člověk vyrovnat se svou minulostí? a je to vůbec možné? co všechno je nutné aby se člověk mohl posunout dál? je možné věřit vlastní subjektivní paměti? tyto a další otázky se klade resnais v tomto neuvěřitelně detailním snímku doporučuju podívat se dvakrát za sebou protože le temps est en retour (05.04.2011)