PSH Nekonečný příběh

Na snímku zaujme řada nápadů, které se snaží dílo oproti očekávatelné přehlídce mluvících hlav trochu ozvláštnit. Patří sem třeba rámování pomocí příběhu Vinnetoua a Old Shatterhanda a hledání paralel mezi těmito oblíbenými postavami a dlouholetým přátelstvím Oriona s Vladimirem 518. Karlovarské publikum rovněž značně ocenilo nesmlouvavou profesionalitu Saskie Burešové, jejíž archivní záběry dominují úvodní i závěrečné koláži. Tyto zcizovací vtípky někdy vytvářejí zajímavé paralely, jindy zase napomáhají rytmizaci zdlouhavějších pasáží. (30.10.2022)

Doby Repertoáru jsou dávno pryč a od tý doby mě vlastně neberou a nezajímají (což jsem si loni potvrdil i ve Varech) s výjimkou Vladimirova angažmá v architektuře. Pokud jde o dokument, tak filmařsky je tam pár zajímavých nápadů a vtipných prostřihů archivních pořadů. Ale obsahově je to vlastně dost po povrchu, přidaná hodnota minimální a nějakých osobních niternějších vpovědí minimum. No a když nezazní ani (podle mě) nejzásadnější skladba, pak průměrné hodnocení je ještě milosrdné. (07.04.2024)

Peneři Strýčka Houmboje, udělali demo a vyrazili do boje... Jojo, devadesátky! Nejen do té doby neortodoxní rock či punk, ale i rap. Průkopníci českého hip-hopu - Orion a Vladimir 518. Postupem času i Trafik. Chovám k nim obrovský respekt, už proto, že byli prostě první. Nebáli se. A bavilo je to, stejně, jako mě tenhle film. Orion je největší mastič a jeho status nejstaršího a zároveň prvního skutečného hip-hopera v Česku je oprávněný. Klidně to mohlo mít o hodinu víc, protože tenhle nekonečný příběh opravdu chytne a nepustí. Doporučuji i lidem, pro které není tento hudební žánr tím pravým ořechem. (27.04.2024)

Poprvé jsem navštívil brněnské Kino Art. Film byl fajn, zážitek mi kazilo pouze prodírání se davy lidí, které venku "slaví" Vánoce a pak paní v řadě přede mnou, která měla potřebu svému doprovodu sdělovat své dojmy z kurzu "kouření" a její noha, která z nějakého důvodu musela být po celou dobu promítání položena na opěradle sedačky před ní (#unlucky). Ať už se vám hudba PSH líbí, nebo ne, pro mě je to inspirativní parta "normálních" kluků, kteří našli svou vášeň a věnují se jí s láskou ale i s nadhledem – což z mnoha jejich textů, či názvů alb vyloženě sálá. Nejsem odborník, ale imho "vynalezli" originální český rap, nejsou jen Lidl kopiemi nějakých amerických gangsta rapperů. Jednoduše respekt. (10.12.2022)

PSH mám vlastně rád, byť jsem nikdy nebyl nějaký jejich zarytý fanda, co by je pravidelně sledoval, spíš jsem jen spokojeně bral, co přišlo. Naživo jsem je viděl dvakrát v rozmezí nějakých 17 let. Přesto mi film v podstatě nedal nic, co bych nevěděl. Jen mě utvrdil v domněnkách. Nikdy se mi nelíbily texty ani styl rapu Oriona, ale beru jeho přístup. Naopak vždycky mě bavil Vladimir, jak jeho texty, tak flow. U PSH si cením, že dělají to, co chtějí, bez ohledu na ostatní, a dělají to dobře, protože za to skoro čtvrt století, co je fixuju, mě baví a pořád mi mají co říct. V podstatě chápu všechny kroky, které kdy udělali a nemám jim co vyčítat. Protože to pro mě nejsou žádné modly ale jen banda týpků, která už několik desetiletí dělá co chce a co je baví, a to se nepovede každému. Na filmu oceňuji jeho krátkost, upřímnost a občasnou zábavnost (závěrečný titulkový rozhovor je skvělý). Řeknu k němu tedy jen: PSH – Prdel, Síla, Hip Hop. 3,5* (06.04.2024)