Ve stínu upíra

Film, který si v plnosti a ve vší hloubce vychutná především znalec Murnaova veledíla Nosferatu. Scénář Stevena Katze je neobyčejně zasvěcený a staví dramatiku příběhu na jedné z možných intrepretací klasického expresionistického filmu – jako metafory filmového vampírství. O tom svědčí hned několik scén: Grétina slova o tom, že jí kamera vysává duši, Orlokovo fascinované hledění na ubíhající film, jeho slova o tom, že Murnau je stejný jako on a především naprosto strhující závěr, ve kterém už si divák nutně klade otázku, kdo je vlastně tou život vysávající stvůrou, zda je to brilantní Daniel Dafoe v kůži prastarého hraběte, nebo démonický John Malkovich v kůži muže za kamerou. Za kamerou, mimo níž přestávají věci existovat a v jejímž obskurním oku přežívají obrazy, kterým vysála život. Tyto myšlenky jsou Merghigem uchopeny dovedně a přeneseny do filmu se vší plností a provokativností. Za poněkud horší považuji střední pasáž filmu, která působí zmateně a nesoustředěně, zacykleně a místy bohužel jaksi prázdně. Je tu však stále přítomný černý humor, o který se stará fakt, že Murnauův štáb považuje Orloka za fanatického příznivce Stanislavského metod. Určitý cynismus, který to generuje v každém záběru z placu, je neodolatelný. Ve stínu upíra tak dovedně prolnulo mystifikaci, nadsazenou autbiografii (o "Herr Doktorovi" jako osobnosti film říká hodně, otázkou je, zda pravdivě... :o)), vizuálně dokonalou citaci Nosferata a tím pádem i jakýsi intelektuální horror. Navzdory všem výtkám jsem na konci zůstal konsternovaný. Tohle je velký film, který mnohé pije ze stínu své předlohy. (31.01.2006)

Na kost vyhublý Dafoe podává herecký výkon, pozoruhodný hlavně svým fyzickým nasazením, u zobrazení emocí bych superlativy šetřil, občas prostě trošku přehrával :o) Mystifikačně laděný námět je skvěle vymyšlený, bohužel ho zabíjí toporné vyprávění. Ten film mohl být vzhledem k originálnímu námětu MNOHEM, mnohem lepší. (29.12.2004)

Ve stínu upíra je nízkorozpočtovou hříčkou, kterou natočili lidé milující film. Černobíle, zrnité záběry kopírující s jinými herci scény z původního Upíra Nosferatu, u kterých slyšíte „navigování“ režiséra jsou skutečně roztomilé a můžete klidně věřit, že podobným způsobem vznikla nejedna legenda němého filmu. Stejně tak můžete věřit, že F.W. Murnau byl feťák a Max Schreck upír, ale je to pouze vaše volba. Prostředky, jakými vás o těchto faktech tvůrci „přesvědčují“ byly nicméně vybrány s bravurou opravdových „starých mistrů“. 75% Zajímavé komentáře: Nick Tow, mm13, jamilarov (03.02.2006)

Willem Dafoe - klobouk dolů. Jeho herecká kreace byla opravdu grandiózní. Vpodstatě totéž se dá říci i o Johnu Malkovichovi, jehož ztvárnění Murnaua je velmi pozoruhodné, hlavně pak při natáčení závěrečné scény. Jinak jde o velice netradiční pokus o retrospektivu ve stylu "Jak to taky tenkrát mohlo být". (10.02.2003)

Tenhle film me nikdy moc nebral, patrne z toho duvodu, ze jsem ho videl jen dabovanej v televizi bez znalosti Nosferatu. Oboje se ted zmenilo, Nosferatu uz sem videl a film jsem si pustil v originalnim zneni a i kdyz ani tentokrat me to vylozene neoslnilo, urcite se mi to libilo daleko vic. Film totiz funguje i jako slusne atmosferickej horor, tak jako "dokument" o nataceni Nosferatu. Pricemz nektery zabery skutecne jak kdyby z Nosferatu vypadly. Jinak film stavi hodne na hercich, paradnim Malkovichovi a radne uchylnym Dafoeovi, ale u nej si nemuzu pomoct, Schreck to proste neni, porad vypada jen jako namaskovanej uchylne koukajici Dafoe. Celkove slusne atmosfericka zalezitost s dementnim koncem za lepsi 3*. (06.12.2009)