Ve stínu upíra

Znovuoživenie upíra Nosferatu (v podaní výborného Willema Dafoea) z roku 1922 natočeného Friedrichom W. Murnauom. Ja som túto novú verziu z roku 2000 videl ako prvú, ale to je zhruba jedno, ktorý film si v tomto prípade pozriete skôr (no možno pre niekoho nie). Mňa osobne navnadil Shadow of the Vampire svojou krásou, príbehom a čiernobielymi nemými pasážami ku starej klasike NOSFERATU. Film k tomuto klasickému dielu o vampírovi pristupuje s úctou a pokorou, ktorú zdieľam aj ja. Pekná pocta. (01.04.2007)

Tento film není pro mě. Jsem čekal něco poutavého, záživného a rozhodně hororového. Ani jeden atribut však Ve stínu upíra neobsahuje. Sice se v něm sešla herecká dvojka Malkovich a Dafoe, ale jejich postavy mně přišly dost prázdné a rovněž režie E.Eliase Merhiga byla dost slabá. Pro mě zcela nedívatelný film. (20.01.2009)

Nádherná pocta fenoménu Nosferatu. Ideální jako dvojprogram k Murnauově originálu. Tam, kde jiskra přeskočila i ve verzi s Klausem Kinskim, není nutné o ničem pochybovat. Shadow of the Vampire je další vyznání lásky, jaké si zaslouží jen málo klasických filmů. Mimo to jsou tu krásně fetišizováni i ti jednotlivý tvůrci a herci je hrají vysloveně labužnicky, John Malkovich (Friedrich Wilhelm Murnau), Willem Dafoe (Max Schreck), Udo Kier (Albin Grau), Aden Gillett (Henrik Galeen) nebo Catherine McCormack (Greta Schröder) s Eddie Izzardem (Gustav von Wangenheim), to všechno jsou překrásné koncerty. Dokonce se našlo místo i na zhýralý noční podnik v berlínském podsvětí před tím, než se štáb přesunul na exteriéry do Československa. Krásné. (05.05.2021)

Onehdá jsem silně ožrat v hospodě sestavoval žebříček největších hereckých xichtů (ovšem, které respektuji) a Salátovou mísu bral Malkovich, proto jsem byl na vážkách, kdo že bude ten vyvolený pro černobílého a němého hraběte, když jsem v obsazení zahlédl také dalšího finalistu netvorů a to mého oblíbence Wilíka Defoe. A byl to on. Bože, ten neměl hrát nikdy nic jinýho, jako šlechtický Pizizub byl jasným kandidátem na Oskara i Pepíka , i Cotokurvaje - Malkovich s ním držel tempo a kliku předdigitální kámery. Nicméně ani z prdele klika nezachránila snímek před tím, aby nespadl do roviny parodie a je jistý, že pokud bych si ubalil špeka, pak bych skončil prochcán smíchy (ne strachem) jak sněhulák už při třetím trhaném upírském šklebu. Ok, tuším, co jsme se měli dozvědět a nad čím přemýšlet, jenže jinak mi toho dal příběh zatraceně málo. Nerad bych se v budoucnu dočkal filmu, kde se bude řešit, zda je Jiřinka Bohdalová opravdu skřítek neposeda a bude jí hrát Jirka Krytinář. Takže průměr. (10.11.2012)

Základní mystifikační premisa "značně neortodoxního medotického herectví" Maxe Schrecka je skrz naskrz geniální. Jenže "Ve stínu upíra" je bohužel důkaz, že sebelepší nápad film nedělá. A že něco, co má potenciál ke strhující jízdě, může nakonec skončit jen takovým šplouchem na hladině. A tu a tam zčeřenou vlnkou. Má to počáteční drive, vtip i jiskru. Má to atmošku. Má to dobrý herce. Ale zároveň to taky masivně skřípe. Přišlo mi, jakoby byl film složený se sedmdesátiminutové expozice a pak zčista jasna přichází předčasný konec. My totiž nezažijeme rozbití mravního kompasu režiséra Murnaua, neprojdeme s ním peklem finanční i existenciální nejistoty. Nejsme svědky toho, jak postupně mizí členové filmového štábu jeden po druhém, až by zbyla jen hrstka lidí a šílencova touha za každou cenu dokončit projekt předurčený k záhubě. Tohle všechno ve filmu NENí. A tohle všechno tam přece tak strašlivě chybí... (25.12.2022)