Fumer fait tousser
Fajčenie spôsobuje kašeľ
Smoking Causes Coughing
Smoking Causes Coughing
Režie:
Quentin DupieuxScénář:
Quentin DupieuxKamera:
Quentin DupieuxHrají:
Adèle Exarchopoulos, Anaïs Demoustier, Gilles Lellouche, Benoît Poelvoorde, Vincent Lacoste, Alain Chabat, Blanche Gardin, Doria Tillier, Oulaya Amamra (více)Obsahy(1)
O čem ten film asi je? Určitě se v něm objevuje skupina superhrdinů, kteří jako by z oka vypadli Strážcům vesmíru, které jsme jako malí sledovali v televizi. Říkají si Tabáková patrola a nadpřirozené zrůdy z vesmíru zabíjejí nikotinem a oxidem uhelnatým, přestože sami by, jako vzory všech dětí, cigaretu do pusy nevzali. Protože jsou ze zachraňování světa unavení, nařídí jim jejich šéf, věčně slinící krysa Didier, odpočinek uprostřed lesů. První večer u táboráku přináší i vzájemné strašení děsivými historkami. Možná je tedy film o nich? Král nápadů, jež přesahují běžné zkušenosti s realitou, Quentin Dupieux vypráví o tom, jak těžké je být superhrdinou, ugrilovanou barakudou nebo obsluhou drtícího zemědělského stroje. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (22)
To, co v nás před 20 lety dokázal probudit Michel Gondry, přebírá i v Kouření Quentin Dupieux. Tetnokát za pomocí jemné retro DIY nostalgie, surrealistiského dada scénáře a slušné porce přiblblého humoru, ze kterého ovšem dokáže Oizo uvařit galaktickou polévku jak stehno. Po Incroyable mais vrai další z naprostých ujetin, kde se může stát všechno a vy u toho jen spokojeně přikyvujete s úsměvem blbečka v kýblu. Za nevyužitý potenciál dua Marsais/Ludig dávám ale o hvězdu méně, než bych chtěl. ()
Film, kterému se na KVIFF přišel zasmát sám předseda české vlády a jeho ochranka, ale hlavně dost dobrá parodie na superhrdinské blockbustery a na seriály našeho mládí (kromě Strážců vesmíru samozřejmě taky Želvy Ninja). A když vás začnou nudit nekonečné dialogy mezi členy Tabákové patroly, dojde na táborákové vyprávění hororových historek, jaké jste ještě neslyšeli. Škoda slabšího závěru. ()
Opět fajn absurdní komedie od Dupieuxe, ano dá se říct že to nepřináší nic nového či inovativního podobně jako u jeho posledních dvou filmů, ale i tak spokojenost. Sledujeme tu tým superhrdinů co jsou svým krysím nadřízeným posláni na teambuilding do lesů a do toho si občas vyprávějí hororové historky. Což, ano zní to jako podivná kombinace (což by vás u tohoto tvůrce nemělo překvapovat), ale jako celek to funguje parádně. Po celou kratší stopáž jsem se bavil a i když ano, někdy některé vtípky byli vysušené až na dřeň, tak většina fungovala. Hlavně za to mohli hlavní postavy jejichž interakce bavili a i místy poměrně fajn cartoonové gore či celková parodie na staré superhero seriály alá Power Rangers. Jediná výtka tak spíš putuje do toho že po posledních dvou filmech mi přijde že Dupieux tak nějak zabředl ve stejných vodách a jeho poslední tvorba je poměrně furt to samé, ale zatím mě to pořád baví. ()
O čem ten film je? Stejně jako u skoro všech Dupieuxových filmů je to úplně jedno, když je to jen hra s diváckými očekáváními a jelikož si Dupieux neustále dělá co chce a jeho fanouškům absolutně nevadí, že je vše utržené ze řetězu a prvky a dějové linie se náhodně objevují a zase mizí, asi se těžko jinak než pocitově dá říct, který z jeho filmů je lepší a který horší. Pro mě je jeho vrchol Steak a Rubber, pak už mi sedla jen Realita a tam to někde končí. A od té doby, co točí každý rok aspoň jeden film, mě míjí ještě víc a to hlavně díky tomu, že má jeden absurdní nápad, který na začátku vypadá velice slibně, ale pak ho absolutně nikam negraduje. Proto se mi nelíbila Jelenice. Tady jsem vnímal další velký freestyle, kde je úplně jedno, co se stane a co z toho vyleze, ale vzhledem k tomu, že se z toho stane takový polo-povídkový film, dokázal jsem se do toho víc dostat a víc se bavit nad nejedním zajímavým absurdním nápadem. Těch tu má Dupiex naštěstí dost, hlavně ve dvou hororových povídkách nebo v podobě věčně slintajícího pana Třísky, jen je zase podává tím svým stylem, kde vše absurdní jako by bylo normální a vy z toho musíte veškerou absurditu vytušit. Což je styl, který mám jinak rád a baví mě, ale u Dupieuxe je takový podivně odtažitý a tak často chápu vtip, ale nesměju se mu. Vlastně ke každému jeho filmu píšu to samé a stále jsem z žádného nedokázal být nadšený nebo aspoň nadprůměrně spokojený. Určitě se k němu do konce roku ještě vrátím, protože tohle mi sedlo nad očekávání a chci se přesvědčit, jestli to nebylo jen svéráznou parodií superhrdinských, sci-fi a hororových filmů. Nejvíc mě ale stejně baví, jak naprosto lhostejně ji podává a jak se pak může bavit nad tím, jak někteří v jeho filmu uvidí poctu, další zase výsměch a jiní zase závažnou ekoagitku. Pro každého něco a přitom na tom Dupieuxovi nezáleží a jen to tam prostě má. V tom je nejdůmyslnější a baví mě tím i ve svých slabších dílech. 3* ()
[KVIFF 2022] Sranda to je za každou cenu. Parodie na veškeré komiksové pološílenství i tak nějak po svém. V něčem svým odsýpáním taková jednohubka. Bohužel já jsem asi nedokázal být nějak naladěný na ten humor, i když mi sedí a byl jsem s ním naprosto v pohodě, ale rozhodně jsem se nelámal jako zbytek publika. I ona koncepce filmu se postupně i trochu rozpadá pod náporem oněch táborových historek, nicméně je to tak bizarní, že tomu to člověk nemůže mít z zlé, protože to je to, co na tom ve výsledku funguje. ()
Reklama